Wikipedie

Tomáš Garrigue Masaryk: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
XdBoIcZ (diskuse | příspěvky)
360 editací
Doupravení
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
když už flg, tak kam patří, WP:KO v topu
Řádek 36:
| strana = [[Národní strana svobodomyslná|Mladočeši]] (1890–1893)<br />[[Česká strana pokroková|Realisté]] (1900–1914)
| datum narození = [[7. březen|7. března]] [[1850]]
| místo narození = {{nowrap|{{Flagicon|Rakouské císařství}} [[Hodonín]], [[{{vlajka a název|Rakouské císařství]]}}}}
| datum úmrtí = {{nowrap|{{Datum úmrtí a věk|1937|9|14|1850|03|07}}}}
| místo úmrtí = {{Flagicon|Československo}} [[Lány (zámek, okres Kladno)|Lány]], [[{{vlajka a název|Československo]]}}
| choť = [[Charlotta Garrigue-Masaryková|Charlotte Garrigue]]
| rodiče = Josef Masaryk<br />[[Terezie Masaryková]]
Řádek 50:
| citát = Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, kdo jsi.
}}
'''Tomáš Garrigue Masaryk''', označovaný '''T. G. M.''', '''TGM''' nebo '''prezident Osvoboditel''' ([[7. březen|7.&nbsp;března]] [[1850]] [[Hodonín]]<ref>[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/5035/?strana=155 Záznam narození v matrice]</ref> – [[14. září]] [[1937]] [[Lány (okres Kladno)|Lány]]), byl [[Československo|československý]] [[státník]], [[Filosofie|filozof]], [[Sociologie|sociolog]] a [[učitel|pedagog]], první [[Seznam prezidentů Československa|prezident Československé republiky]]. K&nbsp;jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat [[zákon o zásluhách T.&nbsp;G.&nbsp;Masaryka]], obsahující větu ''„Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o&nbsp;stát“'', a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo.<ref>Zákon č. 232/1935 Sb. z 21. prosince [[1935]]</ref>
 
Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o [[PlatonPlatón]]ovi. Za studijního pobytu v [[Lipsko|Lipsku]] se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, [[Američané|Američankou]] [[Charlotta Garrigue-Masaryková|Charlottou Garrigueovou]], a roku 1878 se s ní v [[New York]]u oženil. Následujícího roku se ve [[Vídeň|Vídni]] [[docent|habilitoval]] sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl [[1882]] jmenován [[profesor]]em [[filosofie]]. Založil a&nbsp;redigoval měsíčník ''[[Athenaeum (časopis)|Athenaeum]]'', inicioval [[Ottův slovník naučný]] a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. [[Spor o Rukopisy|Rukopisů]]. Své studenty vedl ke kritičnosti a&nbsp;vědeckosti v&nbsp;duchu [[Auguste Comte|Augusta Comta]] a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku ''[[Čas (časopis)|Čas]]''.<ref name="rfr1">''Ottův slovník naučný nové doby'', sv. 7, str. 83.</ref>
 
Roku 1890 vstoupil s přáteli do [[Národní strana svobodomyslná|mladočeské strany]] a v dalším roce byl zvolen poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept [[František Palacký|Františka Palackého]] a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a&nbsp;národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s&nbsp;požadavkem na revizi procesu s [[Leopold Hilsner|Hilsnerem]] (tzv. [[hilsneriáda]]) a&nbsp;proti [[Antisemitismus|antisemitským]] pověrám a předsudkům. Roku 1900 založil [[Česká strana pokroková|Českou stranu pokrokovou]], za niž byl roku 1907 a 1911 znovu zvolen (jejím jediným) říšským poslancem. Na základě dlouhodobého studia a četných návštěv v [[Ruské impérium |Rusku]] publikoval od roku 1913 nejprve v&nbsp;[[Němčina|němčině]] své nejrozsáhlejší a&nbsp;ve světě nejslavnější dílo „Rusko a&nbsp;Evropa“, které bylo posléze vydáno i&nbsp;v&nbsp;[[Čeština|češtině]] a&nbsp;přeloženo do několika jazyků.<ref>''Ottův slovník naučný nové doby'', sv. 7, str. 84-92.</ref>
 
Svých styků, znalostí i zkušeností Masaryk bohatě využil, když roku 1914 několikrát cestoval na západ Evropy a prostřednictvím [[Robert William Seton-Watson|R.&nbsp;W.&nbsp;Setona-Watsona]] i dalších osobností seznamoval světové politiky s českými požadavky. Roku 1915 pak odcestoval společně s&nbsp;dcerou Olgou do [[Švýcarsko|Švýcarska]]. Nemohl se již vrátit, protože v&nbsp;Rakousku-Uhersku na něho byl vydán [[zatykač]]. Jeho spojkou s domovem pak byli [[Edvard Beneš]] a&nbsp;další přátelé. Obeslal české krajany po světě, získal jejich podporu a v červnu 1915 v [[Ženeva|Ženevě]] poprvé veřejně vyhlásil požadavek samostatného státu. Téhož roku odjel do [[Londýn]]a, kde se stal profesorem na [[King's College London|King's College]] a přitom neúnavně publikoval a přesvědčoval. Roku 1916 mu [[Milan Rastislav Štefánik]] připravil přijetí u francouzského [[premiérSeznam premiérů Francie|francouzského premiéra]]a [[Aristide Briand|Aristida Brianda]] v [[Paříž]]i, kde posléze vznikla [[Československá národní rada]].<ref>''Ottův slovník naučný nové doby'', sv. 7, str. 92-96.</ref>
 
V únoru 1917, když velmoci uznaly tehdy formulovaný československý požadavek, odjel Masaryk do Ruska shromažďovat vojsko, aby svému programu dodal větší váhu. [[Československé legie]] měly postupně až 50&nbsp;tisíc mužů a operovaly hlavně v Rusku, byly však podřízeny Národní radě a zařazeny jako spojenci do francouzské armády. Masaryk sám řídil organizování legií. Po [[Říjnová revoluce|říjnové revoluci]] a&nbsp;separátním míru Ruska s&nbsp;Německem se vydal z Moskvy přes [[Sibiř]] do [[Japonsko|Japonska]], aby připravil přepravu legií do Francie. 7.&nbsp;března 1918 se vydal lodí do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], protože věděl, že prezident [[Woodrow Wilson]] bude mít v&nbsp;poválečném uspořádání světa a&nbsp;zejména [[Střední Evropa|Střední Evropy]] velmi významné slovo. V dubnu 1918 do USA dorazil. Přednášel, psal a&nbsp;agitoval zejména mezi krajany a&nbsp;dosavadní velké úspěchy legionářů byly pádným argumentem. Masarykova kniha „Nová Evropa“ přispěla k tomu, že prezident Wilson odmítl rakouské návrhy na [[Federace|federalizaci]] monarchie a postavil se za sebeurčení [[Slované|slovanských]] i&nbsp;jiných národů.<ref>''Ottův slovník naučný nové doby'', sv. 7, str. 96-98.</ref>
 
Zpráva o revoluci v Praze a [[Vznik Československa|vzniku Československa]] dne [[28. říjen|28.&nbsp;října]] [[1918]] zastihla Masaryka ještě v Americe, stejně jako zpráva o jeho zvolení prezidentem. Cestou domů navštívil už jako prezident Anglii, Francii a Itálii i&nbsp;české legionáře a&nbsp;21.&nbsp;prosince 1918 byl triumfálně uvítán v&nbsp;[[Praha|Praze]]. Hned po volbách roku 1920 byl znovu zvolen, i když získal jen asi 65 % hlasů, a podobně i&nbsp;v&nbsp;dalších volbách roku 1927. Teprve při třetí volbě, v roce 1934, kterou ústava presidentu Osvoboditeli dovolovala a která proběhla jako manifestace pro demokracii, získal 73 % hlasů. Komunisté a&nbsp;slovenští nacionalisté pro Masaryka nehlasovali nikdy.<ref>''Ottův slovník naučný nové doby'', sv. 7, str. 99-102.</ref> Koncem roku 1935 Masaryk ze zdravotních důvodů abdikoval a&nbsp;14.&nbsp;září 1937 zemřel. Jeho pohřeb se stal velkou národní manifestací za svobodu a&nbsp;demokracii.
 
== Život ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Tomáš_Garrigue_Masaryk“