Seznam kulturních památek ve Frýdlantu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
názvy, dopl. |
doplnění údajů |
||
Řádek 57:
|Poznámka=
|Id_objektu=15269/5-4223
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31966811
}}
Řádek 69:
|Zeměpisná_šířka=50.92209
|Zeměpisná_délka=15.07849
|Popis=Nová radnice s prvky severoněmecké renesance, postavená podle projektu vídeňského architekta Franze von Neumanna (1844–1905), byla slavnostně otevřena v roce 1896. Nahradila starou radnici z roku 1532, která stávala samostatně v západním prostoru náměstí.
|Poznámka=
|Id_objektu=43962/5-5246
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31966838
}}
Řádek 80:
|Název=Náměstí T. G. Masaryka čp. 72
|Článek=
|Adresa=náměstí T. G. Masaryka 72, ČSA
|Obec=Frýdlant
|Zeměpisná_šířka=50.92139
|Zeměpisná_délka=15.07971
|Popis=V jádru nejspíše barokní městský dům stojí na jihovýchodní straně náměstí T. G. Masaryka, na nároží s ulicí Československé armády. Po požáru města v roce 1797 získal klasicistní podobu. Výjimečné jsou dochované pozůstatky štukové reliéfní výzdoby.
|Poznámka=
|Id_objektu=16292/5-4229
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31966874
}}
Řádek 99:
|Zeměpisná_šířka=50.92131
|Zeměpisná_délka=15.07961
|Popis=Městský dům se skládá ze dvou částí. Z pohledu z náměstí pravá, v jádru renesanční část domu získala svou současnou klasicistní podobu mezi lety 1774–1791. Levá, historizující část vznikla v roce 1889 zastavěním původní proluky vedoucí do dvora.
|Poznámka=
|Id_objektu=24917/5-4230
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31966909
}}
Řádek 110:
|Název=Náměstí T. G. Masaryka čp. 91
|Článek=
|Adresa=náměstí T. G. Masaryka 91, Děkanská
|Obec=Frýdlant
|Zeměpisná_šířka=50.92119
|Zeměpisná_délka=15.07925
|Popis=Městský dům stojí na jihozápadní straně náměstí T. G. Masaryka, na křižovatce s Děkanskou ulicí. Ve zdivu barokní objekt byl výrazně klasicistně přestavěn po požáru města v roce 1797 a následně upraven ve druhé polovině 19. století.
|Poznámka=
|Id_objektu=33096/5-4227
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31966939
}}
Řádek 129:
|Zeměpisná_šířka=50.92126
|Zeměpisná_délka=15.07914
|Popis=Městský dům - dvojdům, hotel Bílý kůň. Architektonicky i dispozičně spojené, v části zdiva renesanční domy čp. 92 a 93 prošly v první polovině 20. století výraznou úpravou hlavně v interiérech. Dnes zde sídlí restaurace Bílý kůň, na což poukazuje i reliéf koně na přízemí domu čp. 92. Dům čp. 92 je z obou domů vyšší a zastřešený mansardovou střechou. Dům čp. 93 je opatřený sedlovou střechou.
|Poznámka=
|Id_objektu=21486/5-4224
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31967247
}}
Řádek 144:
|Zeměpisná_šířka=50.92138
|Zeměpisná_délka=15.07901
|Popis=Městský dům, jehož současná klasicistní podoba pochází patrně z přestavby po požáru města roku 1797, se nachází na jihozápadní straně náměstí T. G. Masaryka. Upravován byl znovu ve druhé polovině 19. století a jeho interiér později adaptován na lékárnu.
|Poznámka=
|Id_objektu=46310/5-4225
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31967013
}}
Řádek 155:
|Název=Náměstí T. G. Masaryka čp. 95
|Článek=
|Adresa=náměstí T. G. Masaryka 95, Kostelní
|Obec=Frýdlant
|Zeměpisná_šířka=50.92139
|Zeměpisná_délka=15.07882
|Popis=Městský dům. Bývalý hostinec U Černého koně získal současný klasicistní vzhled přestavbou po požáru města v roce 1797. Ve 20. století proběhly úpravy interiéru. Dnes je přízemí domu adaptováno na banku a obchod, jehož vstup býval původně průjezdem do dvora.
|Poznámka=
|Id_objektu=30964/5-4226
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31966742
}}
Řádek 174:
|Zeměpisná_šířka=50.92196
|Zeměpisná_délka=15.07939
|Popis=Městský dům vystavěný v druhé polovině 17. století prošel na počátku 19. století klasicistní přestavbou. Uvnitř nalezneme dvě stavebně historické zajímavosti: hrázděnou příčku z druhé poloviny 17. století a lomený okosený portál z 15. či 16. století.
|Poznámka=
|Id_objektu=33310/5-4231
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31967076
}}
Řádek 189:
|Zeměpisná_šířka=50.92207
|Zeměpisná_délka=15.07916
|Popis=Městský dům pravděpodobně barokního původu se nachází na severovýchodní straně náměstí T. G. Masaryka. Svou současnou klasicistní podobu získal významnou přestavbou v roce 1808. V současné době slouží pro potřeby pravoslavné církve.
|Poznámka=
|Id_objektu=36715/5-4232
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31967102
}}
Řádek 204:
|Zeměpisná_šířka=50.92114
|Zeměpisná_délka=15.07965
|Popis=Městský dům, jehož současná klasicistní podoba s částečně dochovaným gotickým zdivem pochází z doby po požáru města roku 1797. Písemné prameny z roku 1570 jej uvádějí jako právovárečný sladovnický dům a pravděpodobně sloužil také jako zájezdní hostinec.
|Poznámka=
|Id_objektu=28599/5-4228
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31967135
}}
Řádek 219:
|Zeměpisná_šířka=50.92103
|Zeměpisná_délka=15.07942
|Popis=Městský dům byl postaven pravděpodobně po požáru města v roce 1797 a na jeho stavbu bylo zčásti použito i starší barokní zdivo. K hodnotným prvkům náleží vstupní portál zakončený stlačeným obloukem s klenákem se zobrazeným domovním číslem.
|Poznámka=
|Id_objektu=25552/5-4257
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31967159
}}
Řádek 234:
|Zeměpisná_šířka=50.92100
|Zeměpisná_délka=15.07909
|Popis=Městský dům je zřejmě pozdně barokního původu z poslední třetiny 18. století. Před rokem 1843 k němu bylo přistaveno dvorní křídlo navýšené na konci 20. let 20. století o patro. Další stavební úpravy domu proběhly v roce 1942 v souvislosti s půdní vestavbou.
|Poznámka=
|Id_objektu=19440/5-4258
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31967192
}}
Řádek 249:
|Zeměpisná_šířka=50.9206994
|Zeměpisná_délka=15.0786960
|Popis=Areál renesančního kostela z roku 1551 s farou, hospodářskou budovou, sochou sv. Heleny, křížovou cestou a ohradní zdí. Součástí kostela jsou náhrobníky Biberštejnů a také nejvýznamnější renesanční památka regionu, pohřební kaple Redernů z roku 1566. Děkanství čp. 85, hospodářská budova, ohradní zeď děkanství, kaple Krista v žaláři, kostel, ohradní zeď kostela, soubor zastavení křížové cesty, krucifix, socha sv. Heleny (přemístěna do kostela), sloup se sochou Panny Marie.
|Poznámka=Fara a mariánský sloup zapsány do rejstříku k 3. 6. 1969.
|Id_objektu=20852/5-4253
|Památkou_od=
|Wikidata=Q19660693
|Zdroj souřadnic=PK
Řádek 266:
|Zeměpisná_šířka=50.92116
|Zeměpisná_délka=15.07838
|Popis=Městský dům, jehož současná pozdně klasicistní podoba pochází pravděpodobně z první poloviny 19. století, kdy byl objekt postaven nebo výrazně přestavěn, se nalézá v Kostelní ulici. Úpravy týkající se především interiéru pocházejí ze začátku 20. století.
|Poznámka=
|Id_objektu=21508/5-4254
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31967219
}}
Řádek 281:
|Zeměpisná_šířka=50.92114
|Zeměpisná_délka=15.07861
|Popis=Nejspíše pozdně barokní dům se nachází v Kostelní ulici. Na konci 19. století byly na stavbě provedeny vnitřní adaptace. Na současné podobě se odrazila stavební úprava z druhé poloviny 20. století, kdy došlo ke zjednodušení původní členěné fasády.
|Poznámka=
|Id_objektu=16327/5-4256
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31967044
}}
Řádek 296:
|Zeměpisná_šířka=50.92104
|Zeměpisná_délka=15.07855
|Popis=Městský dům, jehož současná klasicistní podoba pochází pravděpodobně z druhé poloviny 18. století, ale s patrně staršími částmi nosného zdiva, byl na začátku 30. let 20. století rozšířen o dvorní část. Tehdy se v objektu nacházel hostinec.
|Poznámka=
|Id_objektu=23333/5-4255
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31966288
}}
Řádek 311:
|Zeměpisná_šířka=50.92089
|Zeměpisná_délka=15.07840
|Popis=Patrně bývalá solnice vystavěná u hradební zdi měla pravděpodobně menší půdorys. Původně se jednalo o renesanční a následně barokně upravený objekt, jenž svou současnou klasicistní podobu získal při velké přestavbě na konci 18. století.
|Poznámka=
|Id_objektu=41307/5-4767
|Památkou_od=
|Wikidata=Q37269862
}}
Řádek 322:
|Název=Sv. Čecha čp. 4
|Článek=
|Adresa=Sv. Čecha 4, náměstí T. G. Masaryka
|Obec=Frýdlant
|Zeměpisná_šířka=50.92161
|Zeměpisná_délka=15.07848
|Popis=Nárožní městský dům byl vybudován v 80. letech 19. století na místě původní jednopatrové stavby s podloubím pravděpodobně z konce 16. století. Současná architektonická podoba domu pochází z roku 1905. Dnes v objektu sídlí městská knihovna.
|Poznámka=
|Id_objektu=50150/5-5867
Řádek 337:
|Název=Sv. Čecha čp. 23
|Článek=
|Adresa=Sv. Čecha 23, Mezibranská
|Obec=Frýdlant
|Zeměpisná_šířka=50.92124
|Zeměpisná_délka=15.07759
|Popis=Klasicistní dům postavený na přelomu 18. a 19. století (po požáru města v roce 1797) je situován v nároží ulic Svatopluka Čecha a Mezibranské. V roce 1999 proběhla oprava poškozené fasády a obnova jejích zdobných architektonických prvků.
|Poznámka=
|Id_objektu=38564/5-4252
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31966977
}}
Řádek 356:
|Zeměpisná_šířka=50.92128
|Zeměpisná_délka=15.07768
|Popis=Městský dům. Klasicistní dům stojí v ulici Svatopluka Čecha. Postaven byl na přelomu 18. a 19. století po požáru města roku 1797. V roce 1926 byly provedeny úpravy interiéru, při nichž vzniklo podkrovní patro. V 70. letech 20. století prošel dům celkovou přestavbou.
|Poznámka=
|Id_objektu=30274/5-4251
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31966066
}}
Řádek 371:
|Zeměpisná_šířka=50.9214181
|Zeměpisná_délka=15.0778000
|Popis=Dům je součástí středověkého jádra města a jeho poslední historická podoba patrně pocházela z konce 18. století. V druhé polovině 20. století objekt prošel nevhodnou adaptací, která z velké části potřela jeho historické a památkové hodnoty.
|Poznámka=
|Id_objektu=16130/5-4250
|Památkou_od=
|Památkou_do=2013-03-04
|Wikidata=Q31966103
Řádek 387:
|Zeměpisná_šířka=50.92146
|Zeměpisná_délka=15.07792
|Popis=Městský dům situovaný ve střední části ulice Svatopluka Čecha pochází z poslední třetiny 18. století. K jeho hodnotným dochovaným prvkům náleží portál vjezdu zakončený stlačeným obloukem s klenákem, jenž je zdoben vyrytými iniciály a datován rokem 1784.
|Poznámka=
|Id_objektu=22928/5-4249
|Památkou_od=
|Wikidata=Q31966139
}}
Řádek 405:
|Poznámka=Objekt zanikl. Na jeho místě stojí novostavba čp. 1385 z 90. let 20. století.
|Id_objektu=52843/5-4247
|Památkou_od=
|Památkou_do=1969-04-23
|Wikidata=Q37269844
Řádek 421:
|Poznámka=Dům zanikl. Na jeho místě stojí novostavba čp. 1385 z 90. let 20. století.
|Id_objektu=53488/5-4248
|Památkou_od=
|Památkou_do=1988-01-01
|Wikidata=Q31966682
Řádek 702:
|Commons=
|Název=Fara
|Článek=
|Adresa=Vrchlického 945
|Obec=Frýdlant
| |||