Rudolf I. Habsburský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →top: úprava infoboxu |
m →Vídeňský mír: typografické úpravy |
||
Řádek 56:
== Vídeňský mír ==
[[Soubor:Rudolph I of Germany - stained glass window.jpg|left|thumb|upright|Rudolf I. Habsburský – portrét na skle na [[olomoucká radnice|olomoucké radnici]] v kapli sv. Jeronýma]]
Po dvou měsících stanul Rudolf před [[Vídeň|Vídní]], která jediná kladla úspěšně odpor. Když pak povstala proti svému panovníkovi i česká šlechta, Přemysl z obavy o domácí trůn uzavřel pro něj nevýhodný [[Vídeňský mír]]. Aniž by se pokusil osvobodit Vídeň, nabídl Otakar raději svému protivníkovi před obleženým městem kapitulaci. Podle mírového ujednání se musel vzdát všech říšských lén. Habsburská propaganda si oblíbila románovou představu, že se Přemysl dostavil s prosbou o odpuštění do Rudolfova tábora, kde „''se zlomeným srdcem a na kolenou''“ složil římskému králi hold jako jeho [[vazal]] a přijal od něj v léno Čechy a Moravu. Rudolf byl ve skutečnosti nucen ctít rytířské zásady a Přemysl před ním nepoklekal před zraky jeho mužů, jak se často tradovalo. Odevzdal mu devět zástav svých zemí, z kterých mu Rudolf vrátil jen dvě
Vlády v Rakousích a Štýrsku se ujal nejprve sám, později je udělil v léno svým synům [[Albrecht I. Habsburský|Albrechtovi I.]] a [[Rudolf II. (Švábský)|Rudolfovi II.]], Korutany a Kraňsko spravoval z Rudolfova pověření jeho spojenec [[Menhard II. Tyrolský]], otec [[Jindřich Korutanský|Jindřicha Korutanského]], a později mu tyto země rovněž svěřil jako říšské léno.
| |||