Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vyškov): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →top: odstranění šablon či wikisyntaxe z parametru "stát", infobox bude generovat automaticky, replaced: | stát = Česká republika → | stát = Česko za použití AWB |
m typografické úpravy |
||
Řádek 43:
== Dějiny ==
=== Původní kostel ===
První písemná zmínka o městě Vyškov je datována do roku [[1141]]. Lze tak soudit, že ve Vyškově již v tomto roce byl farní chrám a farní budova. Roku [[1328]] píše o farním kostele olomoucký biskup [[Jindřich Berka z Dubé|Jindřich III]], kdy připojil vyškovskou faru ke kapitulnímu děkanství. V těchto letech rostl politický i náboženský význam Vyškova, jenž postupně nahrazoval tehdy ještě významnější župní hrad [[Pustiměř]]. V dobách husitských válek v rozmezí let [[1419]]
=== Nový gotický kostel ===
V rozmezí let [[1464]] až [[1496]] byl vystavěn nový kostel jako trojlodní hala bez věže. Kostel byl vystavěn na jiném místě a to u městských hradeb. Nechal jej postavit biskup [[Tas z Boskovic]] a Černé Hory, který tak odměnil vyškovské farníky za věrnost ve víře, též jim obnovil původní výsady a přidal i nové.
Řádek 54:
:''„…Tím způsobem po dva dny 9. a 10. listopadu loupeno bylo a kostelu našemu od kacířů a zlotřilých lidí velká škoda učiněna jest. Všechna roucha kostelní uchvácena byla, oltáře obrány dohola, svatostánek vypáčen, poněvadž doufali najíti tam stříbrné ciborium (bylo však jen měděné), varhany sotva dostavěné byly z části pokažené, dva kalichy se stříbrnými konvičkami byly ukradeny. Ostatní nářadí dílem v kostele uschováno bylo - to nalezeno bylo. Rovněž také co ze sousedních kostelů a vesnic sem jako na místo bezpečnější zaneseno bylo, vše to nepřítel vzal a odnesl, kostely takto ochudiv a potřebných věcí oloupiv.''
V letech [[1689]]
Při velkém požáru města v roce [[1753]] byl kostel i kaple značně poškozeny. Kaple již nebyla obnovena a ke stržení došlo v roce [[1843]]. Po dvacet let po požáru zůstává kostel bez střechy , protože Vyškov byl díky moru a požáru téměř vylidněn.
V letech [[1729]]
Po zřícení jednoho z gotických pilířů byl demolicí pověřen [[František Antonín Grimm]]. Kompletní barokizaci provedl [[František Křzaupal von Grünenberg]] podle vlastního projektu.
V letech [[1901]]
| příjmení = Nekuda
| jméno = Vladimír
Řádek 81:
# '''Oltářní obraz''' Nanebevzetí Panny Marie od Ignáce Wiedliecha, na stropě freska korunovace P.Marie
# '''Socha sv. Anny''' od Ondřeje Schweigla
# '''Hlavní oltář'''
# '''Obraz Zabití sv. Václava''' od Ad. Hellera z roku [[1934]]
# '''Intarzované kanovnické lavice'''
# '''Obraz Panny Marie Křtinské'''
# '''Kaple sv. Otýlie'''
# '''Křtitelnice''' se sousoším Křtu Páně z dílny sochaře O. Schweigla
# '''Socha Neposkvrněného Srdce Panny Marie''' z roku [[1908]]
Řádek 93:
# '''Kaple sv. Václava''' s betlémem
# '''Oltář Sv. Kříže''' se sochami sv. Jana Evangelisty a Panny Marie
# '''Oltář Panny Marie Růžencové'''
# '''Oltář sv. Otílie'''
# '''Socha Božského Srdce Páně''' z roku [[1908]]
# '''Kazatelna''' z dílny O. Schweigla
| |||