Wikipedie

Rudné doly na Příbramsku: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typografické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Ševčínský důl v zimě.jpg|thumb|[[Těžní věž]]e jsou na [[Březové Hory|Březových Horách]] naprosto běžnou součástí života... ([[Ševčinský důl]])]]
'''Těžba rud na Příbramsku''', respektive na [[Březové Hory|Březových Horách]] a [[Bohutín (okres Příbram)|Bohutíně]], je písemně doložena věnovací listinou z [[21. duben|21. dubna]] [[1311]]. Tato listina obsahuje darování hutě biskupu Janovi pražským občanem [[Konrád z Příbrami|Konrádem z Příbrami]]. Podle archeologického výzkumu docházelo k hornické činnosti na Březových Horách již dříve -– na přelomu 12. a 13. století. Některé výzkumy však uvádí i počátky těžby v 2. polovině prvního století po Kristu a dokonce i několik staletí před Kristem. Odborníci se také shodují na tom, že v nedalekém [[Bohutín (okres Příbram)|Bohutíně]] byla těžba zahájena dříve než na Březových Horách.
 
== Historie ==
O tom, že těžba stříbrných rud pokračuje i ve [[14. století]] svědčí hned několik dokumentů -– jedná se například o listinu vydanou [[30. duben|30. dubna]] [[1330]], v níž je Mikulášem z Nových Dvorů věnována zbraslavskému klášteru desátá část výnosu z dolů. Z [[15. století]] se žádné dokumenty o důlní činnosti nedochovaly, přesto ji zde můžeme předpokládat. Těžbu rud na Příbramsku v 16. století dokládají 4 horní knihy a několik listin. K velkému rozvoji důlní činnosti v březohorském revíru dochází právě na počátku [[16. století]]. V letech [[1550]] -– [[1574]] zde byly vytěženy 4 tuny [[stříbro|stříbra]], za celé 16. století přibližně 11 tun, avšak v porovnání s jinými českými významnými doly je to jen nepatrná produkce.
 
Na konci 16. století pak přichází velký úpadek, který trval až do konce [[17. století]]. Během této doby byla velká snaha hornickou činnost obnovit, zejména proto, že Příbram jakožto [[horní město]] mohla užívat různých výhod. Nejvýznamnějším obdobím je pak [[19. století]], kdy bylo vytěženo 1 416,7 tun [[stříbro|stříbra]] a 168 245 tun [[olovo|olova]]. Těžba na Březových Horách byla ukončena v roce [[1978]].<ref name="Historie">{{Citace monografie
Řádek 25:
Horizontální doprava byla na březohorském rudném revíru po dlouhou dobu zajišťována lidskou silou, teprve v roce [[1875]] se na hlavních chodbách dolů začali používat koně a koncem [[19. století]] benzolové lokomotivy. Ruční doprava byla kompletně nahrazena [[elektrická lokomotiva|elektrickými]] [[akumulátor]]ovými [[lokomotiva]]mi až v první polovině [[20. století]].
 
K vertikální dopravě se nejprve používala [[vodní kolo|vodní kola]] a [[koňský žentour|koňské žentoury]]. V první polovině [[19. století]] dochází k velkému pokroku ve vertikální dopravě -– roku [[1846]] byl na [[Důl Marie|dole Marie]] vybudován první [[parní stroj|parní]] těžní stroj v březohorském revíru. Elektrifikace ve [[20. století]] se ve vertikální dopravě příliš neuplatnila. Jednak proto, že výstavba takových strojů byla nákladná a dále proto, že panovaly obavy z případných výpadků elektrického proudu. Na [[Důl Vojtěch|dole Vojtěch]] a [[Důl Anna (Příbram)|Anna]] se parní těžní stroje [[Breitfeld & Daněk]] zachovaly až do ukončení těžby. Dnes se jedná o [[technická památka|technickou památku]].
 
== Tabulky ==
Řádek 130:
}}</ref>
 
Zmiňovaný státní podnik Diamo s ústředím ve [[Stráž pod Ralskem|Stráži pod Ralskem]] má v Příbrami jeden ze svých odštěpných závodů -– ''Správa uranových ložisek, o. z., Příbram''.<ref name=“Historie“>{{Citace monografie
| příjmení = Mgr. Smejkal
| jméno = Ladislav
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudné_doly_na_Příbramsku“