Napoleonské války: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m rozcestník
Řádek 298:
 
Jeho návrat však vyvolal vznik sedmé koalice, skládající se z [[Spojené království|Velké Británie]], německých a italských států, Rakouska, Ruska, Nizozemí, Portugalska, Španělska a Švédska. I přes mírové signály, které Napoleon vysílal všemi směry, správně tušil, že Válka je nevyhnutelná. Rozhodl se udeřit jako první, než koalice dokáže udeřit na Francii plnou silou. Císař se rozhodl udeřit do Belgie na dvě spojenecké armády, a to na armádu tzv. Anglo-batavskou, tj.konglomerát britských, holandských a spojeneckých německých jednotek, a na armádu pruskou rozmístěné na území dnešní [[Belgie]].
Velkou císařovou nevýhodu byla nepřítomnost jeho dlouholetého náčelníka štábu, knížete Berthiera, kterého sám Napoleon nazýval „bratrem ve zbrani“. Náčelníkem štábu francouzské severní armády - Armeé du Nord se stal maršál Soult, který však ve štábní práci nedosahoval kvalit svého předchůdce.
 
[[Soubor:Plas Newydd (Anglesey) - Waterloo 1.jpg|náhled|[[Bitva u Waterloo]]]]