Pór zahradní: Porovnání verzí

Pór byl vypěstován z divokého druhu ''Allium ampeloprasum'', který má domovinu v jižní [[Evropa|Evropě]] a jihozápadní [[Asie|Asii]], ale také v jižní Anglii a v Persii. Byl pěstován již Egypťany, Řeky a Římany ve starověku. Na více místech se o něm zmiňuje také Starý zákon. Římané si ho tak oblíbili, že měli dokonce zvláštní název pro zahrádky, na kterých ho pěstovali -– říkali jim „porrinae“. Dnes je pórek považován v Anglii a v Americe obvykle jen za zeleninu, ale na evropském kontinentě a zvláště ve Francii patří také mezi koření.

Pór je široce užívaný do polévek, omáček, nebo se krájí na chleba, neměl by chybět ani v rybích polévkách a jako přísada při vaření ryb a krabů, ale také vepřového ovaru a jehněčího masa. Římané připravovali z mladého póru i salát. Obsahuje [[vitamín]]y, např. [[provitamin A]], [[Thiamin]], [[B-komplex|B]], [[vitamín C|C]] -– obsahuje ve 100 g pórku 15 mg, [[Tokoferol|E]], [[Karoteny|karoten]] a [[minerální látka|minerální látky]], např. [[draslík]], [[vápník]], [[fosfor]], [[železo]], [[mangan]], [[selen]]. V Anglii a Americe je považován za zeleninu, zatímco v Evropě a zejména ve Francii je řazen i jako koření.<ref name="Naše koření">{{Citace monografie