Fotografie krajiny: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Land art: {{nepřesný odkaz}} pro odkaz na Ladislav Novák
m typografické úpravy
Řádek 33:
Mezi lety 1841 a 1844 pořídil stovky [[daguerrotypie|daguerrotypických]] snímků krajin ve východním středomoří francouzský fotograf [[Joseph-Philibert Girault de Prangey]].<ref>http://www.artfact.com/artist/de-prangey-joseph-philibert-girault-eet56ioeq3</ref> Jedná se o jedny z nejranějších dochovaných fotografií [[Řecko|Řecka]], [[Palestina|Palestiny]], [[Egypt]]a, [[Sýrie]] a [[Turecko|Turecka]].
 
[[Kolodiový proces|Mokrý kolodiový proces]] z roku [[1851]] rychle nahradil předešlé postupy - daguerrotypii a především [[kalotypie|kalotypii]]. Poskytoval kvalitní obraz s bohatším podáním polotónů a přesnější vykreslení podrobností a negativní skleněné desky ho umožnily kvalitně reprodukovat a také výrazně zkrátili [[Expozice (fotografie)|expoziční]] čas na jednotlivé sekundy.<ref name="tausk">{{Citace monografie
| příjmení = Tausk
| jméno = Petr
Řádek 45:
| strany = 36
| jazyk =
}}</ref> Nevýhodou tohoto procesu bylo, že po celou dobu musely desky zůstat vlhké až do momentu expozice. Vzhledem k tomu, že kolodium schne rychle, musely se desky připravovat těsně před fotografováním - jejich vysušováním se totiž výrazně snižovala [[citlivost]] - a fotograf tak musel na cestě za pořízením snímků nosit celou příruční laboratoř a temnou komoru. Váha celého příslušenství dosahovala přibližně 50 kilogramů.<ref name="tausk" />
Někteří krajináři fotografovali jenom ve svých zemích, jiní se vydávali na daleké cesty do oblastí, o kterých měla společnost té doby málo obrazových informací.<ref name="tausk"/> Uskutečňovaly se expedice do dalekých neznámých krajin, které poskytovaly neobyčejné záběry. Evropa, Asie, Dálný východ a Afrika poskytovaly fotografům nepřeberné množství námětů, které zachycené na fotografiích byly považovány za „autentické“, rozšiřovaly vzdělání a obohacovaly lidské vědění.<ref name="MalaEncyklopedie"/> Od padesátých let 19. století se začala psát historie takzvané [[Cestovatelská fotografie|cestovatelské fotografie]].<ref name="leggat">Leggat, Robert. [http://www.rleggat.com/photohistory/history/travel_p.htm A History of Photography: Travel Photography] (přístup: 24. listopadu 2009)</ref> Jedni fotografovali pro své potěšení, druzí své snímky prodávali příznivcům s populárně vědeckými zájmy, další čerpali význam pro archeologii nebo etnologii. Po roce 1860 se vznikala na odlehlých místech fotografická studia, která prodávala pohlednice přímo turistům.<ref name="MalaEncyklopedie"/> Mezi průkopníky se řadí například [[Francis Bedford]], [[George Bridges]], [[Maxime Du Camp]], [[Solomon Nunes Carvalho]] nebo [[Francis Frith]].<ref name="leggat" />
Řádek 63:
}}</ref> nasnímal celou řadu krajinářských fotografií. Protože v té době neexistoval příliš citlivý materiál na světlo, mohl Fenton snímat pouze nepohyblivé objekty, většinou pózy. Expoziční doba byla 3-20 sekund.<ref name="MalaEncyklopedie"/> Fotografoval však také krajinu, včetně oblastí blízko ''Light Brigade'' popsaném v proslulém Tennysonově snímku "Útok na Light Brigade" (The Charge of the Light Brigade) byl příznačně nazván tzv. ''Údolím smrti'' (The Valley of Death). Fenton pojmenoval své fotografie podobně: Údolí stínu smrti (The Valley of the Shadow of Death). Proslul také snímky z Anglie, celé řady katedrál a opatství.
 
V roce 1855 převzali po Rogeru Fentonovi reportáž z Krymské války [[James Robertson]] a [[Felice Beato]]. Oba dva pak společně podnikli výpravu do Asie a oblasti Středozemního moře - [[Palestina|Palestiny]], [[Sýrie]] a [[Indie]].<ref name="tausk"/> Firma ''Robertson & Beato'' vyprodukovala řadu vynikajících obrazů - včetně několika pozoruhodných [[panorama]]t [[Malta|Malty]], [[Řecko|Řecka]], [[Turecko|Turecka]], [[Damašek|Damašku]], [[Jeruzalém]]a, [[Egypt]]a, [[Krym]]u a [[Indie]].
 
* [[William Henry Jackson]]
Řádek 69:
[[Soubor:View of Mallital, Nainital, 1865.jpg|náhled|[[Samuel Bourne]], poled na [[Mallital]], [[Nainital]], [[1865]]]]
 
* Francie - [[Eugène Trutat]]
* [[Noël Marie Paymal Lerebours]]
 
V [[Historie norské fotografie|norské fotografii]] zapustila kořeny krajinářská fotografie asi kolem roku 1860. Za jednoho z prvních krajinářů je považován [[Marcus Selmer]], ale nejsystematičtější úsilí cestování a fotografování krajiny věnovali [[Knud Knudsen]] a Švéd [[Axel Lindahl]].
 
* [[Anders Beer Wilse]] ([[1865]] - [[1949]]) byl [[Norsko|norský]] [[fotograf]], jehož [[fotografie]] dokumentují Norsko v období od raných do středních let 20. století.
 
Prvním Evropanem, který v letech 1863–1866 fotografoval [[Himálaj]], byl Angličan [[Samuel Bourne]]. Bourne dokázal vyjádřit hloubku prostoru tím, že plochy dělil na popředí a pozadí.<ref name="tausk"/> Společně s [[Charles Shepherd|Charlesem Shepherdem]] založili společnost [[Bourne & Shepherd]], která existuje dodnes. Soustředili se na oblast Indie, Barmy (dnešního [[Myanmar]]u) a [[Cejlon]]u.
Řádek 86:
* Malebné snímky Temže a Londýna [[James Hedderly]]<ref name="tausk" /><!-- str. 38 -->
* [[Francis Bedford]] doprovázel prince Waleského na Blízký východ<ref name="tausk" /><!-- str. 38 -->
* Skotsko - [[Thomas Annan]] - domy, sídla, kniha a série fotografií starých venkovských domů (''Old Country Houses'') v Old Glasgow Gentry.<ref name="tausk" /><ref>http://www.edinphoto.org.uk/PP/pp_annan_thomas_photographer.htm</ref><!-- str. 38 -->; mezi jeho další pozoruhodné snímky patří čtyřicetikilometrová stavba vodovodního systému v [[Loch Katrine]].
 
* Přátelé [[Alexander Henderson (fotograf)|Alexander Henderson]] (1831–1913) a [[William Notman]] (1826–1891) společně podnikli v roce 1860 fotografický výlet k [[Niagarské vodopády|Niagarským vodopádům]]. Oba byli mezi zakládajícími členy uměleckého sdružení ''Art Association of Montreal'' a patřili do fotografického klubu ''Montreal Amateur Photographic Club''. V 60. a 70. letech cestoval přes Quebec a Ontario a výlety do přímořských provincií a na [[Labrador|poloostrov Labrador]]. Během těchto expedic vznikly fotografie nedotčeného životního prostředí, stejně jako stavby mostů a železnic, jejichž cílem byl rozvoj těchto oblastí, ale často došlo také k jejich zničení. Navštívil větší města i mnoho menších měst v těchto regionech. Zvláštní zalíbení našel v krajině poblíž řek, jako je řeka Blanche, [[Rouge River (Ontario)|Rouge River]] a [[Riviére du Lièvre]], po které se vydal v kánoi. V roce 1870 publikoval dvě ilustrované knihy s názvem ''Photographs of Montreal'' (''Fotografie Montrealu''), ze které jedna prezentuje město v létě a druhá v zimě. Ve Skotsku narozený Wiliam Notman fotografoval v Kanadě.<ref name="tausk" /><!-- str. 38 -->
Řádek 103:
* [[Carleton E. Watkins]] Yosemite, ''The Yosemite Book'' 1868<ref name="tausk" /><!-- str. 38 -->
 
* [[Charles Roscoe Savage]] (1832–1909) - mezi jeho známé snímky patří propojení železnic Union Pacific a Central Pacific na mysu Summit, v [[Promontory]], Utah, v roce 1869. Tato série je považována za jeho nejslavnější dílo. Fotografoval krajinu na západě, včetně [[Yellowstonský národní park|Yellowstonského národního parku]], [[Národní park Zion|Národního parku Zion]] a vytvořil mnoho obrazů dokumentujících růst měst Utah a proměny okolí.
 
* [[I. W. Taber|Isaiah West Taber]]
Řádek 122:
| jazyk = cs}}</ref>
 
V roce 1872 se jako náhradník za Sullivana zúčastnil fotograf [[William Bell (fotograf)|William Bell]] (1830 Anglie - 1910 USA) [[Wheeler Survey|průzkumné expedice George Wheelera]], jejíž úkolem bylo mapování americké země na západ od 100. poledníku. Během výpravy pořídil celou řadu velkoformátových snímků a [[stereofotografie|stereofotografií]] krajin v poměrně neprozkoumané oblasti poblíž řeky [[Colorado River]] ve státech [[Utah]] a [[Arizona]]. Během expedice experimentoval se suchým želatinovým procesem, na který se stal velkým odborníkem. Používal dva fotoaparáty - velkoformátový fotoaparát o rozměrech desky 28x20 cm a kameru o rozměrech 20 x 13&nbsp;cm pro [[stereofotografie]].<ref name="hannavy">Will Stapp, John Hannavy (ed.), [http://books.google.com/books?id=PJ8DHBay4_EC&pg=PA142&dq=%22bell,+william%22+%22english-born+american+photographer%22&hl=en&sa=X&ei=1aR8T5bFOZLAtgfpkMGNDQ&ved=0CDAQ6AEwAA#v=onepage&q=%22bell%2C%20william%22%20%22english-born%20american%20photographer%22&f=false Encyclopedia of Nineteenth-Century Photography], Vol. 1 (Routledge, 2007), str. 142-143.</ref> Krajinářské fotografie v jeho díle zastupují například: [[Grand Canyon]], [[Marble Canyon]], řeka [[Paria River]], [[Mount Nebo (Utah)|Mount Nebo]] a stará mormonská sídla v [[Mona]] v [[Utah]]u.<ref>[http://www.loc.gov/pictures/related/?fi=name&q=Bell%2C%20William%2C%201830-1910 U.S. Library of Congress Prints and Photographs Division] – online search results for William Bell (1830–1910). Datum přístupu: 5. dubna 2012.</ref>
 
* [[John Karl Hillers]] (1843–1925) strávil dvacet let zkoumáním a fotografování amerického západu.<ref>{{cite web |url=http://www.getty.edu/art/gettyguide/artMakerDetails?maker=1832 |title=John K. Hillers |publisher=Getty Museum |accessdate=2008-03-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20070710140237/http://www.getty.edu/art/gettyguide/artMakerDetails?maker=1832 |archive-date=2007-07-10 |dead-url=yes }}</ref> Zúčastnil se expedice po řece [[Colorado (přítok Kalifornského zálivu)|Colorado]], byl šéffotografem Powellových expedic po Grand Canyonu, dokumentoval první expedici [[James Stevenson|Jamese Stevensona]] na jihozápad a také Zuni Pueblo v Novém Mexiku. Je autorem 3 000 negativů z Powellových expedic a 20 000 negativů vzniklých spoluprací s Etnologickým úřadem.<ref>William Culp Darrah: ''Beaman, Fennemore, Hillers, Dellenbaugh, Johnson, and Hattan'', in: ''Utah Historical Quarterly'', Vol. 17, Nos. 1-4, p. 496.</ref>. Velké množství jich je pořízeno ve [[stereofotografie|stereoformátu]].
Řádek 132:
* [[Andrew Joseph Russel]] dopravní projekty, stavba železnice
 
* [[Trude Fleischmann]] (1895–1990) byla rakousko - americká fotografka, která V letech 1913 – 1916 získala vzdělání na Grafickém ústavu ve [[Vídeň|Vídni]]. Od poloviny třicátých let se zabývala hlavně krajinářskou fotografií. Po připojení [[Rakousko|Rakouska]] k [[Německo|Německu]] se jí v září [[1938]] podařilo uprchnout s pomocí americké fotografky [[Marion Post Wolcott]], s jejíž sestrou studovala ve Vídni. Nejprve odešla do [[Paříž]]e, později do [[Londýn]]a a nakonec do [[New York]]u. Fotografii se věnovala až do roku 1969.
 
* [[Victor Diaz Lamich]] (*1966, Chile) vydal knihy o Mexiku a Dominikánské republice.
Řádek 167:
* [[Louis-Alphonse Davanne]] měl výborné znalosti chemie a využíval ji k technicky perfektním snímkům. Spoluzaložil organizaci [[Société française de photographie]].<ref name="tausk" /><!-- str. 39 -->
* [[Charles Marville]] městské veduty, přestavba Paříže za vlády Napoleona III.<ref name="tausk" /><!-- str. 39 -->
* [[Camille Silvy]] - silně romantické krajiny s osobitým rázem a atmosférou, informace o typických znacích místa zůstala nepodstatná.<ref name="tausk" /><!-- str. 39 -->
 
;Francouzští fotografové v zahraničí
Řádek 173:
* [[Desiré Charnay]] starobylé chrámy v Mexiku se sugestivním účinkem. Sestavil dvě velkoformátová alba.<ref name="tausk" /><!-- str. 39 -->
 
* * [[Jean Laurent Minier]] (1816 Garchizy, Nevers, Francie - 1886, Madrid, Španělsko) byl [[Francie|francouzský]] fotograf působící v 19. století především ve Španělsku.<ref>{{Citace monografie | autor = | titul = Un fotógrafo francés en la España del siglo XIX: J. Laurent | vydavatel = Ministerio de Educación y Cultura | místo =Madryt| rok =1996 | strony =| isbn =84-922135-0-7}}</ref> V roce 1843 se usadil v [[Madrid]]u<ref>López Mondéjar, P. (1999). Historia de la fotografía en España (1ª edición). Barcelona: Lunwerg editores. str. 45. ISBN 84-7782-660-9.</ref> a od roku 1855 fotografoval panoramata měst, krajin, památek a uměleckých děl na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]].
 
; Itálie
Řádek 180:
* [[Carlo Ponti (fotograf)|Carlo Ponti]] Benátky, Padova, Verona<ref name="tausk" /><!-- str. 39 -->
 
* V italské Florencii v roce [[1852]] založili tři bratři - Leopoldo (1832–1865), Romualdo (1830–1890) a Giuseppe (1836–1890) Alinariové nejstarší fotografickou firmu na světě - dosud existující (2011) - s názvem ''[[Fratelli Alinari]]'' (''Bratři Alinariové''). Ateliér se specializoval na portréty, pohlednice krajin a architektury, fotografie uměleckých děl a historických památek.<ref name="tausk" /><!-- str. 40 -->
* [[Giacomo Brogi]] spolupracoval s Italskou fotografickou společností a vlastnil studia ve [[Florencie|Florencii]], [[Neapol]]i a [[Řím]]ě. Po Brogiho smrti převzal živnost jeho syn [[Carlo Brogi]]. Brogiho fond obsahuje více než 8000 fotografických portrétů, krajin a pohledů na město označených ''Edizioni Brogi Firenze''.
 
Řádek 225:
=== Afrika ===
 
[[Auguste Maure]] a [[Marius Maure]] patřili k průkopníkům fotografie, kterým učarovala [[Biskra]] - atmosféra nadčasové oázy v alžírském stylu, kde se zdálo, že zůstala zmrazena od starověku. Jeho fotografie ukazují fascinovaný a uctivý pohled na toto místo a jeho obyvatele. Augustus přišel do Biskry ve svých patnácti letech a rozhodl se zde usadit. Byl aktivní v období 1860–1907 během kterého pořídil mnoho fotografií z jižního Alžírska. Portrétoval členy kmene Ouled Naïl, berberské tanečníky oblečené v tradičních kostýmech a ozdobených šperky. Tyto exotické snímky velmi oceňovali turisté přijíždějící do Alžírska.
 
=== Asie a Dálný východ ===
Řádek 236:
[[Frank S. Matsura]] ([[1873]]–[[1913]]) byl japonský fotograf působící na počátku dvacátého století, který v roce 1901 odcestoval z Japonska do Ameriky, kde pořídil více než 1800 fotografií a [[Fotografická deska|skleněných desek]].<ref name="Census">Sčítání lidu U.S. Census 1910, Okanogan County, Okanogan Township;</ref><ref name="JoAnnRoe">Roe, JoAnn. ''Frank Matsura: Frontier Photographer.'' Seattle: Madrona, 1981. ISBN 0-914842-67-6. Canadian edition: ''The Real Old West: Images of a Frontier.'' Vancouver: Douglas & McIntyre, 1981. ISBN 0-88894-340-7, strana 15</ref>
 
* [[John Thomson (fotograf)|John Thomson]] - fotografie z Dálného východu z období viktoriánské Británie dávají zprávu o obyvatelích země a kultury v Číně a jihovýchodní Asii.
 
* [[Kójó Okada]] (岡田 紅陽, [[1895]] – [[1972]]) byl renomovaný japonský fotograf<ref>{{ja}} Tokyo Metropolitan Museum of Photography, editor, ''328 Outstanding Japanese Photographers'', 『日本写真家事典』; ''Nihon šašinka džiten. Kjóto: Tankóša, 2000. ISBN 4-473-01750-8</ref>, známý především svými snímky symbolické hory [[Fudži]], kterou fotografoval více než 40 let. Snímal ji ze země, ze vzduchu, ve všech náladách, z každého úhlu i v každé denní době.<ref name="CSFotografie_5_1960">{{Citace periodika
Řádek 260:
=== Další země ===
 
* [[Herbert Ponting]] - polárník a cestovatel
* [[Frank Hurley]] - polárník a cestovatel
* [[Alberto Henschel]]
* [[Félix-Jacques Moulin]]
* Rusko, Altaj - [[Sergej Borisov]]
 
; Austrálie
Řádek 308:
* Francie [[Arnaud de Gramont]]
 
* [[Peter Mirom]] (* 1919, Německo, Izrael) - Během své práce rybáře fotografoval [[Chulské údolí|Chulské jezero]] a následně v letech 1951 až 1958 zaznamenával jeho vysychání, za celou dobu vznikl cyklus ''Píseň umírajícího jezera''.
 
== České země ==
Řádek 389:
{{Citát|Jsem fascinován možností fotopapírů věrně zobrazit a následně uchovat pomíjivé. Zaznamenat procesy a živly trvající miliony let, které vnímal i první člověk. Mým pocitům často chybějí slova, ale zůstávají papíry s nepatrnými záznamy pohybu větru, plynutím vody, spadnutým listem - s otiskem světa.<ref>http://is.muni.cz/th/184050/pedf_b/bakalarka.txt</ref>|Jiří Šigut}}
 
Oživením v tomto oboru byly pokusy konceptualistů v 70. a 80. letech, kdy záznamy jejich akcí v plenéru často přinášely nové objevy pro krajinářskou fotografii. Cílem autorů však nebyly fotografie, ty byly původně jen dokumentem akce.<ref name="fotografnet1"/> Koncem 60. let začal [[Jan Ságl]] společně se svou ženou [[Zorka Ságlová|Zorkou Ságlovou]] organizovat akce v přírodě, které měly svůj původ v [[happening]]u. Zcela dominantní úlohu ve velké řadě akcí sehrála krajina. Například při uskutečnění akce ''Házení míčů do průhonického rybníka Bořín'' v dubnu 1969 byli součástí hry také diváci. V roce 1970 se uskutečnily ještě dvě land-artové akce: ''Pocta Gustavu Obermanovi'' na Bransoudově - u Humpolce a ''Kladení plín u Sudoměře''. Jan Ságl se akcí své ženy účastnil v roli aktéra a dokumentárního fotografa. Snímek v těchto případech byl jediným trvalým „výsledkem“ činnosti a stal se později součástí knih a má své místo v [[galerie umění|galeriích současného umění]].<ref name="sagl">Absolventská práce: Medailon současného českého fotografa, Jan Ságl autor: Tereza Melicharová, 2007</ref> Ságl sám vydal několik knih s krajinářskou tematikou - ''Jihočeská krajina'', ''Severozápadní Čechy'' a po Sametové revoluci vyšly ještě dvě knihy s názvy ''Krajina'' a ''Art cult''. Dokumentuje krajinu proměněnou člověkem a zaznamenává jeho stopy.<ref name="sagl" />
 
Velmi osobní vztah ke krajinářské fotografii má [[Pavel Baňka]], pro kterého ''není krajina jen příroda a její záznam, ale vstupují do ní i další elementy, člověka nevyjímaje.''<ref name="fotografnet1"/>
Řádek 395:
{{Citát|Krajinu můžeme vnímat jako scenérii toulek při úniku z měst, jako postindustriální prostor pro záznamy soudobých hledání vazby mezi novými civilizačními vrstvami a původními romantickými představami, jako přírodní divadlo pro naši sebeprojekci.<ref>''Fotograf'': časopis pro fotografii a vizuální kulturu. č. 8 (2006). [[Brno]]: Mediagate, 2006. Vychází dvakrát ročně. ISSN 1213-9602</ref>|Pavel Baňka, 2006}}
 
Člen agentury [[Magnum Photos]] [[Josef Koudelka]] se od osmdesátých let dvacátého století zabývá zásahy člověka do krajiny a zachycováním stop, které člověk v krajině zanechá. V roce 1994 na objednávku [[Ministerstvo zemědělství České republiky|ministerstva zemědělství]] vypracoval studii české krajiny v [[Krušné hory|Podkrušnohoří]] zdevastované industrializací a [[Ekologická katastrofa|přírodními katastrofami]] s názvem ''Černý Trojúhelník''.<ref>http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=109632&all_ids=1</ref><ref name="fotografnet115">http://www.fotografnet.cz/index.php?lang=cz&cisid=26&katid=7&claid=115</ref> Koudelka se nezabývá pouze destrukcí krajiny průmyslem, ale také životností přírody - bojem o přežití. Na [[panorama]]tický formát zachycoval divokou krajinu plnou močálů a mokřin ponechanou po mnoho let sobě samé, aby zachytil sebeobnovující sílu přírody.<ref name="fotografnet115"/>
 
[[Vilém Heckel]] snímal zejména hory, například se zúčastnil expedice do [[Kavkaz]]u, [[Hindúkuš]]e v [[Afghánistán]]u, velehor v [[Pákistán]]u nebo [[Peru]]. Své fotografie vydal v obrazových knihách, za všechny například ''Naše hory'', ''Království slunce a ledu'', ''Hindúkuš'' nebo ''Krásy Československa''.
Řádek 411:
* [[Aleš Jungmann]] (* 1971) je fotograf architektury, který se mimo svou profesionální práci věnuje fotografii krajiny. Je držitelem titulu [[QEP]] (Qualified European Photographer).
 
* [[Tomáš Pospěch]] (* 1974) si pohrával s kontextuálními odkazy na vizuální strategie krajinářské fotografie - ''Majitelé hradů'' (2002–2005), ''Hrady a zámky ČR'' (2004–2005, 2009), ''Krajinky.jpg'' (2002–2005), ''Bezúčelná procházka'' (2004–2008) a ''Mimo hru'' (2005–2010). Tomáš Pospěch zde reagoval na vizuální stereotypy, narušoval hranice tradiční dokumentární nebo sportovní fotografie a žánru krajiny.
 
== Estetika ==
Řádek 443:
 
=== Kompoziční prvky ===
* ''[[Diagonála]]'' působí dynamicky jako zpomalení (stoupání) nebo zrychlení (klesání). Zvýrazní prostorovost snímku, případně neukončení - pokračování děje.
* ''[[Horizont]]'' působí na snímku uklidňujícím dojmem.
* ''[[Průnik]] linií'' zaujme divákovu pozornost.
* ''[[Rytmus]]'' - pravidelný rytmus působí nudně, ale při zajímavém přerušení diváka zaujme.
* ''[[Protisvětlo]]'' může dodat snímku zajímavý efekt, ale nejlépe jen [[ráno]] nebo [[večer]].<ref name="Fotovideo5">Časopis ''[[FotoVideo]]'' číslo 5/2003</ref>
* Záběr můžeme komponovat v posloupnosti: Slunce - dominanta - horizont.<ref name="Fotovideo5"/>
* [[Mrak]]y jsou ozdobou krajiny.<ref name="Fotovideo5"/>
* Snímek může mít vhodnou [[stafáž]].
Řádek 463:
[[Soubor:Landscape of Jackson Hole, October 2010.jpg|náhled|''Podzimní krajina'', Jackson, Wyoming, foto: Larry Johnson, 2010]]
 
Klasické krajinářské fotografie by měly být dokonale ostré. Proto se krajina snímá obvykle [[objektiv]]em s maximální [[hloubka ostrosti|hloubkou ostrosti]] (s [[clona|clonou]] 11 - 22) a detailní kresbou. Fotografové v přírodě mají obvykle dostatek času na postavení a zafixování [[stativ]]u, proto je vhodné nalézt optimální [[kompozice|kompozici]] a [[úhel pohledu]]. Mnoho fotografů stále používá střední nebo velký [[formát filmu]], aby zaznamenali co nejvíce detailů. Pomoc nabízí také odrazná deska nebo přídavný blesk.<ref name="Fotovideo5"/>
 
Pro optimální světlo se často fotografuje v době [[východ]]u nebo [[západ]]u slunce – světlo není „tak těžké“ jako během [[poledne]]. Jistotu správné expozice dodá [[bracketing]] v kombinaci se [[Sekvenční fotografie|sériovým snímáním]].