Varšava: Porovnání verzí

Přidáno 42 bajtů ,  před 1 rokem
Typo, nadbytečné odkazy, napřímení odkazů, letiště a metro
m (Robot: parametry infoboxu přejmenovány; kosmetické úpravy)
(Typo, nadbytečné odkazy, napřímení odkazů, letiště a metro)
| název statistického celku =
}}
'''Varšava''' ({{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Warszawa''}}, výslovnost {{Výslovnost|varˈʂava|Pl-Warszawa.ogg}}) je hlavní (od roku [[1918]]) a největší město [[Polsko|Polska]]. V roce [[2014|2017]] měla 1  764  615 obyvatel a s okolní aglomerací 3 003 000 obyvatel. Varšava leží ve středním Polsku v historickém [[Mazovsko|Mazovsku]] na středním toku [[Visla|Visly]] ve Varšavské kotlině v průměrné výšce 100 metrů n. m., 520 km východně od Berlína a 250 km jižně od pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]].
 
 
 
Varšava je také hlavním městem [[Mazovské vojvodství|Mazovského vojvodství]]. V metropoli je rozvinutý průmysl, zvláště zpracovatelský, ocelářský, elektrotechnický a automobilový. Sídlí zde více než 60 vzdělávacích institucí, především [[Varšavská univerzita]] (''Uniwersytet Warszawski''), Univerzita kardinála Stefana Wyszyńského, Varšavská technická univerzita (''Politechnika Warszawska''), Varšavská ekonomická škola (''Szkoła Główna Handlowa'') a další. Je tu přes 30 divadel, včetně Národního divadla a opery a má tu sídlo Národní filharmonický orchestr.
=== 16. až 19. století ===
[[Soubor:Warszawa - Marszałkowska 1912.jpg|náhled|vlevo|Ulice Marszałkowska v roce 1912.]]
Kvůli své výhodné centrální poloze mezi [[Vilnius]]em a [[Krakov]]em v [[RepublikaPolsko-litevská obouunie národů(1569–1795)|polsko-litevském společenství]] se Varšava stala hlavním městem tohoto společenství a současně v roce [[1596]] hlavním městem Polska, kdy sem král [[Zikmund III. Vasa]] přesunul královský dvůr z [[Krakov]]aKrakova. Varšava byla metropolí polsko-litevského společenství až do roku [[1795]], kdy bylo soustátí napadeno [[Prusko|Pruskem]] a Varšava se stala hlavním městem provincie [[Nové Východní Prusko]]. Roku [[1807]] bylo město osvobozeno [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovou]] armádou a město na Visle se stává metropolí Varšavského vojvodství. V roce [[1815]] po Napoleonově [[bitva u Waterloo|porážce u Waterloo]] se sešly tehdejší mocnosti [[Rakouské císařství|Rakousko]], [[Ruské impérium|Rusko]] a [[Prusko]] ([[Vídeňský kongres]]), na základě kterého se Polsko dostalo pod vliv imperiálního Ruska. To obnovilo polskou konstituční monarchii pod svým vlivem. Povstání proti ruské nadvládě v letech [[1830]] a [[1863]] jen zvýšilo represe proti polskému obyvatelstvu.
 
=== Hlavní město (1918–1939) ===
[[Druhá světová válka]] byla zahájena [[1. září]] [[1939]], kdy [[Německo]] napadlo západní část Polska. Zároveň bylo [[17. září]] [[1939]] napadeno Polsko [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] od východu. Země kapitulovala po šesti týdnech bojů. Západ Polska byl připojen k [[Německá říše|Německé říši]] a východ k Sovětskému svazu. Centrální část Polska včetně Varšavy byla pod správou nacistické vlády (General-Gouvernment). Při invazi v roce 1939 byla Varšava bombardována a bylo zničeno 10 až 15% budov ve městě. Přestože se jednalo o významné ztráty, v pozdějších dobách mělo být podle nacistických plánů město kompletně zlikvidováno a zachováno jen jako důležitý přestupní bod.
 
Při okupaci města [[Nacismus|nacisty]] byly všechny vyšší vzdělávací instituce okamžitě uzavřeny a varšavská židovská populace – několik set tisíc lidí, asi 30 % obyvatel města – byla nahnána do tzv. [[Varšavské ghetto|Varšavského ghetta]]. Když se Němci v rámci [[Adolf Hitler|Hitlerova]] „[[HolokaustKonečné řešení židovské otázky|konečného řešení]]“ pokusili ghetto zlikvidovat, došlo k [[Povstání ve varšavském ghettu|židovskému povstání]]. Navzdory těžkému ostřelování a přesile se ghetto udrželo bránit skoro měsíc. Po skončení bojů byli ti, co přežili, zmasakrováni.
 
V červenci [[1944]] sovětská vojska postupovala přes polské území, Němci pak ustupovali k Varšavě. Protože si polská londýnská exilová vláda myslela, že [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] není nakloněn myšlence nezávislosti Polska (Stalin chtěl pouze hranice Polska posunout na západ), dala rozkaz ilegální polské [[Zemská armáda|Zemské armádě]] („''Armia Krajowa''“), aby se pokusili získat kontrolu nad městem, než tam dorazí Sověti. Dne [[1. srpen|1. srpna]] [[1944]], když se Rudá armáda k městu rychle blížila, Zemská armáda a většina populace zahájila (hrdinské, ale velice ukvapené a bez naděje na úspěch) [[Varšavské povstání]].
 
Navzdory [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovu]] nepřátelství k Polsku Poláci předpokládali, že jim sovětští vojáci pomohou proti jejich společnému nepříteli. Nicméně, když se Rudá armáda dostala k Varšavě, sovětská ofenzíva byla náhle zastavena, protože sovětské jednotky byly vysíleny, potřebovaly doplnit stavy a také využít situace a vyčkat, až si to Němci s Poláky vyřídí a povstání potlačí. Němci proto mohli povstání nemilosrdně potlačit. Přestože byla doba povstání plánována na 48 hodin, obránci se udrželi 63 dní. Nakonec muselo hlavní město Polska kapitulovat. Vojáci Zemské armády byli převezeni do zajateckých táborů v Německu, civilní obyvatelstvo bylo vyhnáno z města. [[Adolf Hitler|Hitler]] ignoroval dojednané podmínky [[kapitulace]] a nařídil, aby bylo město srovnáno se zemí, knihovny a muzea vyloupeny nebo spáleny. Když [[17. leden|17. ledna]] [[1945]] přecházeli sovětští vojáci přes [[Visla|Vislu]], zjistili, že Varšava téměř přestala existovat. Přes 85 % města bylo zničeno, včetně historického [[Varšavské staré město|Starého města]] a [[Královský hrad (Varšava)|Královského hradu]]. Přeživší bojovníky Zemské armády sovětské [[NKVD]] zabilo nebo poslalo na [[Sibiř]].<ref name="Davies/reviews">From reviews of [[Norman Davies]], ''[[God's Playground]]'', Columbia, ISBN 0231128177. "On the 22 August the NKVD was ordered to arrest and disarm all members of the Home Army who fell into their hands." Carlo D'Este [http://polish-jewish-heritage.org/eng/July_04_Two_reviews_Norman_Davies.htm Rising '44': Betraying Warsaw], New York Times, July 25, 2004. "While [at the same time] the NKVD under General Ivan Serov was unleashing another brutal purge against the Poles in the liberated territories of Poland." Donald Davidson, [http://www.gbrussia.org/reviews.php?id=80 Rising '44' by Norman Davies], London, Macmillan, 2004. ISBN 0-333-90568-7. Retrieved December 28, 2014.</ref>
 
Počet obětí válečných událostí byl tehdy vyčíslen na 800 &nbsp;000, jedná se především o Židy a oběti povstání.
 
=== Varšava v komunistickém Polsku (1945–1989) ===
Varšava lež na středním toku řeky [[Visla]] v [[Středomazovská nížina|středomazovské nížině]], ve vzdálenosti asi 350 km od [[Karpaty|Karpat]] a [[Baltské moře|Baltského moře]]. Je to jediné evropské hlavní město ležící v bezprostřední blízkosti [[Národní park|Národního parku]] ([[Kampinoský národní park]]).
 
Město leží na obou stranách Visly a mírně se táhne podél jejích břehů (v šíři asi 30 &nbsp;km na sever-jih a cca 28 &nbsp;km na východ-západ).
 
{{Pahýl část}}
 
=== Podnebí ===
Podnebí je [[Mírný podnebný pás|mírné]], přechodné mezi [[Oceánické podnebí|oceánským]] a [[Kontinentální podnebí|kontinentálním]]. Ve Varšavě nebývají velké meziroční výkyvy v množství [[Déšť|srážek]]. [[Vegetační doba]] je v průměru 200 dní. Ve Varšavě je hlavně severozápadní vítr (přibližně 60% dní) a severovýchodní (přibližně 30% dní). V centru Varšavy je mnohem tepleji než na jejím okraji a to o 7-8 stupňů, ale někdy to může být i o 10 stupňů. Nejnižší naměřená teplota byla -31&nbsp;°C a nejvyšší 37&nbsp;°C. Kvůli velkému [[znečištění ovzduší]] je ve Varšavě více oblačno než v okolí. Varšava má 16001&nbsp;600 [[Hodina|hodin]] [[Sluneční světlo|slunečního svitu]] v roce.
 
{{Počasí
| metric_first= Yes
| single_line= Yes
| location=WaršawaVaršava
| Jan_Hi_°C = 0 | Jan_REC_Hi_°C = 7
| Feb_Hi_°C = 2 | Feb_REC_Hi_°C = 10
[[Soubor:Warsaw7ob.jpg|náhled|250px|Varšava]]
[[Soubor:Moderne wolkenkrabber Warschau 0883.PNG|náhled|vlevo|250px|Złote Tarasy]]
Ve Varšavě, zvláště v jejím centru (''[[Warszawa-Śródmieście|Śródmieście]]''), sídlí nejen mnoho národních institucí a vládních úřadů, ale i domácích a mezinárodních společností. V roce [[2003]] zde bylo registrováno 268 &nbsp;307 firem. Finanční spoluúčast zahraničních investorů na rozvoji města v roce [[2002]] byla odhadnuta na 650 miliónů [[euro|eur]]. Ve městě se vyprodukuje více než 15 % polského národního produktu. [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele Varšavy byl v roce [[2005]] kolem 28 &nbsp;000 USD a vysoce převyšuje celopolský průměr.
 
Úroveň [[nezaměstnanost]]inezaměstnanosti je jednou z nejnižších v Polsku, dle oficiálních zdrojů nepřesahuje 6 %.
 
Po zničení města ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] a po jeho rekonstrukci se komunistické vedení rozhodlo, že bude Varšava přestavěna na velké průmyslové centrum. Ve městě a v blízkém okolí bylo vybudováno několik set továren. K nejvýznamnějším patřily varšavské ocelárny ''Huta Warszawa'' a dvě automobilky.
 
Ovšem jak komunistický ekonomický systém upadal, většina z průmyslových komplexů postupně ztrácela význam. Po roce [[1989]] po transformaci politického i ekonomického systému mnoho průmyslových firem zbankrotovalo. V současné době využívá např. firma ''Lucchini-Warzsawa Steel Mill'' pouze část původní továrny ''Huta Warszawa''. Automobilky ''Ursus'' a ''FSO'' (zkratka pro ''Fabryka Samochodów Osobowych'' – Továrna na osobní automobily) vyrábějí vozy většinou na export.
 
[[Soubor:Warsaw Castle Square Panorama 2010.jpg|střed|600px|náhled|[[Královský hrad (Varšava)|Královský hrad]] na Zámeckém náměstí – znovuvybudován v 70. a 80. letech po totálním zničení v roce 1944]]
 
== Doprava ==
Hlavní páteří zdejší hromadné dopravy je [[Metro ve Varšavě|varšavské metro]] vybudované v roce 1995. ToV roce dvě2018 linkymělo 21 stanic na dvou linkách ([[M1 (linka metra ve Varšavě)|M1]] a [[M2 (linka metra ve Varšavě)|M2]]). Funguje zde také [[Tramvajová doprava ve Varšavě|doprava tramvajová]] a [[Trolejbusová doprava ve Varšavě|trolejbusová]]. Hlavním železničním uzlem je hlavní nádraží [[Warszawa Centralna]], odsud vyjíždí vnitrostátní, tak mezinárodní vlaky.
 
Varšavu obshluhujíobsluhují dvě [[mezinárodní letiště]]. 8&nbsp;km kilometrůjižně od centra se nachází [[letiště Frédérica Chopina]], to je hlavní letiště. Má zde základnu národní letecká společnost [[LOT]] a v roce 20162017 odbavilo přes 12 15,7&nbsp;milionů cestujících. Druhým letištěm je 40 &nbsp;km vzdálené [[Letiště Varšava-Modlin|letiště Modlin]], tokteré odbavujev přibližněroce 32017 milionyodbavilo cestujícíchpřes ročně2,9&nbsp;milionu cestujících a slouží jako základna pro [[Nízkonákladová letecká společnost|nízkonákladové aerolinie]].
{{Pahýl část}}
 
 
== Vzdělání ==
Varšava je jedním z nejdůležitějších center [[Vzdělání|vzdělávání]] v Polsku. Sídlí zde čtyři hlavní [[Univerzita|univerzity]] a přes 62 dalších vzdělávacích zařízení. Nejdůležitější jsou:
 
* [[Varšavská univerzita]] (''Uniwersytet Warszawski'')
* [[Varšavská divadelní akademie]] (''Akademia Teatralna im. Aleksandra Zelwerowicza'')
 
Celkový počet studentů všech stupňů vzdělání ve Varšavě je téměř 500,&nbsp;000 (29.,2% z městské populace; 2002). Počet univerzitních studentů je přes 255,&nbsp;000.
 
== Nejvyšší budovy ==
== Partnerská města ==
{{sloupce|2|
* {{flagicon|Kazachstán}} [[Astana]], [[Kazachstán]] ([[2002]])
* {{flagicon|Německo}} [[Berlín]], [[Německo]] ([[1991]])
* {{flagicon|Maďarsko}} [[Budapešť]], [[Maďarsko]] ([[2005]])
* {{flagicon|USA}} [[Chicago]], [[Spojené státy americké|USA]] ([[1995]])
* {{flagicon|Německo}} [[Düsseldorf]], [[Německo]] ([[1989]])
* {{flagicon|Čečensko}} [[GroznyjGrozný]], [[Čečensko]] ([[1997]])
* {{flagicon|Nizozemsko}} [[Haag]], [[Nizozemsko]] ([[1991]])
* {{flagicon|Japonsko}} [[HamamatsuHamamacu]], [[Japonsko]] ([[1990]])
* {{flagicon|Vietnam}} [[Hanoj]], [[Vietnam]] ([[2000]])
* {{flagicon|Čína}} [[Charbin]], [[Čínská lidová republika]] ([[1993]])
* {{flagicon|Francie}} [[Île-de-France]], [[Francie]] ([[1990]])
* {{flagicon|Turecko}} [[Istanbul]], [[Turecko]] ([[1991]])
* {{flagicon|Ukrajina}} [[Kyjev]], [[Ukrajina]] ([[1994]])
* {{flagicon|Španělsko}} [[Madrid]], [[Španělsko]]
* {{flagicon|Rusko}} [[Moskva]], [[Rusko]] ([[1993]])
* {{flagicon|Norsko}} [[Oslo]], [[Norsko]] ([[2006]])
* {{flagicon|Brazílie}} [[Rio de Janeiro]], [[Brazílie]] ([[1997]])
* {{flagicon|Lotyšsko}} [[Riga]], [[Lotyšsko]] ([[2002]])
* {{flagicon|Francie}} [[Saint-Étienne]], [[Francie]] ([[1995]])
* {{flagicon|Jižní Korea}} [[Soul]], [[Jižní Korea]] ([[1996]])
* {{flagicon|Rusko}} [[Petrohrad]], [[Rusko]] ([[1997]])
* {{flagicon|Tchaj-wan}} [[Tchaj-pej]], [[Čínská republika]] ([[1995]])
* {{flagicon|Izrael}} [[Tel Aviv]], [[Izrael]] ([[1992]])
* {{flagicon|Kanada}} [[Toronto]], [[Kanada]] ([[1990]])
* {{flagicon|Rakousko}} [[Vídeň]], [[Rakousko]] ([[2001]])
* {{flagicon|Litva}} [[Vilnius]], [[Litva]] ([[1998]])
}}