Velbloudovití pochází ze [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Žili zde v [[pliocén]]u, tedy před 40 -– 50 miliony lety. Před 3 miliony let se [[velbloud]]i přesunuli do Asie a lamy do [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]].{{Zdroj?}}
Předkem dnešních lam je rod ''[[Pliarchenia]]'', nalezený v Severní Americe a starý 9 -– 11 milionů let. Z ''Pliauchenia'' se vyvíjí ''[[Hemiauchenia]]'' a tito se přesouvají do Jižní Ameriky na přelomu pliocénu a [[pleistocén]]u. Zhruba před 2 miliony let vznikají z ''Hemiauchenia'' [[guanako]] a [[vikuňa]]. Před 10 tisíci lety zmizeli'' Lamini'' z místa svého původu.
''Hemiauchenia macrocephala'' je lama nalezená na [[Florida|Floridě]]. Pochází z pozdního pleistocénu. Byla dlouhonohá a měla až dva metry v kohoutku. V [[Kalifornie|Kalifornii]] se našly její fosilní otisky nohou.
Lamy byly domestikovány [[Incká říše|Inky]] na pláních okolo jezera [[Titicaca]], nebo na [[altiplanu]] Junín. [[Domestikace]] začala před 5 000 lety. Přičemž s prvními domestikačními praktikami se setkáváme před 4 800 -– 4 100 lety. Avšak domestikace [[lama alpaka|alpaky]] se neuskutečnila dříve než r. 500 př. n. l. Domestikovaní camelidi byli integrální součástí ekonomických, sociologických a náboženských aktivit předincké a incké civilizace. Inkové využívali camelidy jak domestikované, tak divoké. Tento vynikající řídící systém zmizel s příchodem španělských [[conquista]]dorů. První španělští dobyvatelé [[Peru]] potlačili nejen lid této země, nýbrž také místní camelidy. Veškerý řídící systém a techniky chovu vyvinuté Inky byly ignorovány a stáda prudce degenerovala a vbrzku hrozilo vyhynutí zvířat. V tomto stadiu si koloniální úřady uvědomily toto nebezpečí a vydaly nařízení vedoucí k ochraně zvířat. Brzo po zavedení republikánského systému byla učiněna zákonná opatření zakazující lov, využívání a export. V r. [[1917]] byla založena ústřední výzkumná stanice v Peru, nazvaná [[La Granja Modelo del Puno]], a v r. 1950 další stanice La Raya ve vysokých horách. V [[Bolívie|Bolívii]] byl učiněn pokus ustavit podobný ústav v Oruro.
== Užitkové vlastnosti ==
Řádek 116:
== Rozmnožování ==
Lamy žijí ve stádech, kde je jeden samec na 7 -– 10 samic. Samice dospívají ve dvou letech, samci ve dvou a půl. Samice má [[děloha|dělohu]] se dvěma rohy. K reprodukci dochází v zimě (prosinec -– únor). Doba [[březost]]i je zhruba kolem jednoho roku. K [[ovulace|ovulaci]] dochází stimulací koitem, který se odehrává vleže. Vajíčko se vyvíjí v levém děložním rohu. Všechny druhy se mohou mezi sebou křížit a všichni kříženci jsou plodní. Mají 1 mládě, které se rodí ráno, nejsou žádné záznamy o narození dvojčat. Mláďata se rodí dobře vyvinutá a po 1 -– 2 hodinách po porodu jsou schopna následovat matku a pít [[mlezivo]]. Lamy umí ovládat svůj čas porodu (takže k němu nedojde za nepříznivých klimatických podmínek). Je tedy nutné aby samice nebyla ve stresu a měla odpovídající výživu.
