Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 1 495 bajtů ,  před 10 měsíci
+ jazyky
=== Etnické skupiny ===
Bosna a Hercegovina je domovem tří "konstitutivních národů", mezi které patří [[Bosňáci]], [[Srbové]] a [[Chorvati]], plus několik menších skupin, včetně [[Židé|Židů]] a Romů.<ref>{{cite news|url=https://www.hrw.org/report/2012/04/04/second-class-citizens/discrimination-against-roma-jews-and-other-national|title=Second Class Citizens: Discrimination against Roma, Jews, and Other National Minorities in Bosnia and Herzegovina|publisher=Human Rights Watch|date=4 April 2012|accessdate=1 July 2016}}</ref> Sčítání lidu roku [[2013]] ukázalo, že Bosnu a&nbsp;Hercegovinu obývá 50,1 % [[Bosňáci|Bosňáků]], 30,8 % [[Srbové|Srbů]], 15,4 % [[Chorvati|Chorvatů]] a 2,7 % ostatních.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=POPIS STANOVNIŠTVA, DOMAĆINSTAVA I STANOVA U BOSNI I HERCEGOVINI, 2013., REZULTATI POPISA|vydání=|vydavatel=Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine|místo=Sarajevo|rok=2016|počet stran=258|strany=54|isbn=}}</ref> Podle sčítání z&nbsp;roku [[1991]] v&nbsp;Bosně a Hercegovině žilo 44 % [[Bosňáci|Bosňáků]] (kteří se tehdy deklarovali jako Muslimové), 31 % [[Srbové|Srbů]],&nbsp;17 % [[Chorvati|Chorvatů]] a 6 % [[Jugoslávci|Jugoslávců]]. Náboženské rozdělení kopírovalo etnické složení: 88 % Chorvatů byli [[katolictví|katolíci]], přes 90 % Bosňáků [[islám|muslimy]] a&nbsp;99 % Srbů [[Pravoslaví|pravoslavnými]].
 
=== Jazyky ===
Bosenská ústava nespecifikuje žádný oficiální jazyk.<ref>{{cite journal|title=Language rights and language justice in the constitutions of the world|journal=Language Problems & Language Planning|volume=28|issue=1|pages=11-24|first=Eduardo D.|last=Faingold|doi=10.1075/lplp.28.1.03fai|year=2004}}</ref><ref>{{cite book|title=Rights Before Courts: A Study of Constitutional Courts in Postcommunist States of Central and Eastern Europe|first=Wojciech|last=Sadurski|year=2005|publisher=Springer|page=342|isbn=1402030061}}</ref><ref name="Footitt">{{cite book|title=Languages at War: Policies and Practices of Language Contacts in Conflict|first1=Hilary|last1=Footitt|first2=Michael|last2=Kelly|year=2012|location=Basingstoke|publisher=Palgrave Macmillan|pages=111-120|isbn=0230368778}}</ref> Stejný status [[Bosenština|bosenštiny]], [[Srbština|srbštiny]] a [[Chorvatština|chorvatštiny]] potvrdil ústavní soud v roce 2000.<ref name="Footitt" /> Mluvčí tří daných jazyků si navzájem rozumějí a byly dohromady známé jako [[srbochorvatština]]. Užívání jednoho z nich se stalo znakem etnické identity.<ref>{{cite book|title=Language and Identity in the Balkans: Serbo-Croatian and its Disintegration|last=Greenberg|first=Robert David|year=2004|location=Oxford|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-19-925815-4}}</ref> Bosenština a srbština se píší v [[Latinka|latinském písmu]] i [[Cyrilice|cyrilici]], zatímco chorvatština jen v latince.
 
=== Náboženství ===
Anonymní uživatel