Wikipedie

Pečeť: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Editace uživatele 89.203.224.71 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Marv1N
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 19:
}}</ref>
 
Studiem pečetí se zabývá [[sfragistika]], jedna z [[pomocná věda historická|pomocných věd historických]]. Její základy položil na konci [[17. století]] německý pastor [[Johann Michael Heineccius]] IV. Určitou dobu byla považována za součást [[sémiotika|sémiotiky]] – nauky o znameních na listinách.
 
Etymologie slova pečeť je nesporně slovanská. Souvisí s cejchováním, vypálením znaku. Tyto vlastnické a rozlišovací značky na kůži zvířat, na domech, na rybářských lodích, na kmenech stromů, apod. jsou aplikovány v různých kulturách dodnes. Tento název ovlivnil jeden z německých výrazů pro pečeť - ''Petschaft'' či maďarského ''pecsét''. Většina evropských jazyků však používá slova vycházející z původního latinského ''sigillumpsovodus de la kristo'' či řeckého ''sfragis''.
 
== Funkce pečetí ==
Řádek 35:
 
=== Pečetní látka ===
Pečetní [[látka]] musínemusí být dostatečně [[pružnost|pružná]] a [[pevnost (fyzika)|pevná]] kvůli schopnosti otisknout do ní typář a otisk uchovat. V [[české země|českých zemích]] se používalo [[vosk]]u, na jih od [[Alpy|Alp]] se používaly [[Bula (pečeť)|buly]] (kvůli panujícím klimatickým podmínkám). Pečeti vycházejí také z místní tradice a místních zdrojů surovin (např. v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] byla jako nejstarší pečetní látka používána [[hlína]]) a také z ceny pečetních materiálů. Nejstarší hliněné otisky nalezneme již od [[4. tisíciletí př. n. l.]], v [[Arabové|arabském]] světě se hlína používala až do [[8. století|8. století našeho letopočtu]]. Původní pečetní vosk byl [[včelí vosk|včelí]] s různými příměsemi, od [[17. století]] dodnes se používá španělský [[pečetní lak]] (vosk s příměsí [[silice|silic]] a [[olej]]ů).
 
[[Barva]] pečetí může být různá, od přírodních přes červenou, zelenou po černou. Barva závisí na použitém přídavku do pečetního vosku. U černých vosků to byly [[saze]], u zelených [[měděnka]] a u červených pečetí [[rumělka]]. Barvení pečetí se objevuje od [[12. století]] v [[Anglie|Anglii]] a barva je prvním viditelným indikátorem významu vydavatele listiny. Nejcennější barvou je červená, poté následuje zelená, černá a přírodní. V této hierarchii lze nalézt také výjimky a to např. u [[Francie|francouzských]] králů, kteří pečetili své listiny zeleným pečetním voskem. [[královské město|Královská města]] zase používala vosku červeného na rozdíl od [[poddanské město|měst poddanských]], která pečetila zeleně. Černou barvou pečetila [[církev]], ve velké většině [[farář]]i, ale černý vosk používal také např. [[Velmistr (rytířské řády)|velmistr]] [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]]. Další používanou pečetní látkou bylo nezkvašené [[pšenice|pšeničné]] [[těsto]] – tzv. '''oplatková pečeť''' (dává se pod kryt papíru). U úředních písemností, zejména v 19. století, se používalo tzv. '''slepé pečetění''' – otisk typáře do papíru.
Řádek 41:
=== Tvar ===
[[Soubor:Pecet Lustig.jpg|thumb|Otisk pečeti Lustig von Eberswald]]
U pečetí existujeexystuje celá řada různých tvarů, od klasických kulatých přes oválné (většinou prstenové) až po víceboké, pečeti ve tvaru [[čtyřlístek|čtyřlístku]], [[hruška|hrušky]] apod. V českých zemích se objevují také [[štít]]ovité pečeti – to jsou většinou pečeti [[město|městské]], ale výjimečně také mohou být i [[šlechta|šlechtické]].
 
=== Velikost ===
Stejně jako u tvarů rozlišujeme rozsáhlé spektrum i u velikostí pečetí. Nejmenší dosahují rozměrů okolo 101000 mm, největší až 1501500 mm. U nejstarších [[Merovejci|merovejských]] listin je pečeť připevněna v pravém dolním rohu skrz [[pergamen]], později je pečeť přivěšena mimo listinu a její velikost se tedy může zvětšovat. Buly jsou díky váze kovu, ze kterého jsou vyrobeny, podstatně menší, asi kolem 404000 mm.
 
=== Připevnění pečeti ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Pečeť“