Verze z 31. 10. 2018, 16:08 editovat Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací m Editace uživatele 2A00:1028:8386:31F6:3918:E08F:620D:6481 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je MatSuBot značka: rychlé vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 12. 2018, 21:30 editovat zrušit editaci DraceaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 27 866 editací m →‎Rytířský epos a román: typografické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 48: Hrdinské eposy skládali původně potulní zpěváci a sami je také šířili. Putovali od hradu k hradu a svoje díla přednášeli před vznešenou společností. Šlechta ani panovníci však většinou nerozuměli latině, která se dosud v literatuře výhradně používala, proto se epické básně a také milostné písně skládaly v národních jazycích (francouzštině, němčině apod.). Tak bylo ve středověké literatuře překonáno výsadní postavení latiny a duchovních, kteří jako jediní tento jazyk ovládali.{{Doplňte zdroj}} Hrdinský epos nahradil později rytířský román, který byl psán nejenom ve verších, ale také v próze. Jeho hrdinou již nebyl rytíř -– bojovník, ale rytíř, který prožívá nejrůznější dobrodružství, často během svých cest. Idealizoval svět vysoké šlechty a obsahoval i fantastické prvky. Takové byly romány francouzského autora Chrétiena de Troyes o bájném králi [[Artuš]]ovi a jeho rytířích kulatého stolu (''Lancelot neboli Vozíček'', ''Parsifal neboli Vyprávění o grálu'' ad.), které vycházely ze starých keltských pověstí. V českém prostředí vznikla na konci 13. století veršovaná skladba [[Alexandreis]], pojednávající o životě a činech starověkého vládce Alexandra Velikého. Neznámý autor v ní vyjádřil svůj názor na příkladné chování šlechtice a zobrazil poměry v Čechách za vlády posledních [[Přemyslovci\|Přemyslovců]]. == Galerie ==

Rytíř: Porovnání verzí