Sfragistika: Porovnání verzí

Přidáno 28 bajtů ,  před 1 rokem
m
typografické úpravy
(→‎Externí odkazy: odkaz na výukové video)
m (typografické úpravy)
'''Sfragistika''' je [[Pomocné vědy historické|pomocná věda historická]], která všestranně zkoumá znaky [[Pečeť|pečetí]] pro účely jejich [[klasifikace]] a zároveň jejich celkový vývoj jako historického pramene ve všech jeho souvislostech. Dalším jejím důležitým úkolem je také ověření a datování dokumentů, zejména ve [[středověk]]u, podle použité pečeti. Svou povahou je proto sfragistika úzce svázaná s [[diplomatika|diplomatikou]].
 
Název této disciplíny pochází z [[Starořečtina|řeckého]] slova ''sfragis'' tj. pečeť. Používalo se však, zejména ve starší literatuře, také názvu pocházejícího z [[Latina|latinského]] výrazu pro pečeť - ''sigillum'', pak se hovoří o sigilografii.
 
[[Soubor:Goldene-bulle 1c-480x475.jpg|náhled|150px|vpravo|[[Zlatá bula]] císaře [[Karel IV.|Karla IV.]], [[1356]]]]
Velikost pečeti závisela na prostředcích, které měl majitel k dispozici. Nejčastěji ji omezovala právě nákladnost pořízení pečetního typáře a také velké množství použitého vosku a obtížnější manipulace se samotnou pečetí. Přesto se ve středověku rozšířil názor, že velikost pečeti reprezentuje postavení svého majitele, takže docházelo k postupnému zvětšování pečetního obrazu, které u nás svého vrcholu dosáhlo za vlády [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]], jehož pečeť měla v průměru 140 [[Milimetr|mm]].
 
Rozeznáváme dva nejčastější druhy připevnění pečeti a to '''přivěšení''' - kdy je spodní okraj listiny přehnut, čímž vzniká tzv. [[plika]], kterou je pak provlečen kus [[pergamen]]u, případně pár nití, na které je přitištěna samotná pečeť. Dalším možným způsobem je pak tzv. '''zavěšení''' - kdy se spodní část pergamenu listiny vodorovně nařízla zhruba do poloviny a na konec vzniklého proužku (stále připevněného vlastní částí k listině) se připevnila pečeť. Jelikož u voskových pečetí docházelo velmi často k možnému poškození, byly, obzvláště u důležitých a významných listin, uzavírány do kulatých pouzder, vyrobených nejčastěji ze dřeva či plechu, která samotnou pečeť chránila.
 
== Pečeti římských papežů ==
Pro [[papež]]ské prostředí jsou charakteristické olověné buly. Používaly se po celou dobu používání pečetí a jejich vývoj lze zahrnout do třech hlavních období.
 
'''7. - 10. století''' - tato doba je charakteristická nápisovými pečetěmi. Na [[avers]]u bylo v genitivu uvedeno jméno papeže, případně jeho monogram. Na [[revers]]u pak papežův [[titul]]. V tomto období ještě nedocházelo ke zvyku uvádět za jménem papeže jeho pořadové číslo, proto při určování a přiřazování jednotlivých pečetí papežů stejného jména vyvstávají často problémy.
 
'''11. století''' - v této době dochází ke změně pečetního obrazu, kdy je na aversu nejčastěji zpodobněn svatý Petr a na reversu ideální obraz [[Řím]]a, což souvisí s posílením vlivu [[Církev|církve]], která tímto a dalšími prostředky dávala najevo své nároky na vládu nad světem. V tomto období se také objevují na opisech [[Bible|biblické]] citáty.
 
'''1099 - moderní doba''' - nástupem [[Paschalis II.|Paschala II.]] došlo k zavedení nového typu buly. Na jedné straně bylo uvedeno jméno papeže (od papeže [[Urban|Urbana II.]] v [[nominativ]]u) společně s titulem a pořadovým číslem. Na druhé straně byly zpodobněny hlavy apoštolů [[Petr (apoštol)|Petra]] a [[Pavel z Tarsu|Pavla]], jež byly odděleny šňůrou perlovce, případně křížem. Horní část pečeti pak vyplňovaly zkratky jejich jmen SPE (sanctus Petrus) a SPA (sanctus Paulus). Ve 14. století dochází k výskytu heraldických prvků, ovšem pouze jako doplňujících pečeť. To trvalo přibližně do konce 17. století, kdy tyto motivy mizí. Naposledy se objevují na pečetech [[Alexandr VIII.|Alexandra VIII.]] ([[1689]] - [[1691]]).
 
V papežské kanceláři se používaly v omezené míře také [[Zlato|zlaté]] buly, o kterých se zmiňují prameny už ve 13. století. Nejstarší dochovaný exemplář však pochází až z doby [[pontifikát]]u [[Klement VII.|Klementa VII.]] ([[1523]] - [[1534]]).
 
 
* Vojtíšek, V. : ''O starých pečetích a erbech měst pražských'', Praha 1928.
 
* Krejčíková Jarmila - [[Tomáš Krejčík (historik)|Krejčík Tomáš]], ''Základy heraldiky, genealogie a sfragistiky'', Praha 1987.
 
* Krejčíková Jarmila - Krejčík Tomáš, ''Úvod do české sfragistiky'', Ostrava 1989.
 
* Krejčík Tomáš, ''Pečeť v kultuře středověku'', Ostrava 1998. 8070424990
 
* HLAVÁČEK, Ivan - KAŠPAR, Jaroslav - NOVÝ, Rostislav. ''Vademecum pomocných věd historických''. 2. vyd. Jinočany: H&H, 1994. ISBN 80-85467-47-X.s.19-98.
 
== Literatura ==
27 091

editací