Genomika: Porovnání verzí

* [[Strukturní genomika]] -– Výzkum struktury genů a především celých genomů (např. rozložení genů v rámci genomu).

* [[Funkční genomika]] -– Především anotace genomů, hledání genů a určování jejich funkce.

* [[Komparativní genomika]] -– Porovnávání genomů různých organismů.

* [[Populační genomika]] -– Porovnávání genomů v rámci konkrétní populace konkrétního organismu, výzkum vlivu konkrétních podmínek.

* [[Výpočetní genomika]] -– Práce s genomickými daty pomocí bioinformatických výpočetních metod.

* [[Osobní genomika]] -– Sekvenace genomů (nebo částí genomů) lidských jednotlivců a jejich analýza, snaha lékařům do budoucna poskytnout přesné informace o genetických predispozicích pacienta.

O genomice můžeme hovořit zhruba od [[1970 - 1979|70. let]] [[20. století]], výraz "genomika" však použil zřejmě jako první až v roce [[1986]] [[Thomas Roderick]].<ref>D. Peter Snustad, Michael J. Simmons, Genetika, Brno: Masarykova univerzita, Nakladatelství, 2009</ref> V roce [[1976]] byl [[Sekvenování DNA|nasekvenován]] první kompletní genom, šlo o [[RNA viry|RNA virus]], [[bakteriofág]] [[Bakteriofág MS2|MS2]]. V roce [[1977]] byl nasekvenován první genom tvořený [[DNA]], bakteriofág [[Phi X 174|Φ-X174]]. Dále byly postupně sekvenovány genomy složitějších organismů, se zaměřením na [[Modelový organismus|modelové organismy]] a nebezpečné [[patogen]]y způsobující nemoci. Od roku [[2003]] můžeme považovat za nasekvenovaný i [[lidský genom]] (stalo se tak v rámci [[Human Genome Project]], sekvence posledního [[chromozom]]u však byla hotova až v roce [[2006]]). Dnešní metody sekvenace jsou mnohonásobně rychlejší a levnější než původní, zároveň se ve větší míře analyzují takto získaná data. Velkým [[trend]]em poslední doby je potom osobní genomika -– díky rozvoji technologií, klesající ceně a zvyšující se rychlosti sekvenace vznikají komerční subjekty nabízející sekvenaci genomu či jeho části komukoliv. Příslibem do budoucna je možnost poskytnout lékařům genom pacienta a tím i informace o jeho genetických predispozicích. Anotace lidského genomu však ještě zdaleka není dokončena a lékařství zatím není schopno tyto informace ve větší míře využít.