Zárodečný vak: Porovnání verzí

Gametofyt krytosemenných rostlin je ze všech gametofytů nejredukovanější. Vzniká v mateřském [[sporofyt]]u a po celou dobu své existence je na něm plně závislý. Tvoří se z [[diploidní|diplodního]] [[sporocyt]]u, který se [[meiosa|meiozí]] mění ve čtyři haploidní '''mladé zárodečné vaky''', z nichž tři [[abort]]ují. Jediný přeživší zárodečný vak postupně zraje a mění se ve zralý zárodečný vak. Tato přeměna zahrnuje celkem tři [[mitóza|mitozy]], ovšem bez [[cytokineze]], takže nakonec vzniká [[syncytium]] s osmi haploidními jádry. Ta začnou migrovat -– tři se usadí na pólu gametofytu u [[chaláza|chalázy]] neboli poutka, které spojuje gametofyt se sporofytem, dvě uprostřed a tři na pólu u otvoru klového, kterým bude po opylení pronikat [[pylová láčka]]. Pak dojde k tvorbě buněčných přepážek, které obalí každé jádro zvlášť (pouze dvě jádra uprostřed buňky zůstanou spolu), získáme tedy uvnitř bývalého sporocytu, nyní zralého zárodečného vaku, sedm buněk -– šest haploidních, jednu diploidní. Tři buňky u chalázy se nazývají [[antipoda|antipody]], diplodní buňka uprostřed zárodečného vaku [[jádro zárodečného vaku]], dvě buňky u otvoru klového jsou [[synergida|synergidy]] a jedna buňka u otvoru klového je oosféra. Oosférou se stane prostřední buňka ze tří, které se nacházejí u otvoru klového.

Při oplození megagametofytu [[spermatická buňka|spermatickými buňkami]] ze samčího [[mikrogametofyt]]u dochází ke [[dvojité oplození|dvojitému oplození]] -– jednou spermatickou buňkou je oplozena oosféra za vzniku diploidní [[zygota|zygoty]], která dá vznik následující generaci, druhou spermatickou buňkou je oplozeno jádro megagametofytu za vzniku triploidního [[endosperm]]u.