Kníže: Porovnání verzí

Přidáno 535 bajtů ,  před 1 rokem
→‎Etymologie: střední rod ve staré češtině
m (→‎Rusko: Kantakuzenové s k, Gantimurové byli Evenci)
(→‎Etymologie: střední rod ve staré češtině)
 
V několika jazycích tento rozdíl není rozlišen tak jako v češtině. Na druhé straně například v [[Němčina|němčině]] jsou tyto dva tituly rozlišeny, pro knížete ''Fürst'' a pro prince ''Prinz'', a přesto vychází ze stejného významového základu „první“ - germánského (něm. ''erst(e)'', ang. ''first'', snad jako germánská napodobenina latinského slova) a latinského.
 
Ve staré češtině byl kníže [[Jmenný rod|středního rodu]] (např. [[Karel I. z Lichtenštejna|Karel z Lichtenštejna]], [[Opavské knížectví|kníže opavské]]...), což přetrvalo v [[Množné číslo|čísle množném]] (knížata).
 
=== V jiných jazycích ===
 
==== Druhé Francouzské císařství ====
Za [[Druhé Francouzské císařství|Druhého císařství]] nechal císař [[Napoleon III.]] potvrdit a obnovit některé napoleonské knížecí tituly, zrušené rozhodnutím [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]]. Takto získali v roce [[1852]] všichni synovci Napoleona I. prvního knížecí titul s oslovením "[[Výsost]]i" (''Altesse'') a v roce [[1853]] všichni potomci [[Joachim Murat|Joachima Murata]], krále neapolského, taktéž knížecí titul dědičný pro veškeré potomky opět s predikátem "Výsost". Původní status těchto rodin jako císařských, resp. královských princů, vyjádřený predikáty užívanými před rokem 1815: "[[Výsost|císařská Výsost]]" a "[[královská Výsost]]" byl ovšem Napoleonem III. striktně zamítnut.
 
=== Itálie ===
 
==== Španělsko ====
Tři království před sjednocením [[Španělsko|Španělska]] užívala titul knížete pro svého následníka, takže od konce 15. stol. jsou tyto knížecí hodnosti spojeny vždy v jedněch rukou následníka. Jde o tituly [[Kníže z Asturie|knížete asturského]] (''Príncipe de Asturias'') (pro [[Kastilské království|Kastílii]] a [[Království León|León]]), [[Kníže z Gerony|knížete z Gerony]] (''Príncipe de Gerona'') (pro [[Aragonské království|Aragon]]) a [[Kníže z Viany|knížete z Viany]] (''Príncipe de Viana'') (pro [[Navarrské království|Navarru]]). V minulosti [[Seznam španělských vládců|španělští králové]] přiznávali a udíleli knížecí titul šlechtě ve [[Španělské Nizozemí|Španělském Nizozemí]] a v [[Neapolské království|Neapolském]] či [[Sicilské království|Sicilském království]], kde rovněž vládli. Ve vlastním Španělsku bylbyli zřejmějedinými jediným knížetemknížety-šlechticemšlechtici státní ministr [[Manuel de Godoy]] s poněkud bizarním titulem "kníže míru" (''Príncipe de la Paz''), který získal, když s [[První Francouzská republika|Francií]] roku [[1795]] vyjednal pro Španělsko připojení se k [[Basilejský mír|Basilejskému míru]] a trojnásobný [[Předseda vlády|ministerský předseda]] [[Baldomero Espartero]], jenž byl od r. [[1870]] knížetem z Vergary (''Príncipe de Vergara''), navíc s právem nazývat se "[[Královská Výsost|královskou Výsostí]]" (''Altezza real''), ačkoli nebyl sám královského rodu.
 
==== Portugalsko ====
Na rozdíl od Británie a Španělska není [[Portugalsko]] v současnosti již monarchií. V dobách králů příslušel knížecí titul korunnímu princi, který byl knížetem Portugalců a [[Kníže z Algarve|knížetem z Algarve]] (''Príncipe Real de Portugal e dos [[Algarve|Algarves]]''). Ostatní analogické tituly, např. ''Príncipe do [[Brazilské císařství|Brasil]]'', je vhodnější překládat termínem princ. Prvorozený syn následníka trůnu býval [[Kníže z Beiry|knížetem z Beiry]] (''Príncipe da Beira''). Titul knížete z [[Algarve]] se vázal na staré [[Maurové|maurské]] království. Panující [[Seznam portugalských panovníků|portugalský král]] převzal do své titulatury i titul [[Království Algarve|krále algarvského]] (''Rei do Algarve'').
 
=== Mimoevropská knížata ===