Unimog: Porovnání verzí

Už první [[prototyp]] měl zkosenou příď, krytou kabinu a co největší možnou ložnou plochu a náhon na všechna čtyři poměrně velká kola, samosvorné diferenciály na obou nápravách a vysokou světlost, vpředu i vzadu měl vyvedeny hnací hřídele pro pohon nářadí a vzadu i tažné zařízení, tím byl shodný s pozdějšími modely. V té době vznikl i název vozu, [[akronym]] Unimog navrhl inženýr Hans Zabel. Na jaře chyběl jen vhodný [[vznětový motor]], prototyp byl vybaven [[zážehový motor|benzínovým]] čtyřválcem o objemu 1,7 litru z osobního vozu řady 170V. Sériový Unimog byl už osazen nově vyvinutým motorem Daimler-Benz OM 636. Motor dával tahači výkon pouhých 25 [[koňská síla|koní]]. Díky šestistupňové převodovce s „krátkými“ převody mohl vůz jet rychlostí od 0,5 do 52 km/h a výkon motoru byl dostatečný. Vše společně tvořilo jednoduchý, ale přitom nekonvenční stroj, výrazně se lišící od běžných traktorů. Na jaře [[1947]] provedli konstruktéři s vozem označeným U 1 v okolí Gmündu první zkušební jízdy a v průběhu celého roku [[1947]] se další stroje důkladně testovaly. V Gmündu byly vyrobeny čtyři prototypy.

 

U 25 (podle výkonu motoru) měl rozvor 1760 mm a rozchod jen 1270 mm, pohotovostní hmotnost 1780 kg, celkovou pak až 3150 kg. Relativně úzká konstrukce odpovídala zejména požadavkům zemědělců, tento rozměr byl typickou roztečí mezi dvěma řádky bramborového pole.