Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 36 bajtů, před 7 měsíci
m
typografické úpravy
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Skutečsko - Košumbersko - Chrastecko ([[Skuteč]])<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
}}</ref>
* [[Starohory]] (proterozoikum); lokality [[Týnec nad Labem]] (skála na břehu řeky Labe s hlubinnými vyvřelinami gabra do starších břidlic s pyritem), [[Chvaletice]] (ložiska pyritu), [[Litošice]] (tzv. litošický slepenec), [[Sovolusky (okres Pardubice)|Sovolusky]] (útvary polštářové lávy), [[Podhořany u Ronova|Podhořany]] (na rozhraní se [[Středolabská tabule|Středolabskou tabulí]] lokalita představující zdvih Železných hor podél tzv. železnohorského zlomu), [[Licoměřice]] (výskyt uranové rudy), [[Lichnice]] (informační stanoviště s ukázkami hornin pod zříceninou hradu), [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] (skalní ostroh Oheb s tzv. ohebskou rulou, náleží k nejstarším horninám Železných hor), [[Rostejn|Zbohov]] (na jihozápadním železnohorském hřbetu s bývalým dolem, ložisko barytu a fluoritu), [[Štikov (Slavíkov)|Štikov]] (s přírodní vyhlídkou nad rozsáhlým kamenolomem a informacemi o morfostruktuře se zvrásněnými rulami na rozhraní s [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavskou pahorkatinou]]).
* [[Paleozoikum|Prvohory]] (paleozoikum); lokality [[Brloh (okres Pardubice)|Brloh]] (bývalý lom se sedimenty dávných moří), [[Lipoltice]] (skalní výchozy se sedimenty prvohorního moře), [[Chrtníky]] (lom s výchozy křídových sedimentů, těžba diabasu), [[Horní Raškovice]] (bývalý lom na křemenec, také pro výrobu mlýnských kamenů), [[Rabštejnská Lhota|Rabštejn]] (skalní výchozy křemenců a kamenná moře vzniklá mrazovým zvětráváním), [[Deblov]] (výskyt ichnofosílií), [[Prachovice]] (rozsáhlý lom na vápenec a vápnité břidlice), [[Vápenný Podol]] (informační stanoviště s ukázkami hornin, naučná stezka Historie vápenictví - technická památka Dolní vápenná pec), [[Mrákotín (okres Chrudim)|Mrákotín]] (nálezy fauny silurského stáří v šedočerných břidlicích a silicitech), [[Hněvětice|Šilinkův důl]] (koryto řeky [[Krounka|Krounky]] s balvanitým dnem šedivých kamenů zvaných droby).
* [[Mezozoikum|Druhohory]] (mezozoikum); lokality [[Rabštejnská Lhota]] (přírodní památka [[Na skalách (přírodní památka, okres Chrudim)|Na skalách]], oblast [[Křídové moře|křídového moře]]), [[Škrovád]] (pískovce, bývalé lomy na stavební a sochařský kámen), [[Bítovany]] (skalní výchoz slepenců a pískovců, kousky uhlí na kaolinizované žule), [[Vrbatův Kostelec]] (opuky a pískovce s zkamenělinami), [[Skutíčko]] (výskyt křídového uhlí a jantaru) na severovýchodním okraji oblasti a také za ní ve [[Svitavská pahorkatina|Svitavské pahorkatině]].
* [[Plutonická hornina|Hlubinné vyvřeliny]] (plutonity); lokality [[Chvaletice]] (červená hrubozrnná žula s výskytem pyritu a žilného křemene), [[Morašice (okres Chrudim)|Morašice]] (v lesní prostoru veliké kameny nazývané „obří postele" z červené žuly se stopami mrazového zvětrávání), [[Libkov (okres Chrudim)|Libkov]] (bývalý lom s těžbou kamene pro stavbu přehrady Seč, z lomu se přepravoval lanovkou 7 km dlouhou), [[Lukavice (okres Chrudim)|Lukavice]] (bývalé doly na železnou rudu a pyrit, nejstarší továrna na kyselinu sírovou v českých zemích), [[Nasavrky]] (bývalé kamenolomy a informační stanoviště s ukázkami hornin), [[Žumberk]] (činný lom s těžbou tzv. žumberecké načervenalé žuly v hlubokém údolí řeky Ležák), [[Bošov (Miřetice)|Bošov]] (skalní výchozy nad řekou Ležák, ukázka mísení magmat představovaných načervenalou žulou a tmavým gabrem), [[Ctětín]] (žulový kamenolom s výskytem oválných bloků navětralé žuly), [[Prosetín (okres Chrudim)|Prosetín]] (v okolí převážně již bývalé kamenolomy), [[Srní (Hlinsko)|Srní]] (kamenolom na tzv. hlineckou šedou žulu dobývanou již od roku 1902, z ní vyrobeny i žulové pomníky umístěné v bývalé osadě [[Ležáky]]).
== Ochrana přírody a krajiny ==
[[Soubor:Strádovské Peklo, CZ160820.jpg|náhled|Chráněná krajinná oblast Železné hory; kaňon v přírodní rezervaci Strádovské Peklo s balvanitým korytem řeky Chrudimky|250x250pixelů]]
[[Ochrana přírody a krajiny v České republice|Ochrana přírody a krajiny]] v Železných horách má dlouhou tradici. Ve 2. polovině [[19. století]] byly části původního lesa nad [[Horní Bradlo|Horním Bradlem]] označeny vlastníky ([[Auerspergové]]) za „Krasoles" a vyjmuty z běžného hospodářského využívání. Dnes jedna z nejzajímavějších přírodních rezervací s názvem „[[Polom (přírodní rezervace)|Polom]]", jedlobukového [[Prales|pralesa]] s ukázkou původních lesů Železných hor, patří mezi nejstarší [[chráněná území v Česku]]. V roce [[1933]] byla vyhlášena za lesní rezervaci Ministerstvem školství a osvěty bývalého [[Československo|Československa]], v roce [[2009]] opětovně v České republice. Příroda se na [[Chráněné území|zvláště chráněném území]], ve dvou samostatných lokalitách v nadmořských výškách 545 - 625 m a celkové výměře 20,24 ha, vyvíjí bez lidského ovlivnění. V lokalitě rostly obří jedle, s názvem „Královna" padla v roce [[1905]], vysoká 46 m, obvod kmene 5,8 m a odhadované stáří 320 let. 
 
Důležitou roli lesů zvýrazňuje mnoho [[Památný strom v Česku|památných stromů]] v celé krajinné oblasti, část jich prezentuje v katastrech obcí [[Skutečská pahorkatina]].
}}</ref> pochází z mladší [[Doba železná|doby železné]].
 
Oblast v polohách vyšších nadmořských výšek mimo [[Staré sídelní území|stará sídelní území]] byla osídlena jen řídce (počet obyvatel v celých Čechách na přelomu 12. a 13. století nepřesahoval jeden milión), ještě ve [[Středověk|středověku]] byla některá zalesněná místa těžce přístupná. Postupně byly budovány strážní osady a [[hradiště]] (Humperky - [[Skuteč]], Kolo<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Marounek
| jméno = Jiří
| datum přístupu = 2017-05-21
| poznámka = Projekt webových stránek + fotodokumentace objektu
}}</ref> - [[Týnec nad Labem]], Vlčí hrádek - [[Sovolusky (okres Pardubice)|Sovolusky]]) podél obchodních stezek ([[Historické cesty v českých zemích|historických cest v českých zemích]]), později [[Tvrz|tvrze]] ([[Hlinsko|Hlinská tvrz]], [[Lipka (Horní Bradlo)|Lipka]], [[Semtěš]], [[Týnec nad Labem]] - tvrz Na Hradě<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Marounek
| jméno = Jiří
}}</ref>
 
[[Krajinný ráz]] některých lokalit byl významně změněn využíváním přírodních zdrojů, zaváděním průmyslové výroby a energetickými stavbami ([[Chvaletice]] - velkolom a následně ukládání kalů tepelné elektrárny, [[Prachovice]] a [[Vápenný Podol]] - vápenec, výroba cementu, [[Hlinsko]], [[Nasavrky]], [[Skuteč]], [[Žumberk]] - kamenolomy, výroba kameniva), budováním mohutných a rozsáhlých staveb ([[Přehrada|přehrady]] na Chrudimce, [[zdymadlo]] na Labi, zemědělské objekty na více místech), výstavbou sídelních celků (Hlinsko, Prachovice aj.) a také ukládáním [[Komunální odpad|komunálního odpadu]] (např. v okolí Hlinska, Nasavrk), v lokalitách hustěji obydlených.
 
Sídelní celky v 18. a 19. století, rychleji se rozvíjející růstem zemědělské a zdokonalující se [[Průmyslová výroba|průmyslové výroby]] a nárůstem počtu obyvatel krajiny, byly v některých místech zničeny tragickými událostmi, které v mnohém ovlivnily vzhled krajiny, také i nově koncipovanými stavbami. Rozsáhlé požáry změnily architekturu části obcí, například v [[19. století]] ve Skutči (domy na náměstí)<ref name=":11" /> nebo v Trhové Kamenici.<ref name=":12">{{Citace elektronické monografie
 
Na podporu a zachování místních [[Řemeslo|tradičních řemesel]] (keramika, výroba medu, paličkovaných krajek, pěstování brambor, chovu skotu atd.), služeb (ubytování, pohostinství) a organizaci zážitků byly vytvořeny regionální značky, například:
* „Kvalita z Hlinecka" - ručně malovaná značka tzv. masopustní čepice ověšená barevnými pentlemi vyjadřující úctu k ruční práci a se symboly barev, inspirací pro její vytvoření byla jedna z nejstarších tradic regionu „[[Masopust|Masopustní obchůzky na Hlinecku]]", zapsané na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] v roce 2010 ([[Světové dědictví (Česko)|nehmotného kulturního dědictví]]) [[UNESCO]] (MAS Hlinecko)<ref name=":14" />
* „Železné hory regionální produkt" - značka se symbolem [[Výr velký|výra]] vytvořená v roce [[2012]] a vyjadřující spojitost CHKO Železné hory, Společnosti přátel Železných hor a Železnohorského regionu (MAS Železnohorský region)<ref name=":13" />
 
=== Obce a pamětihodnosti ===
* [[Heřmanův Městec]]; kostel sv. Bartoloměje, kostel Zvěstování Panny Marie, kostel Církve československé husitské, kaple Svatého Kříže, kaple sv. Jiří, zámek se zámeckou kaplí sv. Rudolfa (veřejně nepřístupný).
* [[Hlinsko]]; kostel Narození Panny Marie, soubor lidových stavení Betlém (součást [[Soubor lidových staveb Vysočina|Souboru lidových staveb Vysočina]]).
* [[Horní Bradlo]]; [[Kaple Panny Marie (Dolní Bradlo)|kaple Panny Marie]], [[Lipka (Horní Bradlo)|Lipka]] - bývalá [[Lipka (tvrz)|tvrz na Lipce]] (veřejně nepřístupná), hrobka rodiny Kustošů, památný strom „[[Lípa v Lipce]]" - v roce 2016 vítěz ankety [[Strom roku]] v Česku, 3. místo v roce 2017 v rámci ankety [[Evropský strom roku]].
* [[Kameničky]]; kostel Nejsvětější Trojice, obec proslavili spisovatel [[Karel Václav Rais]] (děj románu „[[Západ (román)|Západ]]") a malíř - krajinář [[Antonín Slavíček]] (v obci malá galerie).
* [[Klokočov (okres Havlíčkův Brod)|Klokočov]]; [[Klokočov (zámek, okres Havlíčkův Brod)|lovecký zámek]] (veřejně nepřístupný), památný strom [[Klokočovská lípa]],
* [[Ležáky]]; [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památka]] a pietně upravené místo je ukázkou použití žuly jako opracovaného a umělecky tvarovaného kamene pro rozsáhlý památník s pomníky v místech původních stavení osady (tzv. hrobové domy, též nazývané „hrobodomy"), v areálu také další žulové pomníky a bývalý kamenolom.<ref name=":9">{{Citace elektronické monografie
* Raškovickými lomy; historie těžby kamene, život vesnice, od rozhledny [[Rozhledna Barborka|Barborka]], [[Horní Raškovice]] – [[Svinčany]] (dlouhá 2,2 km).
* Rybniční soustava Heřmanoměstecka; historie [[Rybníkářství na Pardubicku|rybníkářství]], výroby cihel, lokalita hliniště, oblast rybníku Konopáč, [[Heřmanův Městec]] (dlouhá 2,2 km).
* Z potůčku potok, z říčky řeka; tři trasy směřující k [[Vodní nádrž Seč|vodní nádrži Seč]] podél vodních toků a ploch v různých délkách: [[Mělice]] – [[Heřmanův Městec]] – [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] (přibližně 29 km), [[Lukavice (okres Chrudim)|Lukavice]] – [[Nasavrky]] - [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] (asi 22 km), [[Ronov nad Doubravou]] – [[Pařížov (Běstvina)|Pařížov]] – [[Seč (okres Chrudim)|Seč]], [[Geomorfologie|geomorfologicky]] významná trasa: z [[Ronovská kotlina|Ronovské kotliny]] [[Středolabská tabule|Středolabské tabule]] prochází přes [[Golčojeníkovská pahorkatina|Golčojeníkovskou pahorkatinu]] a [[Doubravská brázda|Doubravskou brázdu]] [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavské pahorkatiny]] do oblasti [[Kameničská vrchovina|Kameničské vrchoviny]] Železných hor (dlouhá 14 km).
* Žulová stezka Horkami; věnovaná geologii a přírodě Železných hor, také kamenické historii ([[Skutečská pahorkatina]]), lesní lokalita Horka, katastr [[Skuteč]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
* [[Železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod|Železniční trať 238]] (Pardubice – Havlíčkův Brod) v úseku [[Vrbatův Kostelec]] – [[Ždírec nad Doubravou]]; součást celostátní dráhy, v úsecích Chrudim – Vrbatův Kostelec přibližně kopíruje severovýchodní okraj Železných hor. Od Vrbatova Kostelce (375 m n. m.) stoupá železniční trať v mnoha zákrutách k vrcholové části tzv. vnitřního hřebene Železných hor a překonává ho v železničním úseku mezi zastávkou [[Holetín]] a stanicí [[Hlinsko v Čechách]] v nadmořské výšce 600 m v lokalitě „Hanusovo položení“ pod vrcholem Medkovy kopce (638,0 m n. m.).<ref name=":4" /> Železniční trať je významná pro dopravní obsluhu a přepravu v oblasti Kameničské vrchoviny, Skutečské a Stružinecké pahorkatiny, v železniční stanici Žďárec u Skutče (dříve Skuteč) odbočuje regionální dráha železniční trati 261 (Svitavy – Žďárec u Skutče).
* [[Železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče|Železniční trať 261]] (Svitavy – Žďárec u Skutče) v úseku [[Pustá Kamenice]] – [[Čachnov]] – [[Krouna]] – [[Předhradí (okres Chrudim)|Předhradí]] – [[Skuteč]] – [[Žďárec u Skutče]]; regionální dráha vedená po okraji oblasti Železných hor, významná pro turistiku do oblasti Skutečské pahorkatiny a Kameničské vrchoviny.
* [[Železniční trať Přelouč–Prachovice|Železniční trať 015]] (Přelouč - Prachovice) v úseku [[Heřmanův Městec]] – [[Prachovice]]; vedená do centrální části s velkolomem na vápenec, v minulosti významná především pro nákladní přepravu vápence a cementu (Prachovice, Vápenný Podol).
* [[Železniční trať Čáslav–Třemošnice|Železniční trať 236]] (Čáslav – Třemošnice); odbočuje ze železniční trati 230 (Kolín – Havlíčkův Brod), významná pro turistiku do oblasti Podhradské kotliny a Kameničské vrchoviny.
 
19 605

editací