Verze z 3. 4. 2018, 11:13 editovat 78.128.158.94 (diskuse) (periselenium, aposelenium) změněno na (perigeum, apogeum) - jde o polohu vůči Zemi, nikoliv vůči Měsíci značka: přepnuto z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 12. 2018, 16:25 editovat zrušit editaci DraceaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 27 876 editací m typografické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Lunar_libration_with_phase2.gif\|rám\|vpravo\|Simulovaný pohled na Měsíc během jednoho jeho oběhu kolem Země]] '''Librace''' (z [[latina\|latinského]] ''libro'' -– ''vyvažovat'') je v [[astronomie\|astronomii]] označení pro velmi pomalou oscilaci [[Měsíc (satelit)\|satelitu]] (ať již reálnou či zdánlivou), jak se jeví pozorovateli na hmotnějším mateřském tělese, které satelit obíhá. Většinou se tento termín používá k označení kývavého pohybu [[Měsíc]]e vůči pozorovateli na [[Země\|Zemi]]. Přestože je totiž rotace Měsíce kolem Země synchronní neboli [[Vázaná rotace\|vázaná]] (tj. Měsíc nám stále ukazuje jednu tzv. [[přivrácená strana Měsíce\|přivrácenou stranu]]), librace umožňuje pozorovatelům na Zemi v průběhu jedné měsíční periody spatřit více než jednu polovinu jeho povrchu – přibližně jde o 59 % jeho povrchu.<ref name="rukl1"/> Ovšem pro praktickou využitelnost je tato hodnota nižší, neboť zkreslení v librační zóně je často příliš velké. Pohybuje se lehce nad 50 %.<ref name=libra>[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Mapy libračních oblastí, str. 180, ISBN 80-85277-10-7</ref> Řádek 10: * librace v selenografické délce – tento pohyb je u Měsíce dominantní a souvisí s [[excentricita\|excentricitou]] dráhy našeho satelitu kolem Země. Z důvodu zachování celkového momentu hybnosti (viz [[Keplerovy zákony\|Druhý Keplerův zákon]]) z našeho pohledu Měsíc na své dráze zrychluje a zpomaluje svou rotaci kolem Země. Nejrychleji se po své eliptické dráze pohybuje v [[Apsida (astronomie)\|perigeu]], nejpomaleji v [[Apsida (astronomie)\|apogeu]], přičemž otáčení kolem vlastní osy sice není konstantní, ale tyto odchylky jsou relativně zanedbatelné. Díky těmto faktorům lze v určitých bodech jeho dráhy nahlédnout za pravý či levý okraj [[přivrácená strana Měsíce\|přivrácené strany Měsíce]]. * paralaktická librace – neboli půldenní librace, ta souvisí s rotací Země samotné. Pozorovateli se během jednoho dne – díky otáčení jeho vlastní polohy kolem osy rotace naší planety – naskýtají na Měsíc pohledy z různých úhlů. Největší výchylka je během východu a západu Měsíce na obloze, na rovníku (kde je maximální) činí rozdíl polohy pozorovacích stanovišť více než 12 tisíc km. * fyzická librace -– souvisí právě s drobnými odchylkami v jinak rovnoměrné rotaci Měsíce kolem vlastní osy. Dosahuje hodnot jen několika obloukových minut. == Výskyt u jiných satelitů ==

Librace: Porovnání verzí