Krach na newyorské burze: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
dopnění o více podrobností, přidáno více odstavců
značky: první editace odkaz do cizojazyčné Wikipedie možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
[[Soubor:Crowd outside nyse.jpg|thumb|Dav lidí na [[Wall Street]] v průběhu ''Černého čtvrtka'']]'''Krach na newyorské burze''' (též zvaný ''Černý čtvrtek'', anglicky ''Black Thursday'') [[24. říjen|24. října]] [[1929]] byl největší [[burzovní krach]] v dějinách. Většinou je ale ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] nazýván '''Černé úterý''', anglicky ''Black Tuesday'', protože největší propad nastal v úterý [[29. říjen|29. října]] [[1929]], které bývá v anglickojazyčných zdrojích označováno za počátek krachu.<ref name=id>[http://finance.idnes.cz/pohled-do-historie-jak-zacala-velka-hospodarska-krize-v-roce-1929-p7g-/pujcky.aspx?c=A081022_135219_bank_bab Pohled do historie: jak začala velká hospodářská krize v roce 1929], [[iDNES.cz]], cit. 7. 3. 2017</ref>
[[Soubor:Crowd outside nyse.jpg|thumb|Dav lidí na [[Wall Street]] v průběhu ''Černého čtvrtka'']]
[[Soubor:1929 wall street crash graph.svg|lang=cs|thumb|Vývoj burzovního indexu [[Dow Jones Industrial Average]] v roce 1929 s označeným krachem]]
'''Krach na newyorské burze''' (též zvaný ''Černý čtvrtek'', anglicky ''Black Thursday'') [[24. říjen|24. října]] [[1929]] byl největší [[burzovní krach]] v dějinách. Většinou je ale ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] nazýván '''Černé úterý''', anglicky ''Black Tuesday'', protože největší propad nastal v úterý [[29. říjen|29. října]] [[1929]], které bývá v anglickojazyčných zdrojích označováno za počátek krachu.<ref name=id>[http://finance.idnes.cz/pohled-do-historie-jak-zacala-velka-hospodarska-krize-v-roce-1929-p7g-/pujcky.aspx?c=A081022_135219_bank_bab Pohled do historie: jak začala velká hospodářská krize v roce 1929], [[iDNES.cz]], cit. 7. 3. 2017</ref>
 
Došlo k němu po předchozím mnohaletém soustavném růstu, v němž byl [[3. září]] [[1929]] vytvořen nový rekord tzv. [[Dow Jones Industrial Average|Dow Jonesova indexu]]. Jenom mezi lety [[1927]] a [[1929]] došlo ke zdesetinásobení celkového jmění investičních společností.<ref name="web">[http://www.penize.cz/zpravy/1332/krach-na-newyorske-burze-v-roce-1929 VOLEK, Stanislav: ''Krach na newyorské burze v roce 1929'', článkek na serveru ''peníze. cz'' publikovaný 18.10 2002]</ref>
Řádek 14 ⟶ 12:
 
Následky krachu zasáhly postupně celý demokratický svět. Již následující den, tzv. ''Černý pátek'', následky krachu dospěly také do Evropy, na jejíchž burzách došlo ke shodnému efektu. V Evropě ovšem došlo k podobnému dění v menší míře již o dva roky dříve, v pátek [[13. květen|13. května]] [[1927]], kdy došlo k nenadálému a citelnému propadu kurzů na [[Berlín|berlínské]] burze. V Americe došlo k podobné události předtím již roku [[1869]], konkrétně [[24. září]]. V amerických dějinách je také tato událost označována slovy ''Black Friday''.
 
== Časová osa ==
[[Soubor:1929 wall street crash graph.svg|lang=cs|thumb|Vývoj burzovního indexu [[Dow Jones Industrial Average]] v roce 1929 s označeným krachem|408x408pixelů]]Dvacátá léta, která vyvrcholila [[První světová válka|první světovou válkou]], a která čekala pád, byla dobou bohatství a nadbytku. Na základě poválečného optimismu se venkovští Američané v průběhu desetiletí stěhovali do měst v obrovských množstvích s vidinou šťastnějšího života v stále více prosperujícím americkém průmyslového sektoru. Zatímco americká města prosperovala, nadprodukce v zemědělství vyvolala během desetiletí rozšířené finanční zoufalství mezi americkými zemědělci. Toto bylo později označeno za hlavní faktor, který vedl k zhroucení akciového trhu v roce 1929.
 
Navzdory nebezpečí [[Spekulace (burza)|spekulací]] se obecně věřilo, že akciový trh bude navždy růst. 25. března 1929, poté, co Federální Rezervní Systém (Fed) varoval před nadměrnými spekulacemi, došlo k malému krachu, neboť investoři začali prodávat akcie rychlým tempem, čímž odkryli vratký základ trhu. O dva dny později, bankéř [[:en:Charles_E._Mitchell|Charles E. Mitchell]] oznámil, že jeho společnost, National City Bank, poskytne úvěr ve výši 25 milionů dolarů, aby předešel skluzu trhu. Mitchellův tah dočasně pozastavil finanční krizi, nicméně americká ekonomika značila neblahé známky potíží: produkce oceli klesala, stavba byla pomalá, prodej automobilů klesal a spotřebitelům rostli vysoké dluhy, kvůli snadnému úvěru. Navzdory všem těmto známkám ekonomických problémů a přerušením trhu v březnu a květnu 1929, akcie obnovili svůj chod v červnu a zisky rostly téměř až do začátku září 1929 (Dow Jones mezi červnem a zářím dosáhl více než 20 % mezi červnem a zářím). Trh byl v devítiletém běhu, který znamenal desetinásobný nárůst hodnoty Dow Jones Industrial Avarage (Dow Jonesův index), dosahující vrcholu 381,17 dne 3.září 1929. Krátce před krachem, ekonom Irving Fisher prohlásil větu, která se stala jednou z nejvíce citovaných frází v historii akciového trhu: „Ceny akcií dosáhly stabilitě vysoké hladiny“ (29. října, dva týdny po Fisherově projevu, akcie zkrachovaly). Optimismus a finanční zisky velkého býčího trhu byly otřeseny po opublikované předpovědi finančního experta Rogera Babsona, že „se blíží krach.“ Počáteční pokles v září byl proto v tisku nazván „Babsonův zlom.“ Toto byl začátek Velkého krachu, ačkoliv až do těžké fáze krachu, který nastal v říjnu, si mnoho investorů vykládalo “Babsonův zlom“ za „zdravou korekci“ a nákupní příležitost.
 
20. září se londýnská burza zhroutila, když přední britský investor Clarence Hatry a mnoho jeho spolupracovníků byli uvězněni za podvody a padělání. Londýnský krach značně oslabil optimismus amerických investic na zámořských trzích. Ve dnech vedoucích ke krachu, byl trh velmi nestabilní. Období prodeje a vysoké objemy byly rozptýleny krátkými obdobími rostoucích cen a zotavení.
[[Soubor:1930-67B.png|náhled|394x394pixelů|Obchodní plocha Newyorské burzy v roce 1930, šest měsíců po krachu roku 1929]]
Prodej se zintenzivnil v polovině října. Dne 24. října (“Černý čtvrtek”) trh ztratil 11% své hodnoty na začátku obchodního dne na burze při velmi těžkém obchodování. Obrovský objem znamenal, že zpráva o cenách přes tzv. [[ticker tape]] (služba poskytující data a informace o objemech obchodů každé transakce na významnějších burzách. Zjednodušeně se ticker tape nazývá Tape) v makléřských kancelářích po celém státě se opozdila o několik hodin, takže investoři neměli představu, jak to v ten daný moment s akciemi je, čímž stoupala panika. Několik vedoucích bankéřů na Wall Street se setkalo s cílem zamezit panice a chaosu na obchodní půdě. Setkání se zúčastnil Thomas W.Lamont, jednatel společnosti Morgan bank; Albert Wiggin, ředitel Chase National Bank a Charles E. Mitchell, předseda městské banky v New Yorku (dnes Citibank). Vybrali Richarda Whitneyho, viceprezidenta burzy, aby jednal jejich jménem.
 
S finančními zdroji od bankéřů za sebou, Whitney podal nabídku k odkoupení velkého bloku akcií společnosti US Steel za cenu, která byla vysoko nad tehdejším trhem. Jak obchodníci sledovali, Whitney pak umístil podobné nabídky na další akcie největších a nejziskovějších společností tzv „blue chip“ (modrý žeton). Tato taktika byla podobná taktice, která ukončila paniku z roku 1907. Tehdy se jí podařilo zastavit. Dow Jones Industrial Avarage (Dow Jonesův index) se zotavil a uzavřel jen 6,38 bodů za den. Shromáždění pokračovalo v pátek 25. října a v sobotu 26. října, ale na rozdíl od roku 1907 byl odklad bohužel jen dočasný.
 
Přes víkend se noviny zaplnili těmito událostmi po celých Spojených státech. Dne 28. října „Černé pondělí“ se více investorů potýkalo s vyrovnáním marží, a rozhodlo se opustit trh a pokles pokračoval s rekordními ztrátami v Dow Jonesově indexu za den 38,33 bodů nebo procentuálně 13 %.
 
Druhý den „Černé úterý“, 29. října 1929, bylo asi 16 milionů obchodovaných akcií, jelikož prodej z paniky dosáhl svého vrcholu. Některé akcie vlastně neměly žádného kupce za žádnou cenu toho dne. DJIA ztratil dalších 30 bodů, tedy 12 %. Objem akcií, se kterými se obchodovalo 29. října 1929, byl rekordem, který nebyl překonán téměř 40 let.
 
29. října 1929 se William C. Durant připojil se členy Rockefellerovy rodiny a dalšími finančními giganty, za účelem koupit velké množství akcií, aby veřejnosti prokázali svou důvěru v trh, ale jejich úsilí nedokázalo zastavit velký pokles cen. Vzhledem k masivnímu obchodu s akciemi toho dne, [[Ticker tape|ticker]] nepřestával běžet až do 7:45. Trh za dva dny ztratil více než 30 miliard dolarů, z čehož 14 miliard bylo jen 29. října.
{| class="wikitable"
|+'''Dow Jones Industrial Average během Černého pondělí a Černého úterý'''
!Datum
!změna
!% změna
!Close
|-
|28. října 1929
| -38.33
| -12.82
|260.64
|-
|29. října 1929
| -30.57
| -11.73
|230.07
|}
<br />
 
== Následné jednání ==
V roce 1932 byla zřízena americkým senátem Pecorova komise, která měla za úkol studovat příčiny vzniku krachu. V následujícím roce Kongres Spojených států amerických schválil zákon nazvaný „Glass- Steagall Act“, podle něhož se obchodní banky budou dělit na ty, které přijímají vklady a poskytují úvěry a na investiční banky, které upisují, vydávají a distribuují akcie, dluhopisy a jiné cenné papíry.
 
Po zkušenostech s krizí v roce 1929 zavedly akciové trhy po celém světě opatření, a to takové, že pozastaví obchodování v případě rychlého poklesu, přičemž tvrdily, že opatření by zabránilo podobným prodejům z paniky. Nicméně, jednodenní pád Černého pondělí 1987, kdy Dow Jones klesl o 22,6 %, byl horší v procentuálním vyjádření, než jakýkoli jiný den krachu z roku 1929 (i když kombinovaný pokles o 25 % v období od 28. do 29. října 1929 byl větší, než 19. října 1987 a zůstává nejhorším dvoudenním poklesem).
<br />
 
== 2. světová válka ==
Americká mobilizace za WW2 na konci roku 1941 přemístila z civilní pracovní síly, a do války zhruba deset milionů lidí. Druhá světová válka měla dramatický vliv na mnoho částí ekonomiky a mohla uspíšit konec Velké hospodářské krize ve Spojených státech. Kapitálové výdaje financované vládou představovaly pouze 5% roční investice USA do průmyslového kapitálu v roce 1940; do roku 1943 vláda připsala 67 procent amerických kapitálových investic.
<br />
 
== Akademická debata ==
Mezi ekonomy a historiky probíhá diskuze o tom, jakou roli hraje krach v následných hospodářských, společenských a politických událostech. ''The Economist'' v jednom článku z roku 1998 tvrdí, že krize nezačala pádem akciového trhu, ani nebylo jasné v době krachu, že začíná krize. Zeptali se: „Může velmi vážný kolaps burzy způsobit vážný nezdar průmyslu, když je průmyslová výroba z větší části zdravá a vyvážená?“ Argumentovali tím, že musí existovat nějaká překážka, ale dosud nebyly dostatečné známky prokazující, že by to trvalo dlouho nebo by to nutně vyvolalo všeobecnou průmyslovou krizi.
 
Ale ''The Ecomomist'' také varoval, že některé bankovní selhání se také očekávali a některé banky nemusejí mít žádné rezervy na financování komerčních a průmyslových podniků. Dospěli k závěru, že pozice bank je klíčem k situaci, ale to, co se stalo, nemohlo být předpovězeno.
 
Někteří akademici vidí krach na Wall Street z roku 1929 jako součást historického procesu, která byla součástí nových teorií BOOM AND BUST. Podle ekonomů, jako Joseph Schumpeter, Nikolai Kondratiev a Charles E. Mitchell, byl krach pouze historickou událostí v procesu známém jako ekonomické cykly. Dopad krachu sloužil pouze ke zvýšení rychlosti, díky které cyklus pokračoval ke své další úrovni.
 
''Peněžní historie Spojených států'', od autorů Miltona Friedmana a Anny Schwartzové, předkládá argument, že to, co učinilo “Velkou kontrakci” tak závažnou, nebyl pokles hospodářského cyklu, protekcionismus, nebo burzovní událost v roce 1929, ale kolaps bankovního systému během tří vln paniky v letech 1930-1933.
 
== Odkazy ==