Malohont: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 11:
Malohont ve 13. století patřil kaločskému arcibiskupovi a byl nezávislý na Gemeru i Novohradu. Od poloviny 13. století byl znám jako '''Rimavský [[komitát]]''' (latinsky: ''comitatus de Rymua''). Území bylo spravováno arcibiskupským úředníkem, jehož příslušnost odpovídala funkci župana komitátu.
 
Na přelomu 13. a 14. století ztratil Rimavský komitát dočasně svou samostatnost a byl připojen k [[Hontianská župa|Hontské stolici]]. Protože však území Rimavského komitátu bylo od [[Hont (župa)|Hontu]] odděleno územím Novohradu, vyvolávalo to nespokojenost zdejších zemanů, kteří se nemohli účastnit v plné míře na politickém životě Hontské stolice. Proto se někdy na přelomu 14. a 15. století zrodilo pojmenování pro tuto oblast – ''Malohont'' a Malohontská stolice získala v rámci Hontské stolice značnou samostatnost. Přestože Malohont získal určitý stupeň samosprávy, nespokojenost mezi šlechtou nadále trvala. V 16. století se Malohont a Hont oddělily, ale trvalo to jen krátké období.
 
V 80. letech 17. století přerostla nespokojenost do otevřeného konfliktu mezi Hontem a Malohontem, Malohont opět krátce získal samostatnost. V roce 1687 zástupci Malohontu žádali uherský sněm o připojení k Novohradu nebo úpravu jeho postavení v Hontu, ale neúspěšně. Uherský sněm ponechal Malohont jako samostatný distrikt s rozsáhlou samosprávou v Hontu. Zemané Malohontu si mohli volit mimo jiné svého podžupana, a zasedání týkající se Malohontu musela zasedat v Malohontu. Rozpory však neustaly, jelikož hontská šlechta nadále zneužívala Malohont vyššími daněmi, dodávkami zboží a vojáků a nerespektovala jeho práva malohontského distriktu.