Ferdinand Tönnies: Porovnání verzí

<ref></ref> {{Infobox - osoba}}

'''Ferdinand Tönnies''' ([[26. červenec|26. července]] [[1855]] – [[9. duben|9. dubna]] [[1936]]) byl [[Německo|německý]] [[sociologie|sociolog]], [[ekonomie|ekonom]] a [[filosofie|filosof]]. Je znám především pro svou sociologickou typologii, kde tradiční pospolitost ([[Gemeinschaft a Gesellschaft|Gemeinschaft]]) staví proti moderní společnosti ([[Gemeinschaft a Gesellschaft|Gesellschaft]]) ^[1], dále se zabýval rovněž studiem [[Sociální norma|sociálních norem]], sociologií povolání a [[Průzkum veřejného mínění|výzkumem veřejného mínění]], kde je pokládán za průkopníka.^[2]. Spolu s [[Max Weber|M. Weberem]] a [[Georg Simmel|G. Simmelem]] založil v roce [[1909]] ''[[Německá sociologická společnost|Německou společnost pro sociologii]]'' (''Deutsche Gesellschaft für Soziologie'').

Ferdinand Tönnies strávil své dětství na statku v obci  Eiderstedt v severoněmeckém [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicko-Holštýnsku]] ^[1], a po odchodu svého otce do důchodu ve městě Hosum. V roce [[1872]] se Tonnies přihlásil k vlasteneckému entuziasmu na Štrasburské univerzitě, ale díky využití svobody pohybu pro německé studenty postupně přestoupil na univerzity v [[Jena|Jeně]], [[Bonn|Bonnu]], [[Lipsko|Leipzigu]] a [[Tübingen|Tubingenu]], kde nakonec získal roku [[1877]] doktorát klasické [[Filosofie|filozofie]]. I poté jeho zájmy směřovaly k politické filozofii a sociálním problémům. Finanční prostředky otce mu později umožnily věnovat se postdoktorálnímu studiu. Tönnies šel na Berlínskou univerzitu, a pak do [[Londýn|Londýna]], kde započal studia Hobbesianismu, směru vycházejícího z myšlenek politického filozofa [[Thomas Hobbes|Thomase Hobbes]], a teorie [[Gemeinschaft a Gesellschaft]].^[3]. Od roku [[1881]] až do roku [[1933]] přednášel na univerzitě v [[Kiel]]<nowiki/>u, odkud byl vyhnán [[Nacismus|nacisty]] a tři roky nato zemřel.^[1]

'''Pospolitost''' (Gemeinschaft) je postavena na pokrevních svazcích typické pro [[Rodina|rodinu]], kde lidé žijí v pospolitém životě a hluboké [[Solidarita|solidaritě]], avšak to platí i pro jiné sociální vazby jako sousedství či dokonce i život v malé vesnici. Jedná se o živoucí organismus, ve kterém vztahy hrají klíčovou roli. Častokrát převládá obecný zájem v sociálních vazbách, které jsou řízeny zvyky a obyčeji .^[5]. To všechno vychází z vůle jednání vnitřních potřeb a přirozeného stavu. ^[4] 

'''Společnost''' (Gesellschaft) lze přirovnat zejména k akciovým společnostem, velkoměstům. A právě v takovýchto příkladech jsou lidé spjati pouze vnější [[Konvence|konvencí]]. Osoby jsou na sobě nezávislé, izolovány od ostatních, přestože je sjednocuje [[racionální]] účel. Jedinci jde o určité zájmy a cíle, založené na kalkulu a osamostatněném myšlení.^[5]

Hlavním záměrem Tönniese bylo za pomocí G. a G., popsat dějinný vývoj. Oba tyto pojmy mají představovat dějinné epochy směřující určitým vývojem a to od pospolitosti ke společnosti. Díky [[Průmyslová revoluce|průmyslové]] [[Průmyslová revoluce|revoluci]], která zapříčinila mnoho společenských změn, se člověk mění na masového a stádního. Vztahy se formalizují a člověk je více izolován od ostatních.^[5]. Tönnies nikde neprohlašoval, že ve světě se vyskytují jen tyto čisté podoby sociálních seskupení, jelikož každá společnost se skládá z prvků G. a G.^[4]. Touto svou nejvýznamnější prací ovlivnil celou řadu významných sociologů, jako byli [[Émile Durkheim|Emil Durkheim]], [[Max Weber]] či [[Georg Simmel|George Simmel]]. ^[1]