Verze z 30. 11. 2018, 00:55 editovat 2001:718:1e03:5128:c46f:985c:30ca:273f (diskuse) →‎Dílo značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 11. 2018, 01:11 editovat zrušit editaci 2001:718:1e03:5128:c46f:985c:30ca:273f (diskuse) Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: ~~'''Další studie Ferdinanda Tönniese'''~~ {{Infobox - osoba}} '''Ferdinand Tönnies''' ([[26. červenec\|26. července]] [[1855]] – [[9. duben\|9. dubna]] [[1936]]) byl [[Německo\|německý]] [[sociologie\|sociolog]], [[ekonomie\|ekonom]] a [[filosofie\|filosof]]. Je znám především pro svou sociologickou typologii, kde tradiční pospolitost ([[Gemeinschaft a Gesellschaft\|Gemeinschaft]]) staví proti moderní společnosti ([[Gemeinschaft a Gesellschaft\|Gesellschaft]]) <sup>[1]</sup>, dále se zabýval rovněž studiem [[Sociální norma\|sociálních norem]], sociologií povolání a [[Průzkum veřejného mínění\|výzkumem veřejného mínění]], kde je pokládán za průkopníka<sup>[2]</sup>. Spolu s [[Max Weber\|M. Weberem]] a [[Georg Simmel\|G. Simmelem]] založil v roce [[1909]] ''[[Německá sociologická společnost\|Německou společnost pro sociologii]]'' (''Deutsche Gesellschaft für Soziologie''). Řádek 5: == Život == Ferdinand Tönnies strávil své dětství na statku v obci Eiderstedt v severoněmeckém [[Šlesvicko-Holštýnsko\|Šlesvicko-Holštýnsku]] <sup>[1]</sup>, a po odchodu svého otce do důchodu ve městě Hosum. V roce [[1872]] se Tonnies přihlásil k vlasteneckému entuziasmu na Štrasburské univerzitě, ale díky využití svobody pohybu pro německé studenty postupně přestoupil na univerzity v [[Jena\|Jeně]], [[Bonn\|Bonnu]], [[Lipsko\|Leipzigu]] a [[Tübingen\|Tubingenu]], kde nakonec získal roku [[1877]] doktorát klasické [[Filosofie\|filozofie]]. I poté jeho zájmy směřovaly k politické filozofii a sociálním problémům. Finanční prostředky otce mu později umožnily věnovat se postdoktorálnímu studiu. Tönnies šel na Berlínskou univerzitu, a pak do [[Londýn\|Londýna]], kde započal studia Hobbesianismu, směru vycházejícího z myšlenek politického filozofa [[Thomas Hobbes\|Thomase Hobbes]], a teorie [[Gemeinschaft a Gesellschaft]]<sup>[3]</sup>. Od roku [[1881]] až do roku [[1933]] přednášel na univerzitě v [[Kiel]]<nowiki/>u, odkud byl vyhnán [[Nacismus\|nacisty]] a tři roky nato zemřel.<sup>[1]</sup> Řádek 18 ⟶ 21: == Dílo == gliuhgůhůp * ''De Jove Ammone questionum specimen'', Phil. Diss., Tübingen 1877 ▼ * ''[[Gemeinschaft und Gesellschaft]]. Abhandlung des Communismus und des Socialismus als empirischer Culturformen'', ([1887]; [²1912 ''Gemeinschaft und Gesellschaft. Grundbegriffe der reinen Soziologie''), Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 2005▼ ▲* ''De Jove Ammone questionum specimen'', Phil. Diss., Tübingen 1877 * ''Der [[Friedrich Nietzsche\|Nietzsche]]-Kultus'', [1897], ''Tönnies-Forum'', Kiel ²2005▼ ▲* ''[[Gemeinschaft und Gesellschaft]]. Abhandlung des Communismus und des Socialismus als empirischer Culturformen'', ([1887]; [²1912 ''Gemeinschaft und Gesellschaft. Grundbegriffe der reinen Soziologie''), Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 2005 * ''[[Friedrich Schiller\|Schiller]] als Zeitbürger und Politiker'', Buchverlag der Hilfe, Berlin-Schöneberg 1905▼ ▲* ''Der [[Friedrich Nietzsche\|Nietzsche]]-Kultus'', [1897], ''Tönnies-Forum'', Kiel ²2005 * ''Strafrechtsreform'', Pan, Berlin 1905▼ ▲* ''[[Friedrich Schiller\|Schiller]] als Zeitbürger und Politiker'', Buchverlag der Hilfe, Berlin-Schöneberg 1905 * ''Philosophische Terminologie in psychologisch-soziologischer Ansicht'', Thomas, Leipzig 1906▼ ▲* ''Strafrechtsreform'', Pan, Berlin 1905 * ''Die Sitte'', Rütten & Loening, Frankfurt nad Mohanem 1909▼ ▲* ''Philosophische Terminologie in psychologisch-soziologischer Ansicht'', Thomas, Leipzig 1906 * ''Die soziale Frage'', [1907], ''Die soziale Frage bis zum Weltkriege'', ed. Cornelius Bickel, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1989▼ ▲* ''Die Sitte'', Rütten & Loening, Frankfurt nad Mohanem 1909 * ''[[Thomas Hobbes]], der Mann und der Denker'', 1910▼ ▲* ''Die soziale Frage'', [1907], ''Die soziale Frage bis zum Weltkriege'', ed. Cornelius Bickel, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1989 * ''Der englische Staat und der deutsche Staat'', Karl Curtius, Berlin 1917▼ ▲* ''[[Thomas Hobbes]], der Mann und der Denker'', 1910 * ''Weltkrieg und Völkerrecht'', S. Fischer Verlag, Berlin 1917▼ * ''~~[[Theodor~~Der englische Staat und der deutsche ~~Storm]]~~Staat'', Karl Curtius, Berlin 1917 ▲* ''Weltkrieg und Völkerrecht'', S. Fischer Verlag, Berlin 1917 * ''Kritik der öffentlichen Meinung'', [1922], 2002 (''Ferdinand Tönnies Gesamtausgabe'', XIV)▼ ▲* ''~~Der englische Staat und der deutsche~~[[Theodor ~~Staat~~Storm]]'', Karl Curtius, Berlin 1917 * ''Soziologische Studien und Kritiken'', I-III, Jena 1924, 1926, 1929▼ ▲* ''Kritik der öffentlichen Meinung'', [1922], 2002 (''Ferdinand Tönnies Gesamtausgabe'', XIV) * ''Einführung in die Soziologie'', [1931], (Reprint: Edition Classic, VDM Verlag Dr. Müller 2006, ISBN 3-86550-600-3)▼ ▲* ''Soziologische Studien und Kritiken'', I-III, Jena 1924, 1926, 1929 * ''Geist der Neuzeit'', [1935], 1998 (''Ferdinand Tönnies Gesamtausgabe'', XXII, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1998, 3-223)▼ ▲* ''Einführung in die Soziologie'', [1931], (Reprint: Edition Classic, VDM Verlag Dr. Müller 2006, ISBN 3-86550-600-3) * ''Die Tatsache des Wollens'', ed. Jürgen Zander, Duncker & Humblot, Berlin 1982▼ ▲* ''Geist der Neuzeit'', [1935], 1998 (''Ferdinand Tönnies Gesamtausgabe'', XXII, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1998, 3-223) * ''Ferdinand Tönnies - [[Harald Höffding]]. Briefwechsel'', ed. Cornelius Bickel/Rolf Fechner, Duncker & Humblot, Berlin 1989▼ ▲* ''Die Tatsache des Wollens'', ed. Jürgen Zander, Duncker & Humblot, Berlin 1982 ▲* ''Ferdinand Tönnies - [[Harald Höffding]]. Briefwechsel'', ed. Cornelius Bickel/Rolf Fechner, Duncker & Humblot, Berlin 1989 * '''''Ferdinand Tönnies Gesamtausgabe''''', I-XXIV, ed. Lars Clausen/Alexander Deichsel/Cornelius Bickel/Carsten Schlüter-Knauer/Uwe Carstens, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1998-)

Ferdinand Tönnies: Porovnání verzí