Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 325 bajtů ,  před 11 měsíci
odkazy, formát, styl
}}
 
'''Bitva na Litavě''' se odehrála dne 15. června 1246 pod velením [[RakouskoRakouské vévodství|rakouského]] vévody]] [[Fridrich II. Babenberský|Fridricha II. Babenberského]] zvaného ''Bojovný'' na straně jedné. Na straně druhé stál [[Uhersko|uherský]] král [[Béla IV.]] z rodu [[Arpádovci|Arpádovců]] (vládl 1206-12701206–1270). V této bitvě rakouský vévoda padl a tím vymřela vládnoucí [[Babenberkové|babenberská dynastie]].
 
== Konec Babenberků ==
Boje o příhraniční oblast kolem řeky [[Litava (přítok Dunaje)|Litavy]] (maďarsky ''Lajta'', německy ''Leitha'') probíhaly často. Hranice mezi územím Rakouska a Maďarska tvořená řekou se měnila během záplav a řeka sama měnila své koryto. Byla to tedy po pravdě nevýznamná středověká srážka maďarských a rakouských sil, která skončila rakouským vítězstvím. Přesto seměla ukázaladalekosáhlé jako významnádůsledky, protože bezdětný rakouský vévoda během bojů zahynul za nevysvětlených okolností bezdětný rakouský vévoda a s ním vymřela celá [[Babenberkové|babenberská dynastie]]. Lichinovský píše, že Fridrich II. padl v boji s Frederickem z Veglie, zvaným ''Frankopan''. Vévodovou smrtí skončila vláda dynastie Babenberků a začalo období známé jako ''Rakouské [[Interregnum]]''.
 
== Rakouské interregnum ==
Bezdětný Fridrich II. padl v bitvě u Litavy a Babenberkové tak vymřeli v mužské linii. Pro tyto případy vydal 19. září 1156 císař [[Fridrich I. Barbarossa|Fridrich Barbarossa]] důležitý rakouský státoprávní dokument pro [[Jindřich II. Babenberský|Jindřicha Jasomirgotta]] z rodu Babenberků a jeho druhou manželku [[Theodora Komnenovna (1184)|Teodoru]], listinu ''[[Privilegium minus]]''. Tento dokument povyšoval Rakousko z dosavadního [[Rakouské markrabství|markrabství]] na [[Rakouské vévodství|vévodství]]. Vláda v zemi byla zaručena Babenberkům a to dědičně bez ohledu na pohlaví. Bezdětný panovník mohl zemi odkázat dle svého vlastního uvážení a bez účasti šlechty. Nárok na dědictví uplatňovala jeho sestra [[Markéta Babenberská]] (1205-12661205–1266) a také jeho neteř [[Gertruda Babenberská (1226–1288)|Gertruda Babenberská]] (1226–1288). Vzhledem k tomu, že otec Gertrudy nebyl vévodou, byl Markétin nárok legitimnější. S Markétou se oženil o více než dvacet let mladší [[Přemysl Otakar I.]] (1233 -12781233–1278). Rakouské země se staly jablkem sváru mezi [[Přemyslovci]] a [[Arpádovci|Arpádovci.]]. Přemysl své postavení uhájil a v roce 1256 se stal vévodou z Rakouska, [[Štýrsko|Štýrska]] a [[Korutany|Korutan]]. [[Wittelsbachové]] a [[Habsburkové]] v obavě z rostoucí moci českého krále uplatňovali vlastní nároky a po bitvě[[Bitva na [[MoravskéMoravském polepoli|bitvě na Moravském poli]] 26. srpna 1278, ve které Přemysl Otakar II. padl, převzal vládu [[Rudolf I. Habsburský]] (1218 - 12911218–1291). Jeho nástupcem se stal [[Albrecht I. Habsburský]] (1255 – 13081255–1308).
 
== Lokalizace místa bitvy ==
Místo, kde se bitva odehrála nelze dnes určit. Maďarský zdroj označuje místo porážky ''Sub Nova Civitate iuxta fluvium Saar'' (maďarsky Saar = Leitha čili Litava), stejně jako minnesinger Ulrich von Liechtenstein, česky[[Minnesang|minnesenger]] [[Oldřich z Lichtenštejna]] (1200? –{{Nejisté 1275datum|narození}}–1275). Podle očitého svědka boje lze předpokládat, že místo maďarské porážky se nacházelo poblíž [[Ebenfurth|Ebenfurthu]] nebo před ním u maďarské strany v oblasti dnešního [[Neufeld an der Leitha|Neufeldu]].
 
== Reference ==
{{Překlad|jazyk=de|článek=Schlacht an der Leitha (1246)|revize=162029714|jazyk2=de|článek2=Österreichisches Interregnum|revize2=175560520}}
{{Překlad|de|Österreichisches Interregnum|175560520}}
[[Kategorie:Babenberkové]]
 
[[Kategorie:Vymřelé panovnické rody]]
[[Kategorie:Bitvy Uherska]]
[[Kategorie:Dějiny českých zemí za vlády Přemyslovců|Bitva]]
[[Kategorie:1246|Bitva]]
[[Kategorie:Bitvy 13. století]]
[[Kategorie:Babenberkové]]
[[Kategorie:Vymřelé panovnické rody]]