Na Blízkém Východě a v [[Írán]]u následovali [[Achaimenovci|achaimenovští]] [[Peršané]] ([[560 př. n. l.|560]]–[[330 př. n. l.]]) příkladpo příkladu Asyřanů a používali pěší lučištníky a kopiníky v kombinaci s jízdou vyzbrojenou luky a kopími. Tato taktika byla velmi úspěšná v místních poměrech při obraně protipřed stepnímstepními kočovníkůmkočovníky, ale selhávala v boji proti Řekům, jejichž těžce obrnění kopiníci, nazývanítakzvaní [[hoplít]]é, měli brnění a byli vybaveni štíty odolnýmiodolné protivůči hrotům kopím,kopí které bylo také možné použít proti hrotůma šípů ai bodcům oštěpů. Tato situace bylase zřetelně patrnáprojevila v bitvěboji, ke kterékterému došlo před rozhodující [[bitva u Plataj|bitvou u Plataj]] v roce [[479 př. n. l.]], když perský velitel [[Mardonios]] vyslal svoji jízdu proti části řecké armády. Jízda; útočila ve skupinách, které střílely šípy nebo vrhaly oštěpy a poté se obrátilyzase zpětstáhly. Řekové se však drželi i přesto, žepřestože mnozí z nich byli raněni.
[[Soubor:Battle of Issus mosaic - Museo Archeologico Nazionale - Naples.jpg|náhled|[[Bitva u Gaugamel]]]]
Lehce vybaveným perským kavaleristům se tak nepodařilo přiblížit se na krátkou vzdálenost. AthéňanéKdyž vyslali své lučištníky aAthéňané, jeden z nich zasáhl koně velitele perské jízdy Masistia. Masistios spadl z koněna zem a byl zabit.<ref>Anglim (2006), s. 126</ref> V následující bitvě u Plataj, která ukončila perské tažení ukončila, nehrálanesehrála jízda žádnou roli. Masistios jezdil na koni nisajského plemene, který byl proslulýproslulého značnou velikostí 152 centimetrůvýškou v kohoutku (152 centimetrů). Takový [[Kůň|kůň]] byldokázal schopen nositunést těžce obrněného muže, jakým byltento Masistiosvelitel byl. Plemeno koníKoně z nisajských plání v [[Médie|Médii]], kde stát choval 50 000 klisen, bylobyli přidělovánopřidělováni podle králova přání. TatoDíky zvířata,těmto kterézvířatům mělimohli [[Peršan]]é k dispozici jim umožňovala zvýšit váhu zbroje,kterou nosili jezdcijezdců. Peršané takéTaké experimentovali s obrněnou přikrývkou připevněnou tak, žeaby koním chránila [[nohy]] koně. Ve čtvrtém století před naším letopočtem vyvinuli lamelové brnění, vyrobené z kovových pásků, kterýkteré pokrývaly ruce a nohy. KoněOchranou bylihlavy takéa hrudi byli vybaveni ochranoui hlavy a hrudikoně.<ref name="anglim"/>