Archeologická kultura: Porovnání verzí

Přidáno 136 bajtů ,  před 4 lety
m
odkazy
m (kategorie)
m (odkazy)
'''Archeologická kultura''' je soubor [[Archeologický nález|archeologických nálezů]] (artefaktů) i nehmotných pramenů (pohřební [[ritus]], obydlí atd.), které jsou charakteristické společnými znaky a pochází z dané doby a z určitého místa. Tyto nálezy by měly vytvářet obraz živé kultury již neexistujícího lidského společenství. Dříve se to tak chápalo v rámci kulturně chronologického paradigmatu, dnes se od tohoto schématu upouští.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Renfrew
| jméno = Colin
}}</ref>
 
V rámci [[archeologie]] je kultura chápána jako souhrn [[Archeologická lokalita|nalezišť]], objektů a jednotlivých předmětů, které jsou spojeny s geografickou oblastí. Nelze ji však exaktně definovat jako kulturu, na kterou jsme zvyklí například z novověkých dějin. Oproti pozdějším civilizacím jsou dochované památky jen omezenou částí komplikovaného celku živé kultury. Nicméně, stále je však můžeme považovat za klíčové faktory pomáhající nám poznat minulost.
 
Naleziště a nálezy mají stejnou povahu hmotného projevu – typ, tvar, výzdoba a využití artefaktů, použité výrobní postupy a technologie, zakládání osad a vytváření příbytků, způsob odívání, rituální obřady - např. pohřbívání atd.  Tyto hmotné i nehmotné projevy vnitřně společnost spojují a zároveň jsou schopny ji od jiných lidských skupin odlišit.
 
Než archeologové nějakou společnost charakterizují a přiřadí jí jméno – název – například [[kultura s nálevkovitými poháry]], musí nejprve shromáždit lecjaké pozůstatky hmotné kultury (úlomky keramiky, části šperků, pracovní nástroje atd.). Na základě těchto pozůstatků určí jejich společné znaky a zařadí je do určité časové periody. Můžeme je pojmenovat např. podle výzdobného keramického stylu ([[kultura s lineární keramikou]], [[kultura se šňůrovou keramikou]]), podle eponymní lokality ([[Únětická kultura]]) nebo podle způsobu pohřbívání ([[Mohylové kultury|mohylová kultura]], [[Kultury popelnicových polí|kultura popelnicových polí]]). V minulosti tento postup byl běžnou praxí, dnešní archeologie se na tyto pracovní postupy dívá již jinak.
 
V roce 1949 začal americký chemik [[Willard Libby]] používat radiokarbonovou metodu pro hmotné artefakty.  Radiokarbonová metoda dokáže v archeologickém průzkumu sestavit kompletní nezávislou chronologii. Díky ní jsou archeologové schopni přesněji danou kulturu časově zařadit.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Renfrew
| jméno = Colin