Myšlenková mapa: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace |
stručné doplnění článku značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
'''Myšlenková mapa''' (někdy také ''mentální mapa'') je grafické uspořádání klíčových slov, doplněné obrázky vyznačující vzájemné vztahy a souvislosti. Může být využívána například k učení, plánování nebo řešení problémů.
S vynálezem myšlenkových map přišel v 60. letech 20. století [[Tony Buzan]]. Od té doby jsou svými zastánci prezentovány jako „nejlepší pomůcka pro přemýšlení“. Myšlenkové mapy jsou graficky zpracovanou napodobeninou procesů probíhajících v mozku a jsou navrženy tak, aby mozek využíval maximum svých schopností. Opírají se o fakt, že lidský mozek myslí multilaterálně, nikoli lineárně.<ref name="Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu">BUZAN, Tony a Barry BUZAN. ''Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život.'' Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 213 s. ISBN 978-80-251-2910-4</ref>
Myšlenková mapa podporuje všechny funkce mozku, ať už hovoříme o [[paměť|paměti]], [[kreativita|kreativitě]], [[učení]] či veškerém přemýšlení{{Fakt/dne|20150513212037}}.
== Princip tvoření myšlenkové mapy ==
Do středu mapy zakreslíme klíčový objekt, jedná se o centrum naší pozornosti – jádro myšlenkové mapy, téma, nad kterým se chceme zamyslet nebo ho řešit. První myšlenku, která nás napadne, zaznamenáme nad pravý horní okraj jádra a tuto myšlenku rozvíjíme a heslovitě zaznamenáváme v daném ramenu, až do vyčerpání této myšlenky, přičemž jednotlivá hesla propojíme linkou. Další myšlenku zaznamenáme opět u jádra, pod první již vyjádřenou myšlenku. Začínáme hlavními tématy, jež s hlavním objektem přímo souvisí, a z nich pokračujeme dále vzdálenějšími motivy. Větve mají svá klíčová slova, popřípadě ilustrace. Jednotlivé klíčové pojmy jsou asociačními podněty, které by nám měly umožnit vybavit si celkovou informaci.<ref name="Paměť jako slon">POSSIN, Wilfried. ''Paměť jako slon: speciálními technikami k dokonalé paměti.'' Vyd. 1. Překlad Hana Vočková. V Praze: Ikar, 2005, 181 s. ISBN 80-249-0483-7.</ref> V koncepci myšlenkových map je jasně patrná metoda řetězení.
{{citát|Několik v předem určeném sledu navzájem spojených vybavovacích hesel vytvoří asociační řetězec. Každé heslo umožní vybavit si vlastní informaci.|(Possin, s. 48)<ref name="Paměť jako slon" />}}
Řádek 12:
== Zásady tvorby ==
Zde jsou uvedeny nezávazné zásady tvorby myšlenkových map: kreslit, vybarvovat, dodat mapám třetí rozměr, propojovat, nalézt svůj styl, hrát si, hierarchizovat, kategorizovat, kódovat, nestereotypizovat, asociovat, nadchnout se, používat centrální obrázek, tvořit tvary, tvořit jednoduše, trénovat.
Další zásady: psát tiskacím písmem, používat jedno klíčové slovo na větev, spojovat čáry, k mapám se vracet, odvázat se, nenudit se, nesnažit se být dokonalými, nepoužívat dlouhé fráze, nebýt monotónní ani negativní.
=== Stručný návod ===
Toto je tradiční postup tvorby mapy, který může
[[Soubor:Guru_Mindmap.jpg|300px|thumbnail|right|ručně kreslená myšlenková mapa]]
# Začít ve středu papíru hlavním námětem.
#Začít vpravo nahoře a postupovat s dalšími hesly podle pohybu hodinových ručiček.
# Využít obrázků, symbolů, kódů (nebát se je obkreslit z jiné mapy nebo se nechat inspirovat obrázky na internetu).
# Vybrat hlavní témata a
# Využít barev.
# Vytvořit si svůj osobní styl tvorby myšlenkových map.
#Pro přehlednost lze jednotlivá hesla, vycházející z hlavního námětu v samostatných větvích, orámovat barevně.
#Označit mapu datem vzniku.
{{citát|Použij myšlenkovou mapu – zachráníš strom. Používej myšlenkové mapy – zachráníš les.|(Buzan, s. 137)<ref name="Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu" />}}
== Výhody a nevýhody tvorby myšlenkových map ==
Mezi hlavní výhody myšlenkových map patří především fakt, že se díky nim lépe učíme a více si pamatujeme. Jasně zachycují podrobnosti jako celek, tím umožní mozku vnímat danou problematiku komplexně, čímž předchází mentálnímu nepořádku. Mozek vnímá souvislosti, které si může vzájemně asociovat. Šetří čas, ať už se jedná o jejich vytváření nebo učení. A to hlavní na závěr – myšlenkové mapy mozek jednoduše baví.<ref name="Mentální mapování">BUZAN, Tony. ''Mentální mapování.'' Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 165 s. ISBN 978-80-7367-200-3.</ref> Je to akcelerátor myšlení, neboť mozek nemusí pracovat paralelně na různých aspektech tématu, ale postupně využívá soustředěnou kapacitu myšlení na jeden aspekt za druhým.
Mezi hlavní nevýhody zpravidla řadíme skutečnost, že se stávají nevyhovujícími v případě, že je potřeba do mapy vložit delší text. Nejsou dostatečně rozšířeny mezi populací, z čehož pramení, že jim většina lidí nerozumí a někteří se jim ani porozumět nesnaží, jelikož příliš lpí na svých zvycích. Není vždy úplně snadné plně porozumět cizí mapě. Vyhovuje především lidem s vizuálním typem [[paměť|paměti]] (90 % populace), diskriminuje typ auditivní, komunikativní a motorický. Navíc nelze všechna existující témata zobrazit [[hierarchie|hierarchicky]].<ref name="Mentální mapování" />
| |||