Hamdija Ćemerlić: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
interní odkaz značka: editace z Vizuálního editoru |
m interní odkaz značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 7:
Narodil se solidně zajištěné rodiny s tradicí státní služby. Jeho předek Mehmed-beg Ćemerlić byl na více místech kajmekanem (okresním hejtmanem) a nakonec i starostou [[Sarajevo|Sarajeva]] (krátce 1877), roku [[1878]] se podílel na odzbrojeném odporu vůči rakousko-uherské okupaci [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]]. Z bosenskohercegovské metropole rodina utekla do obce [[Janja]] na hranicích se [[Srbsko|Srbskem]], odkud chtěla pokračovat hlouběji do osmanského území, ale prvotního úmyslu se brzy vzdala. Mehmed-beg měl dva syny, Husein-bega a Ahmet-bega. Husein-begův syn Muharem-beg byl starostou [[Janja|Janji]]. Hamdija (eventuálně i Hamdi-beg) byl nejmladším synem Muharem-bega.
Roku [[1927]] Hamdija dokončil [[Šarí‘atské gymnázium]] v Sarajevu, nato roku [[1931]] Právnickou fakultu [[Univerzita v Bělehradě|Univerzity v Bělehradě]]. Posléze roku [[1936]] získal doktorát na [[Sorbonna|Sorbonně]] s tezí ''Volební systémy v Jugoslávii'' (''Les systèmes électoraux en Yougoslavie tiskem'', Paris 1937). Po návratu do [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] pracoval jako úředník v [[Banja Luka|Banja Luce]] a [[Sarajevo|Sarajevu]] a následně od roku [[1937]] pedagog na [[
Po německé agresi v Jugoslávii v [[Dubnová válka (Jugoslávie)|dubnu 1941]] se připojil ke [[Jugoslávští partyzáni|komunistickým partyzánům]]. Během národně osvobozeneckého boje zastával vysoké funkce, v letech [[1943]]–[[1945]] zasedal v [[ZAVNOBiH]] a [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie|AVNOJ]]. Po změně režimu roku [[1945]] usedl v Prozatímní lidové sněmovně (''Privremena narodna skupština Demokratske Federativne Jugoslavije''). V dubnu [[1945]] se stal ministrem spravedlnosti ve vládě Bosny a Hercegoviny. Podílel se i na vzniku Právnické fakulty [[Univerzita v Sarajevu|Univerzity v Sarajevu]] (1946), v této vzdělávací instituci od roku [[1947]] až do svého penzionování (1974) přednášel ústavní právo. Dvakrát byl zvolen děkanem Právnické fakulty a nakonec i rektorem [[Univerzita v Sarajevu|Univerzity v Sarajevu]] (1969–1972). Roku [[1977]] se spolupodílel na vzniku [[Fakulta islámských věd|Islámské teologické fakulty]] v Sarajevu, v níž zastával post rektora (1977–1986). Dva roky byl odpovědným redaktorem periodika ''Stati'' (''Radovi, Odjeljenje društvenih nauka'') Sekce společenských věd [[Akademie věd a umění Bosny a Hercegoviny]], konkrétně od č. 19/1977 do č. 19/1979.
| |||