Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 6 bajtů ,  před 10 měsíci
m
Editace uživatele 31.30.53.127 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot
'''Papyrus''' je [[psací látky|psací materiál]], sloužící k zápisu textů. Pro svou kvalitu, lehkost a skladnost brzy vytlačil ostatní psací materiály (hliněné, dřevěné, kovové, voskované destičky, [[ostrakon|ostraka]]), i když je nikdy zcela nenahradil. Základní surovinou pro výrobu byla stébla [[šáchor papírodárný|šáchoru papírodárného]], který rostl a byl těžen ve starověkém Egyptě. Zde také se soustředila výroba papyru, i když se pak vyvážel do celého středomoří a byl preferovaným materiálem v celém antickém světě. Slovo papyrus pochází z koptštiny (pozdní fáze vývoje staroegyptštiny), v níž slovo ''papuro'' znamená ''„patřící králi“''. Název prozrazuje, že v [[Ptolemaiovci|ptolemaiovské]] době byla výroba královským monopolem.
 
První dochovaný svitek papyru, ovšem nepopsaný, pochází z hrobky velmože Hemaky v [[Sakkára|Sakkáře]] z období 1. dynastie, nejstarší papyry popsané [[Egyptské hieroglyfy|hieroglyfy]] jsou doloženy z konce 4. a z 5. dynastie (archiv nalezený v [[Abúsír]]u). Papyrus se používal až přibližně do roku 1100 po Kr., kdy změna egyptského klimatu způsobila vymizení příslušné rostliny, přetrvaly jen divoké formy. Papyrus však již od přibližně 2. století po Kr. začal být nahrazován novým psacím materiálem, [[pergamen]]em. I když se papyry používaly ve starověku snad všude, dochovaly se jen tam, kde vládne suché klima; na jiných místech se papyrus rozpadá. Nejvýznačnější papyrové nálezy tedy pocházejí opět především z Egypta.
 
Studiem starověkých papyrů se zabývá [[papyrologie]].