Sokol (spolek): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 16573132 uživatele 109.81.198.15 (diskuse) zrušena značka: vrácení zpět |
Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě |
||
Řádek 52:
'''Sokol (Česká obec sokolská)''' je označením českého tělocvičného spolku, který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici nejen největší, ale také nejúspěšnější tělovýchovné organizace. Za zakladatele Sokola jsou považováni [[Miroslav Tyrš]] a [[Jindřich Fügner]]. Ve svých počátcích se Sokol inspiroval německými turnerskými spolky, které vycházely z tělovýchovy [[Friedrich Ludwig Jahn|Fridricha Ludwiga Jahna]]. V letech 1867–1868 Tyrš vytvořil české tělocvičné názvosloví a v letech 1868–1871 na podkladě antické [[Kalokagathia|kalokagathie]] českou tělocvičnou soustavu, kterou vydal v roce 1873 v díle „Základové tělocviku”. Oba zakladatelé spolku od počátku propagovali jeho naprostou apolitičnost a kladli si za cíl fyzický a morální růst českého národa. Naopak [[Julius Grégr]] a další [[Národní strana svobodomyslná|mladočeši]] se Sokol snažili získat do služeb české nacionální emancipace.
I když vznik Sokola nebyl nasměřován proti německému živlu, českému nacionalismu a konfrontacím s německými turnery se zejména po roce 1918 nevyhnul. Od konce 90. let 19. století pohlížel Sokol s despektem (spíše odstupem) i na [[Katolická církev|katolickou církev]]. Tradici [[Všesokolský slet|sokolských sletů]] odstartovala v roce 1882 první jubilejní slavnost na [[Střelecký ostrov|Střeleckém ostrově]]. Svět tělovýchovy Sokol obohatil výstavbou závodních drah, sportovních hřišť a tělocvičen (sokoloven), které se staly neoddělitelnou součástí každého českého a moravského města nebo větší obce. Sokolský duch vládl za první světové války i v [[Československé legie|Československých legiích]]. Za svou pomoc při vzniku Československa byl Sokol často nazýván národním vojskem. Starosta [[Josef Scheiner|Josef Eugen Scheiner]] a náčelník [[Jindřich Vaníček]] stáli při zrodu nové [[Československá armáda|Československé armády]]. Díky českým emigrantům a sokolské misi se sokolské hnutí rozšířilo do zemí [[Západní Evropa|západní Evropy]], [[Spojené státy americké|USA]] a ostatních slovanských zemí. Spolek byl rozpuštěn poprvé v roce 1941 [[Reinhard Heydrich|Reinhardem Heydrichem]].
| | jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Klub zvídavých dětí • Jaroslav Foglar a Protektorát
| url =
| vydavatel = NZB
| místo = Praha
| rok = 2018
| počet stran = 412
| kapitola =
| strany = 16, 35, 64, 74–76, 132–137, 189, 223–224, 230–232, 240–249, 263, 323, 325
| isbn = 978-80-906755-6-8
| jazyk =
}}</ref> Podruhé byl Sokol zakázán v roce 1956 [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|ÚV KSČ]]. K znovuzaložení „České obce sokolské” mohlo dojít až v roce 1990 po [[Sametová revoluce|pádu komunismu]]. Z rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 31. ledna 1994 byla založena mezinárodní nevládní organizace [[Světový svaz sokolstva]].
== Historie ==
Řádek 317 ⟶ 331:
Po [[Atentát na Heydricha|atentátu na Heydricha]], vyhlášení výjimečného stavu nad celým územím protektorátu a zahájené [[Heydrichiáda|heydrichiádě]] zpracovala úřadovna gestapa v Praze závěrečnou zprávu o ilegální sokolské organizaci [[Obec sokolská v odboji|Jindra]] a podrobnou analýzu sokolského odboje. Rozbité sokolské skupiny kontaktovaly [[Petiční výbor Věrni zůstaneme]], [[Obrana národa|Obranu národa]] a splynuly s kruhy bývalých legionářských svazů, hasičských spolků, církví a nově budovanými organizacemi.<ref name="Sokol za protektorátu" /> V říjnu [[1944]] seskočili čtyři sovětští parašutisté a jimi založené odbojové skupiny nesly názvy „Mistr Jan Hus“ a „Dr. Miroslav Tyrš“. Jména záměrně vybraná v tradici Sokola, jelikož antipatie ke [[komunismus|komunismu]] a [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] na území bývalého [[Československo|Československa]] převládaly a obyvatelstvo se mělo na základě názvu s odbojem identifikovat.<ref>Brandes: Die Tschechen unter Deutschem Protektorat II (1975) 101.</ref>
Počet sokolských členů v odboji není znám, zrovna tak není jasné, zda k odboji vyzývali přední funkcionáři. Je však známo, že členem Sokola byl [[Jozef Gabčík]], který se podílel 4. června [[1942]] na atentátu na [[Reinhard Heydrich|Heydricha]].<ref>[http://www.ustrcr.cz/data/pdf/vystavy/sokol/panel28.pdf Sokol Resistance and ANTHROPOID]</ref> V letech 1939 – 1945 bylo vězněno 11 611 členů ČOS, z toho zavražděno 1 212. Jinak zemřelo dalších 2 176.<ref name="Sokol za protektorátu" /> V koncentračním táboře skončil i tehdejší starosta Československé obce sokolské lékař [[Stanislav Bukovský]]. Během [[Pražské povstání|Pražského povstání]] 5. – 8. května [[1945]] našlo smrt dalších 589 sokolských příslušníků.<ref>Krátky: Tschechoslowakei. In: Ueberhorst (Hg.), Geschichte der Leibesübungen (1976) 322 a Brandes, Die Tschechen unter Deutschem Protektorat II (1975) 61.</ref><ref name="Handschuh" /> Současně se však sokolská mládež a část bývalého činovnictva po zákazu Sokola stala základem a pilířem protektorátního [[Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě|Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = kol.
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Klub zvídavých dětí • Jaroslav Foglar a Protektorát
| url =
| vydavatel = NZB
| místo = Praha
| rok = 2018
| počet stran = 412
| kapitola =
| strany = 16, 35, 64, 74–76, 132–137, 189, 223–224, 230–232, 240–249, 263, 323, 325
| isbn = 978-80-906755-6-8
| jazyk =
}}</ref>
Dějiny a [[ideologie]] Sokola byly nacistům velmi dobře známé, také proto byla likvidace protiněmecké, antifašistické tělovýchovné organizace pro nacisty prioritou. Částečnou odpověď na otázku, proč mohl Sokol existovat ještě více jak dva roky po zřízení Protektorátu, lze najít v článku časopisu „Volk und Leibeserziehung“ z července [[1941]] od Wilhelma Welwarského, pocházejícího ze [[Sudety|Sudet]]. Welwarský vyzdvihuje německé kořeny [[Miroslav Tyrš|Tyrše]] a [[Jindřich Fügner|Fügnera]] a činí je zodpovědné za následné kroky a slávu v odkazu německého turnerství.<ref>Willi Welwarsky, Der Sokol, die völkische Turnbewegung der Tschechen (133-136 ). In: Volk und Leibeserziehung 7/1941 (Jahrgang 7, Berlin 1941) 133.</ref><ref>Citace z článku: „Und eine besondere Schicksalsfügung wollte es, dass den Tschechen dort, wo aus ihren eigenen Reihen kein Führer entstand, deutsches Blut zuströmte und die Lücken füllte. So wurden auch zwei Deutschblütige, Tiersch und Fügner die Begründer des Sokol.“</ref>
Řádek 366 ⟶ 394:
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = kol.
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Klub zvídavých dětí • Jaroslav Foglar a Protektorát
| url =
| vydavatel = NZB
| místo = Praha
| rok = 2018
| počet stran = 412
| kapitola =
| strany =
| isbn = 978-80-906755-6-8
| jazyk =
}}
* RUFFINI Monika, SIVULKA Juraj: ''Die historische Entwicklung der Sokolbewegung in Böhmen und Mähren im 19. und in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts in Bezug auf das deutsche Turnen''. Universität Bremen 2005 {{de}}
* {{Citace monografie
Řádek 490 ⟶ 533:
=== Související články ===
* [[Dělnická tělocvičná jednota]]▼
* [[Deutscher Turnverband]]
* [[Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě]]
* [[Orel (spolek)]]
▲* [[Dělnická tělocvičná jednota]]
=== Externí odkazy ===
| |||