Hlas: Porovnání verzí

Tvorbu lidského hlasu vysvětluje tzv. teorie zdroje a filtru, která popisuje vznik hlasu ve dvou stupních.<ref>Fant GM. Acoustic theory of speech production. the Hague: Mouton, 1960</ref><ref name=":0">ŠVEC, Jan: Studium mechanicko-akustických vlastností lidského hlasu. (Dizertační práce). Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, Katedra experimentální fyziky, 1996, https://www.researchgate.net/publication/311087009_Studium_mechanicko-akustickych_vlastnosti_zdroje_lidskeho_hlasu_Dizertacni_prace </ref> V prvním stupni vzniká hrtanový tón modulováním proudu vzduchu vlivem kmitání hlasivek (zdroj). Ve druhém stupni je tento hrtanový tón modifikován v dutinách vokálního traktu, které působí jako filtr, a vzniká tím finální zvuk hlasu. Ten je potom vyzařován z úst (a někdy i z nosu) ven do prostoru.

Zdrojem hlasu je výdechový proud z [[Plíce|plic]], který je modulován kmitáním [[hlasivky|hlasivek]] a dává tak vznik primárnímu hrtanovému tónu. <ref>ŠVEC, Janname=":0" Studium mechanicko-akustických vlastností lidského hlasu. (Dizertační práce). Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, Katedra experimentální fyziky, 1996, https://www.researchgate.net/publication/311087009_Studium_mechanicko-akustickych_vlastnosti_zdroje_lidskeho_hlasu_Dizertacni_prace </ref> Hlasivky můžeme pomocí svalů přibližovat či oddalovat, kmitání ale není svalová činnost, nýbrž výsledek tlakových poměrů a elastických vlastností hlasivek. Hlasivky jsou ve [[fonace|fonačním]] postavení přiblíženy k sobě a vzduch proudící z plic je rozkmitává. Hlasivky se při jejich kmitavém pohybu pohybují vlivem působení intraglotického tlaku (tj. tlaku v mezihlasivkové štěrbině působícího na hlasivky) a elasticity tkání hlasivek.<ref>TITZE, Ingo R.: Principles of voice production (second printing). Iowa City, IA: National Center for Voice and Speech, 2000</ref> Při řeči se [[hlasivky]] na tvorbě hlasu podílí tak, že buď [[kmitání|kmitají]] a propůjčují hlasu [[tón]]ové složky (které jsou přítomny např. u [[samohlásky|samohlásek]], [[sonory|sonorů]], [[Souhláska#Hlasnost|znělých konsonant]]), a nebo že nekmitají a vytvoří pouze štěrbinu, kterou proniká vzduch generující [[šum]] (např. [[Souhláska#Obstruenty a sonory.2C zn.C4.9Blost|neznělé obstruenty]]).<ref>SKARNITZL, Radek: ''Znělostní kontrast nejden v češtině'', Epocha, Praha, 2011</ref>