Chval Řepický z Machovic: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=z Machovic}} |
Bylo to přesně naopak. Chval Stříbro nehájil, ale dobýval. viz. např.: Jiří Jánský; Kronika česko-bavorské hranice; sv 1; str. 141 |
||
Řádek 7:
Prameny se poprvé významněji zmiňují o Chvalovi v souvislosti se skupinou [[Jan Žižka|Jana Žižky]], která odchází koncem r. [[1419]] z [[Praha|Prahy]] do [[Plzeň|Plzně]], která se stává přechodně husitským centrem. Mezi prvními, kteří ještě před odchodem Žižky opustili Plzeň a vydali se na [[Tábor]], byla skupina [[Sezimovo Ústí|sezimoústeckých]] husitů v čele s Chvalem. Zde se koncem března [[1420]] stal vedle Žižky, [[Mikuláš_z_Husi|Mikuláše z Husi]] a [[Zbyněk z Buchova|Zbyňka z Buchova]] jedním z prvních táborských hejtmanů. Později byl jednou z hlavních opor táborského seniora Mikuláše z Pelhřimova asi do doby, než se stal píseckým hejtmanem. V prosinci [[1420]] se Chval spolu s Žižkou a [[Jan_Roháč_z_Dubé|Janem Roháčem]] zúčastnil věroučného hádání pražských mistrů s táborskými kněžími v domě [[Petr Zmrzlík ze Svojšína|Petra Zmrzlíka]].
Další činnost Chvala je doložena z ledna [[1421]], kdy společně se
V rozhodčí laické komisi, která posuzovala učená hádání mezi pražskými mistry a táborskými kněžími na [[Konopiště|Konopišti]] v červnu [[1423]], Chval z Machovic zastupoval tábory. V únoru [[1426]] se stal krajským správcem nově strukturovaného spolku v jihozápadních Čechách, jenž zahrnoval mimo jiné města [[Písek (město)|Písek]], [[Klatovy]], [[Sušice]], [[Domažlice]] a [[Prachatice]].
| |||