Kurděje: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m upr. pleonasmus; wikilink |
neozdrojované i |
||
Řádek 5:
Další prevencí proti kurdějím jsou klíčící výhonky rostlin. Klíčící rostliny jako strava byly používány již dávno, a to již před 3000 př. n. l. v Číně. Později s sebou brali Féničané na dlouhé námořní cesty semena rostlin, aby konzumací jejich výhonků předešli chorobě z nedostatku vitaminu C, tedy kurdějím. Britský námořní lékař [[David Mac Bride]] roku [[1767]] jako první publikoval svá pozorování o tom, že vyklíčené obiloviny a luštěniny byly proti kurdějím stejně účinné jako čerstvé ovoce a zelenina. Námořníci při dlouhých plavbách na palubách lodí umísťovali na rozprostřené plachty semena řeřichy, které zvlhčovali dešťovou vodou a nakličovali.
Ještě v 19. století byla v Česku ve stravě běžná tzv. [[pučálka]], čili naklíčený a opražený hrách. Podomácku se také nakličovalo obilné zrno ([[ječmen]], [[pšenice]], [[žito]]), které bylo výborným vitaminovým doplňkem v zimním období. Za fatálního nedostatku potravin během I. světové války byly výhonky z luštěnin považovány za nejúčinnější a nejlevnější prostředek proti kurdějím.
|