Válka na Donbase: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
Hovořit o povstalcích či občanské válce je nesprávné a nepřesné, sotva bychom označili třeba pana Girkina, coby nejvyššího velitele separatistických sil jako někoho kdo povstal nebo by byl nějakým občanem Ukrajiny. Výraz separatisté je jednoduše přesnější. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 330:
}}
'''Válka na východní Ukrajině''' či '''válka v Donbasu''' je název pro probíhající ozbrojený konflikt v ukrajinské části [[Donbas]]u mezi [[Ukrajinská armáda|Ukrajinskou armádou]] a dobrovolnickými ozbrojenými silami na jedné straně a [[Nové Rusko|proruskými
| titul = Zadržený ruský vojín prý přiznal, že vezl techniku i rakety povstalcům
| periodikum = [[ČT24]]
Řádek 346:
| datum přístupu = 2014-08-28
| url = http://tvrain.ru/articles/komitet_soldatskih_materej_sostavil_spisok_iz_400_ranenyh_i_ubityh_rossijskih_soldat-374625/
}}</ref> na druhé straně. Dle [[Severoatlantická aliance|NATO]] a
Konflikt vznikl v březnu [[2014]] během [[Ukrajinská krize|Ukrajinské krize]], když [[Proruské nepokoje na Ukrajině 2014|masové nepokoje]], při nichž se střetávali aktivisté hnutí [[Euromajdan]] s přívrženci později svrženého prezidenta [[Viktor Janukovyč|Viktora Janukovyče]], přerostly v [[Válka|ozbrojený konflikt]]. V polovině dubna 2014 začaly skupiny ozbrojenců obsazovat správní střediska a policejní stanice v [[Donbas|Doněcké]], [[Charkovská oblast|Charkovské]] a [[Luhanská oblast|Luhanské oblasti]] ([[Slovjansk]], [[Artemivsk (Doněcká oblast)|Artemivsk]] a [[Kramatorsk]]). Následovalo vyhlášení [[Separatismus|separatistických]] entit [[Doněcká lidová republika|Doněcké lidové republiky]] a [[Luhanská lidová republika|Luhanské lidové republiky]], které se v květnu 2014 sjednotily do Svazu lidových republik [[Nové Rusko]]. Ukrajinská vláda poté zahájila vojenskou operaci s cílem obnovit kontrolu nad východními částmi země. 5. července ukrajinská armáda dobyla a obsadila Slovjansk. Povstalcům se ale z velké části podařilo i s výzbrojí z obklíčení uniknout a brzy se přeskupit v [[Doněck]]u.<ref name="utok">{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Ukrajinská armáda obnovila útok|url = http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/340893-ukrajinska-armada-obnovila-utok.html|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> Tento vývoj vedl k výraznému zmenšení území ovládaného povstalci.
Řádek 1 254:
[[Soubor:Vladimir Putin at celebrating the 70th anniversary of D-Day (2014-06-06; 06).jpeg|náhled|upright|Angela Merkelová, Petro Porošenko a Vladimir Putin se setkali 6. června ve Francii během oslav Dne D]]
Podle odhadů [[Organizace spojených národů]] (OSN) bylo
Od 20. června ovšem boje v zásadě neustaly, takže jsou další značné ztráty na životech a na zničených objektech. Ve středu [[2. červenec|2. července 2014]] se v [[Berlín]]ě sešli ministři zahraničních věcí Ukrajiny ([[Pavlo Klimkin]]), Ruska ([[Sergej Lavrov]]), [[Německo|Německa]] ([[Frank-Walter Steinmeier]]) a [[Francie]] ([[Laurent Fabius]]) a hovořili o postupném zastavení bojů za určitých podmínek. Jedním z bodů jednání byl návrh Ruska, který byl ovšem předložen již v pondělí 30. června. Moskva byla ochotná svolit k tomu, aby ukrajinští zástupci společně s Rusy dohlíželi nad spornými hraničními přechody na ruském území, aby se zabránilo dalšímu přílivu bojovníků a zbraní. Definitivní dohoda o příměří však stále nebyla uzavřena. Ministři se pouze předběžně dohodli na své další schůzce v sobotu 5. července 2014.<ref>Krisentreffen in Berlin: Ukraine und Russland wollen über Waffenruhe verhandeln (Krizové setkání v Berlíně: Ukrajina a Rusko chtějí vyjednávat o klidu zbraní), Spiegel-Online, 2. července 2014, 21:47 hod., http://www.spiegel.de/politik/ausland/ukraine-und-russland-wollen-ueber-waffenruhe-verhandeln-a-978889.html (německy).</ref>
| |||