Andrej Bělyj: Porovnání verzí

Bělyj pocházel ze vzdělané profesorské rodiny, jeho otec Nikolaj Bugajev byl významný ruský matematik. Studoval na Moskevské univerzitě nejprve [[přírodní vědy]], později krátce [[filologie|filologii]] a [[filosofie|filosofii]]. Intenzivně se zajímal o [[Immanuel Kant|Kanta]], [[Arthur Schopenhauer|Schopenhauera]], [[Friedrich Nietzsche|Nietzsche]], [[Ibsen]]a a [[Dostojevskij|Dostojevského]], stejně jako o [[východní filosofie]]. Roku [[1903]] navázal přátelství s [[Alexandr Alexandrovič Blok|Alexandrem Blokem]], trvající do Blokovy smrti roku [[1921]]; byl také nešťastně zamilován do jeho manželky. BělyBělyj je rovněž předobrazem románu [[Valerij Brjusov|Valerije Brjusova]] [[Ohnivý anděl (román)|Ohnivý anděl]], v němž je v druhém plánu děje popsán na svou dobu skandální milostný trojúhelník mezi Brjusovem, Bělým a Brjusovovou snoubenkou, literátkou Ninou Petrovskou. Posléze žil Bělyj s pravnučkou [[Ivan Sergejevič Turgeněv|Ivana Sergejeviče Turgeněva]] Asjou Turgeněvou a roku [[1931]], tři roky před smrtí, se oženil s Klaudií Nikolajevnou Vasiljevou.

StřídavěBělyj žil vod Ruskuroku 1910 na cestách; podnikl cestu na Blízký východ, žil v Berlíně, Mnichově, Paříži, Bruselu, Skandinávii a Itálii; podnikl cesty na Blízký východ; mezi lety [[1912]]–[[1916]] byl žákem [[Antroposofie|anthroposofa]] [[Rudolf Steiner|Rudolfa Steinera]] v ve švýcarském [[Dornach]]u, kde se podílel na stavbě prvního Goetheanea.

Po sovětské revoluci patřil mezi literáty, kteří sice s jejími myšlenkami sympatizovali, ale z revolučních poměrů utíkali a své práce vydávali v ruských emigrantských centrech po Evropě.

Do Sovětského svazu se však v roce 1923 natrvalo vrací a až do své smrti se pokouší zapojit se do sovětské kultury v postupném popření vlastní individuality a tvůrčího naturelu.