Intarzie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
es, fmt, zs, comm, sč |
rozšíření dle cit.lit. |
||
Řádek 1:
[[File:Stipo con paesaggi intarsiati, xv secolo.JPG|thumb|Intarzovaný kabinet v Palazzo ducale, Gubbio, 15. století]]
[[Soubor:Intarsie SMOVerona.JPG|náhled|Fra Giovanni da Verona, Z chórové lavice v chrámu Santa Maria in organo; Verona kolem 1499]]
[[Soubor:Alfons Mucha intarsie.jpg|náhled|Intarzie s motivem [[Alfons Mucha|Alfonse Muchy]]]]▼
[[File:San Domenico56.jpg|thumb|Damiano da Bergamo: Renesanční intarzie z chrámových dveří z roku 1537, Muzeum baziliky San Domenico, Bologna]]
'''Intarzie''' je výtvarné dílo vytvořené skládáním a lepením [[Dýha|dýh]] různých barev a struktur. Skládají se do různých vzorů a obrazců, což se nazývá intarzií prostou (nebo také jednoduchou). Jestliže se dýhy skládají i s jinými materiály, jako například se [[Slonovina|slonovinou]], [[Želvovina|želvovinou]], perletí, [[mosaz]]í či [[cín]]em, nazývá se intarzií kombinovanou neboli [[marketerie|marketerií]].▼
[[File:Cheb relief intarsia - im Kinsky - Crucifixion of Christ.jpg|thumb|Chebská reliéfní intarzie s kalvárií, Cheb kolem 1650; z aukce v paláci Kinských, Vídeň]]
▲[[Soubor:Alfons Mucha intarsie.jpg|náhled|
▲'''Intarzie''' je výtvarné dílo vytvořené skládáním a lepením [[Dýha|dýh]] různých barev a struktur.
Dýhy se nejdříve pomocí [[Nůž|nože]], [[Pila|pilky]] na dřevo (tzv. furnier (furnýr) pilka) či [[Lupénková pila|lupénkovou pilkou]] nebo dnes i pilkou elektrickou (dekupírkou) vyříznou do požadovaného tvaru a poté se sesadí a [[Lepidlo|slepí]].
== Historie ==
Intarzie byla používána již ve [[Starověké Řecko|starém Řecku]], Římě a ve [[Starověký Egypt|Egyptě]]. Evropská intarzie byla oblíbená ve vrcholném středověku, zejména ve Středomoří, v kombinované formě se slonovinou například na truhličkách italské rodiny [[Embriachi]]. Renesanční intarzie byla oblíbená na výplních skříněk a dvířkách, v Itálii byla zavedena koncem 15. století.
Intarzie byla používána již ve [[Starověké Řecko|starém Řecku]] a [[Starověký Egypt|Egyptě]] ale nejvíce se jí začalo užívat v období [[Baroko|baroka]] a [[Rokoko|rokoka]]. Intarzií se zdobilo obložení stěn a stropů, podlahy, nábytek a předměty denní potřeby (kazety, dózy, mísy a kabinety). Původně intarzie vyráběli [[truhlář]]i ale později se vytvořilo samostatné [[řemeslo]] – intarzista. Dříve se používaly řezané dýhy (byly to řezané destičky silné 3 až 8 mm, zvané švartny) dnes se používají dýhy krájené a loupané (0,6 až 2 mm). Nejdříve se používalo méně dřevin, hlavně kontrastních. Někteří výrobci začínali tím, že napodobovali kamenné [[Mozaika|mozaiky]] a postupně přecházeli přes geometrické obrazce až ke květinovým, krajinářským a figurálním kompozicím v dokonale sladěných barvách. Později se začaly znázorňovat i perspektivní pohledy do sálů, chodeb, kostelů, zámků a pod.▼
Nejvíce intarzií se začalo užívat v období [[Baroko|baroka]] a [[Rokoko|rokoka]]. Celoevropského významu tehdy nabyla [[chebská reliéfní intarzie]], kterou v [[Cheb]]u zavedl ve 30. letech 17. století řezbář [[Adam Eck]] a převzaly ji další tamní dílny. Tyto intarzie se podle grafických předloh skládají z motivů řezeb provedených v nízkém reliéfu, z různobarevných dřev, někdy mořených do zelena, hněda či mahagonu<ref>Marie Mžyková: ''Chebská reliéfní intarzie a grafika''. SČG Praha 1986 </ref>. Početná skupina intarzistů a marketérů pracovala ve francouzských dvorských dílnách ''Les Gobelins'' v Paříži. Rokokové a klasicistní intarzie se objevují často na psacích sekretářích, skříních a hracích stolcích.
Od 70.let 19. století se umělecká intarzie v Rakousko-Uhersku vyučovala na uměleckoprůmyslových školách obchodní a živnostenské komory, v českých zemích například v Praze, Brně, Hradci Králové nebo v Opavě. Předlohy kreslil například architekt [[Antonín Wiehl]].
== Využití ==
Intarzií se zdobilo obložení stěn a kazetových stropů, podlahy, nábytek světský (skříňky, skříně, kabinety, čela křesel, desky stolů) i chrámové zařízení (oltáře, sanktuaria, kazatelny, zpovědnice, klekátka, pulpity, chórové lavice), rámy obrazů, zbraně a pomůcky (hlava kuše, pažba lovecké pušky, prachovnice), předměty denní potřeby (kazety, dózy, mísy). Původně intarzie vyráběli [[truhlář]]i, později se osamostatnilo [[řemeslo]] intarzistů a uměleckých řezbářů.
== Materiál ==
▲
Dřeva se kombinovala v dokonale sladěných barevných akordech. V marketérii se dřevo kombinovalo také s kostí, se [[Slonovina|slonovinou]], [[Želvovina|želvovinou]], perletí, [[mosaz]]í či [[cín]]em.
== Odkazy ==
=== Literatura ===
* Marie Mžyková: ''Chebská reliéfní intarzie a grafika''; katalog výstavy, Praha-Cheb-Plzeň. Praha: Středočeská galerie 1986
* Wolf Dieter-Hamperl: Egerer Reliefintarsien, Egerer Kabinette und ihre Meister. In: ''Kunst in Eger. Stadt und Land''. Stuttgart: Belser 2000, s. 300-316.
* F. Hamilton Jackson: ''Intarsia and marquetry''. Outlook Verlag g.m.b.h. Frankfurt am Main 2018, ISBN 978-3-73269-830-1
* Jan Nový: ''Odborný text pro výuku technologie, obor: řezbářství.''
Řádek 15 ⟶ 31:
* [[Taušírování]]
* [[Marketerie]]
* [[Řezbářství]]
* [[Jantarová komnata]]
| |||