Bohumín: Porovnání verzí

Většina obyvatel se jako jinde v Českém Slezsku drtivě hlásí k české národnosti. Město je však vzhledem ke složité historii etnicky velmi promíchané. Bohumín je rovněž znám pro svou [[Řecká menšina v Česku|řeckou menšinu]], která zde přišla během řecké občanské války. Žijí zde rovněž velmi početní [[Romové]], dále pak [[Poláci]] a [[Vietnamci]]. Obyvatelstvo zde bylo až do 19. století národnostně nevyhraněné. V 19. století se obyvatelé začali hlásit k německé, polské či české národnosti. [[Češi]] zde získali početní převahu až po vyhlášení ČSR. Před rokem 1945 se rovněž u nemalé části slovanského obyvatelstva vyskytoval fenomén tzv. šlonzáctví, což byli lidé, kteří se považovali za tzv. Šlonzáky, nehlásili se k žádné většinové národnosti, cítili se obecně jako Slezané, nepoužívali žádnou formu spisovného jazyka, nýbrž mluvili česko-polsko-německým nářečím „[[Těšínské nářečí|po naszymu]]“. Šlonzáctví, jakožto i toto specifické nářečí, však na území Bohumínska po roce 1945 ustupuje do pozadí. V Bohumíně se nyní mluví ostravským dialektem. Do [[Holokaust|holocaustu]] žilo v Bohumíně také asi šest set osob [[Židé v Česku|židovského vyznání]], stála zde i [[Synagoga v Bohumíně|synagoga]].