Erythritol tetranitrát: Porovnání verzí

ETN se připravuje esterifikací erythritolu. K tom se používá buď směs 68% kyseliny dusičné a konc. kyseliny sírové, popř. směs koncentrované kyseliny dusičné a sírové. Další metodou je použití samotné konc. kyseliny dusičné nebo směsi [[Dusičnan amonný|dusičnanu amonného]] (popř. draselného) a kyseliny sírové. Použití směsi konc. kyseliny dusičné a sírové, popř. samotné konc. kyseliny dusičné dává nejlepší výtěžky. Při použití 68 % kyseliny dusičné, popř.nebo směsi dusičnanůdusičnan(ů) a kyseliny sírové jsou výtěžky nižší, obvykle kolem 30 - 40 % teorie. Nejméně vhodná je směs dusičnanu draselného a kyseliny sírové, protože vzniká hustá směs, kterou je složité míchat (výtěžky běžně kolem 30 %). V každém případě musí být erythritol co nejjemnější prášek. Erythritol i případně použité dusičnany musí být rovněž velmi jemně práškové a velmi dobře vysušené. Existují i více exotické techniky - např. použití směsi dusičnanu barnatého a kyseliny sírové. Vzniklá směs špatně rozpustného síranu barnatého a kyseliny dusičné/sírové je pak zfiltrována na vakuu - filtrát pak obsahuje nitrační směs - směs kyseliny dusičné a sírové a po provedení nitrace s erythritolem vykazuje až 50% výtěžky. V amatérských podmínkách bez digestoří se k nitraci používají skleněné nádobky s víčkem, popř. s dírou ve víčku, kterou prochází tyčinka na míchání. Takto se zabraňuje úniku dráždivých par. Nitrace je prováděna za silného chlazení, poslední stupeň nitrace je ale nutno provádět za pokojové/laboratorní teploty po dobu několika desítek minut až dvou hodin v závislosti na použité metodě. Velikou výhodou je, že nižší estery erythritolu (trinitrát, dinitrát, mononitrát) jsou dobře rozpustné ve vodě a nekontaminují tak vzniklý ETN. Vyloučený produkt je zfiltrován a rekrystalizován z ethanolu/methanolu.