Ota I. Veliký: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 62.129.38.2 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Martin Urbanec značka: rychlé vrácení zpět |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 7:
== Život ==
Ota nastoupil na trůn po svém otci Jindřichu Ptáčníkovi. Dne [[7. srpen|7. srpna]] [[936]] byl v [[Katedrála Panny Marie (Cáchy)|katedrále Panny Marie]] v [[Cáchy|Cáchách]] korunován východofranckým králem
V roce [[938]] se v saském městě [[Rammelsberg]]u podařilo najít stříbrnou žílu, nerostné bohatství ostatně dopomáhalo Otovi financovat všechny jeho aktivity. Začátky Otovy vlády byly poznamenané řadou povstání místních panovníků, v roce 938 Eberhard, nový [[Bavorsko|bavorský]] vévoda, odmítl vzdát Otovi hold. Když ho Ota sesadil a dosadil na jeho místo strýce Bertholda, povstal proti Otovi [[Eberhard Franský]] spolu s některými saskými šlechtici. Snažili se Otu svrhnout a dosadit jeho staršího polorodého bratra [[Thankmar]]a (syna Hatheburgy, manželky Jindřicha Ptáčníka). Revolta pokračovala i následující rok. [[Giselbert Lotrinský|Giselbert]], [[Lotrinsko|lotrinský]] vévoda, přísahal věrnost [[Západofranská říše|západofranskému]] panovníkovi [[Ludvík IV. Francouzský|Ludvíkovi IV.]] a Otův mladší bratr [[Jindřich I. Bavorský|Jindřich]] připravoval spolu s mohučským arcibiskupem Otovu vraždu. Povstání skončilo v roce [[939]] Otovým vítězstvím v [[Bitva u Andernachu|bitvě u Andernachu]], ve které Eberhard s Giselbertem padli. Jindřich utekl do západních Frank, kam zanedlouho vpadl [[Hugo Veliký]] s armádou na rozkaz Oty. V roce [[941]] došlo mezi bratry k dohodě a když Ludvík uznal svrchovanost Oty nad Lotrinskem, armáda se stáhla.
| |||