Malenovice (Zlín): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Sídla ve Vizovické vrchovině za použití HotCat
Odkazy, typografie, –starý PO, PO z WD
Řádek 4:
| popisek = Hlavní křižovatka v Malenovicích, kostel svatého Mikuláše
| charakter = část města
| počet obyvatel = 7226
| obyvatelé aktuální k = 1.1.2012
| počet domů = 1 381
| psč = 760 02<br />763 02
Řádek 19 ⟶ 17:
| web =
}}
'''Malenovice''' jsou [[část obce|část]] a [[katastrální území]] [[Morava|moravského]] [[statutární město|statutárního města]] [[Zlín]]a, leží na úpatích západního okraje [[Vizovické vrchy|Vizovických vrchů]] a rovin kolem řeky [[Dřevnice]]. Počet trvale žijících obyvatel je 7 338 (2007). V Malenovicích se nachází stejnojmenný [[Malenovice (hrad)|hrad]]. Městečko bylo v historii až do průmyslového rozvoje regionu ve 20. století významnějším spádovým centrem než sousední města [[Otrokovice]] nebo [[Zlín]].
 
Během roku 2015 prošla podstatná část centra obce renovací ulic, proběhla výstavba nového kruhového objezdu a nastaly změny v dopravě.
proběhla výstavba nového kruhového objezdu a nastaly změny v dopravě.
 
== Historie ==
První zmínka o Malenovicích se objevuje v r.roce [[1321]] pod názvem "Malehnawicz". V šedesátých letech [[14. století]] byly Malenovice povýšeny na městečko. V r.roce [[1375]] (do r.roku [[1406]]) vlastnil Malenovice markrabě [[Jošt Lucemburský]]. V r.roce [[1427]] dobyli Malenovice [[Sirotčí svaz|sirotci]]. [[11.Dne srpen|11. &nbsp;srpna]] [[1470]] tábořil u Malenovic český král [[Jiří z Poděbrad]] při tažení proti [[Uhersko|uherskému]] králi [[Matyáš Korvín|Matyáši Korvínovi]]. V táboře ho tehdy navštívili polští poslové. Ve druhé polovině [[16. století]] až do požáru roku [[1626]] stával na pastvisku nedaleko [[Dřevnice]] kostel sboru [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] v Malenovicích. Potom bratrské vyznání v obci z důvodu potlačování nekatolické víry prohabsburskou vrchností postupně zaniká. V r.roce 1626 byla obec vypálena Mansfeldovým vojskem. Mnoho z celkových 100 gruntů v Malenovicích zůstalo pustých. V letech [[1804]] - [[1858]]1804–1858 byl vybudován nový kostel a postavena nová škola. V polovině [[19. století]] bylo malenovické panství proslulé chovem ušlechtilých ovcí. Po zrušení [[poddanství]] a [[robota|roboty]] v r.roce [[1848]] měly Malenovice asi 1380 obyvatel. V r.roce [[1863]] byly Malenovice postiženy velkým požárem, kdy vyhořelo celé "městečko", tedy dnešní Jarolímkovo náměstí. V r.roce [[1896]] byla započata stavba podřevnické dráhy Otrokovice - Zlín - Vizovice, která vede přes Malenovice. Malenovice byly spádovou obcí pro okolní dědiny - [[Tečovice]], Lhotu a Chlum. [[29.Dne červen|29. &nbsp;června]] [[1900]] se rozvodnila [[Dřevnice]] a zalila silnici směrem na [[Tečovice]]. Počátkem [[20. století]] se Malenovice staly sídlem zvláštního perleťářského průmyslu, do Malenovic se přistěhovalo asi 20 dělnických rodin. V r.roce [[1904]] byla zahájena stavba nemocnice, které se říkalo špitál. V září [[1912]] byly pod hradem otevřeny sirnaté koupele. Další povodně postihly Malenovice v září [[1910]] a v srpnu [[1913]]. Ve volbách do Národního shromáždění nové [[Československo|Československé republiky]] byl poslancem za sociální demokracii zvolen malenovický občan [[Vítězslav Mikulíček]]. V r.roce [[1921]] žilo v Malenovicích 1655 obyvatel. V r.roce [[1932]] byla vystavěna nová sokolovna. [[3.Dne květen|3. &nbsp;května]] [[1945]] osvobodila Malenovice rumunská armáda bojující po boku [[Rudá armáda|Rudé armády]]. V r.roce [[1963]] se zde točil československý film Ivana v útoku. V r.roce [[1967]] byla dokončena I. a II. etapa výstavby malenovického sídliště, celkově bylo dokončeno v r.roce [[1970]]. Administrativně byly Malenovice do r.roce [[1928]] součástí [[Země moravská|Země moravské]], v letech 1928–[[1948]]1928–1948 součástí [[Země moravskoslezská|Země moravskoslezské]]. Od [[1. leden|1. &nbsp;ledna]] |1949 byly sloučeny s městem [[Zlín]] (tehdy [[Zlín|Gottwaldov]]) a staly se součástí nově utvořeného [[Gottwaldovský kraj|Gottwaldovského kraje]]. Od r.roku [[1960]] patřily pod [[Jihomoravský kraj]] a od r.roku [[2000]] jako součást krajského města [[Zlín]]a patří ke [[Zlínský kraj|Zlínskému kraji]].
 
== Jazyk ==
Řádek 36 ⟶ 33:
* [[Malenovice (hrad)|Malenovický hrad]]
* [[Kostel svatého Mikuláše (Malenovice)|Kostel]] a fara sv. Mikuláše z 19. stol.
* Pamětní sokolovna Tyršova z r.roku 1932
* Socha sv. Floriána (na náměstí)
* Socha sv. Jana