Management: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Teorie procesního postupu nalinkována na Procesní řízení značka: editace z Vizuálního editoru |
Přidala jsem více informací k obecné charakteristice a historii. Dále jsem hodně rozšítila kapitolu o manažerech a přidala jejich základní dělení. Přišlo mi, že je informací na této stránce málo, proto jsem se rozhodla celou kapitolu Management rozšířit. značky: první editace možné subjektivní formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Management''' ({{vjazyce|en}} ''to manage'' – řídit, původem z [[francouzština|francouzského]] ''ménagement'', které má zase svůj kořen v [[Latina|latinském]] slovu ''manus'' – ruka, a jeho prazákladem bylo ruční ovládání koní; též ''dispozitivní faktor'') je umění řízení (například řízení [[Obchodní závod|podniku]]), působení na určitou soustavu (například [[společnost]]) a ovládání její činnosti. Tento název může také označovat skupinu vedoucích pracovníků, jeden vedoucí a řídící pracovník se označuje jako [[manažer]].
Management je proces systematického plánování, [[Organizovanost|organizování]], rozhodování, vedení lidí a kontroly, je procesem koordinace zdrojů za účelem dosažení vytyčeného cíle.
Dále lze management chápat jako vědní obor, který využívá [[Matematika|matematiku]], [[Statistika|statistiku]], [[Sociologie|sociologii]] nebo [[Psychologie|psychologii]]. Není to ale pouze věda, je to i umění. Manažer musí zapojovat [[instinkt]]y, [[Intuice|intuici]], vědět kdy zariskovat. Management má pět funkcí: obchodní, ekonomickou, technickou, personální a výrobní.
Vědci zabývající se sociálními vědami studují management jako akademickou disciplínu, zkoumají oblasti jako sociální organizace a organizační vedení. Někteří lidé studují management na středních či vysokých školách. V oboru management může člověk vystudovat bakaláře, magistra a jedinci, kteří se chtějí stát experty na management mohou vystudovat dokonce i doktorát.
== Různé pohledy na definici managementu ==
* Podle '''Henriho Fayola''' znamená "to manage" neboli "řídit" předpovídat a plánovat, organizovat, nařizovat, koordinovat a kontrolovat.
* '''Fredmund Malik''' definuje management jako "přeměna zdrojů na užitek"
* Management je zahrnován jako jeden z faktorů produkce - spolu se stroji, materiály a penězi.
* '''Ghislain Deslandes''' definuje management jako "zranitelnou sílu dosahující pod tlakem svých cílů, která má trojitou sílu - nutit, napodobovat a představovat a působí na subjektivní, mezilidské a environmentální úrovni. "
* '''Peter Drucker''' viděl jako základní úkol managementu marketing a inovaci. Nicméně inovace je propojena s marketingem (inovace produktů je hlavním marketingovým problémem. Peter Drucker také identifikuje marketing jako klíčovou cestu k úspěchu v byznysu, ale management a marketing jsou obecně chápány jako dva různé obory.
== Teoretický pohled na management ==
Management zahrnuje určení cíle, postupy, pravidla a manipulaci s lidským kapitálem nějakého podniku s cílem přispět k úspěchu tohoto podniku. To zahrnuje efektivní komunikaci: prostředí podniku/podnikání (na rozdíl od mechanického či psychického mechanismu) zahrnuje lidskou motivaci a zahrnuje nějaký druh úspěšného pokroku nebo systémového výsledku. Management není o manipulaci s mechanismem (stroj nebo automatický program), není to stádo zvířat a může se vyskytovat v legální či nelegální podniku či prostředí. Z individuální perspektivy nemusí být management viděn výhradně z pohledu podnikání, protože je také podstatnou funkcí ke zlepšení lidského života a mezilidských vztahů.
Management je téměř všude a má široký rozsah využití. Na základě toho můžeme říct, že management musí zahrnovat lidi.
Komunikace a pozitivní snaha jsou dva hlavní aspekty jak podnikání, tak nezávislé práce. Plány, měření, motivační psychologické nástroje, cíle a ekonomický odhad (zisk atd.) jsou nezbytnou součástí managementu.
Z jednoho pohledu se na management nahlíží funkčně. Jde o měření kvantit, úpravu plánů a plnění cílů. To platí i v případech, kdy plánování není součástí dané situace. Z této perspektivy nahlíží Henri Fayol (1841-1925) na management jako na celek z šesti částí:
* předpovídání
* plánování
* organizace
* velení
* koordinace
* kontrola/ovládání
Z druhé strany '''Mary Parker Follet''' (1868-1933) údajně definovala management jako "Umění dělání věcí lidmi". Popsala management jakožto filosofii.
Nicméně kritici sice shledávají tuto definici užitečnou, ale příliš přímou. Fráze "Management je to, co dělají manažeři" je příliš obšírný, poukazující na obtížnost management definovat, aniž bychom neskončili v kruhu, na to, že se definice často mění a spojuje manažerské postupy s možnou existencí manažerských tříd.
Obvyklou myšlenkou je přiřazení managementu k ekvivalentu "obchodní administrace", čímž ho (management) vyloučí ze situací mimo obchod, jako například charity a celého veřejného sektoru. Obšírněji, každá organizace musí "spravovat" svou práci, zaměstnance, procesy, technologie atd, aby zmaximalizovala svou efektivitu. Nicméně mnoho lidí zařazuje univerzitní obory, které management vyučují do skupiny tzv. "Obchodních škol". Některé školy (Jako například Harvard Business School) tento titul využívají, zatímco jiné (např Yale School of Management) používají obšírnější termín "Management".
Anglicky mluvící lidé mohou termín "Management" používat jakožto kolektivní označení popisující manažery organizace, například korporace.
Historickým opakem slova "manažer" je slovo pracovník - ten, jenž je spravován.
Ovšem v současnosti je koncept managementu definován velmi široce a jeho hranice byly posunuty ještě dále. Mimo ziskové organizace aplikují managerský koncept také neziskové. Tento koncept ani jeho užití nejsou nijak vynucovány.
== Povaha práce v managementu ==
V ziskových organizacích je hlavní funkcí managementu uspokojit nároky investorů. To zahrnuje zajišťování profitu (pro akcionáře), vytváření vážených produktů za rozumnou cenu (pro zákazníky) a poskytování dobrých pracovních podmínek (pro zaměstnance). V neziskovém managementu se k tomu ještě přidává nutnost zachovat si důvěru sponzorů. Vě většině modelů managementu volí správa akcionářů představenstvo, které následně zvolí vyššího manažera. Některé organizace experimentovaly s jinými modely (například volení pomocí zaměstnanců) volení a ohodnocování manažerů, ale to se moc často nevyskytuje.
== Historie managementu ==
Někteří vidí řízení podniku jako pozdně moderní konceptualizaci a jiní hledají myšlenku podobnou managementu mezi starými sumerskými obchodníky a staviteli pyramid starověkého Egypta. Machiavelli napsal o tom, jak učinit organizaci efektivní. Principy, které Machiavelli uvedl v diskursu (1531), můžeme aplikovat v upravené podobě řízení organizací také dnes. Například jeho výrok, že organizace je stabilnější, pokud mají členové právo vyjadřovat své rozdílné názory a mají možnost vyřešit jejich konflikty.
S měnícími se pracovišti během průmyslových revolucí v 18. a 19. století přispěla vojenská teorie a praxe k novým řízením nově vznikajících továren.
Vzhledem k rozsahu většiny obchodních operací a nedostatku mechanizovaného záznamu před průmyslovou revolucí mělo smysl pro většinu vlastníků podniků v těchto dobách vykonávat řídící funkce sami. S rostoucí velikostí a složitostí organizací se však postupně staly běžnější rozdíly mezi vlastníky a každodenními manažery (nezávislí odborníci na plánování a kontrolu).
Řízení (podle některých zdrojů) existovalo již tisíciletí a několik spisovatelů vytvořilo záznamy, které přispěly k moderním manažerským teoriím. Sbírka vlivného čínského filozofa Shen Buhai může být považována za vzácný příklad abstraktní teorie administrativy.
Management má počátky již v [[starověk]]u a [[středověk]]u, kdy bylo důležité zvládat řízení armád. Ve středověku se přes otroctví a nevolnictví pomalu svět ubíral k ekonomickým pobídkám. Pro pochopení managementu je důležité se podívat do historie, která se ve spirálách vrací. Starověké a středověké civilizace psali knihy "Zrcadlo pro knížete", cílem této knihy, bylo poradit budoucím panovníkům, jakým způsobem mají panovat a řídit území.
# období ([[taylorismus]]): konec 19. století – 30. léta 20. století
Řádek 12 ⟶ 63:
=== První období ===
V první etapě, která probíhala na konci [[19. století|19.]] a začátku [[20. století]] vznikly první tendence vědecky řídit zaměstnance. Nezávisle na sobě vznikal management ve Spojených státech a v Evropě. Toto období je souhrnně označování jako taylorismus či klasický management. První období je charakteristické tím, že bylo řízení lidí prováděno na úrovni operativního managementu.
Ke konci 19. století, začali majitelé podniků usilovat o řízení jejich zaměstnanců nezávisle na sobě, tím začal vznikat management v Evropě i ve Spojených státech. Toto období se nazývá klasický management a je zároveň jeho prvním obdobím.
Kolem roku 1900 se mnoho manažerů snaží zaznamenat to, co považují za hlavní základnu. Příkladem je '''Henry R. Towne – Science of management''' (1890).
První komplexní teorie managementu se objevily kolem roku 1920. Mezi hlavní představitele, kteří sepsali oblasti řízení a jejich vzájemné vztahy, patří Henri Fayol a Alexander Church.
Peter Drucker napsal jednu z prvních knih o aplikovaném řízení: Koncept korporace (1946). Poté pokračoval v psaní knih, na velmi podobné téma, na které napsal celkem 39 knih.
Počátkem 30. let, kdy je v kurzu stále klasický management (někdy též nazýván jako vědecký management), jde především o odměňování pracovníků podle produktivity práce, nejčastěji pomocí úkolové mzdy. Začíná se klást důraz na systematické školení vedoucích pracovníků a je zde přesně definovaná organizační struktura podniku. Začíná vznikat pásová výroba. Představiteli tohoto směru je například Frederick Winslow Taylor a Henri Fayol.
Dalším postupem, je vnímání managementu z pohledu psychologicko-sociálních přístupů. Hlavním představitelem je Tomáš Baťa. Zde jde zejména o důraz na nehmotnou stimulaci a preference pořádku a kázně na pracovišti.
Od konce 70. let se začínají projevovat snahy o širokou spoluúčast zaměstnanců na řízení a neustále se zvyšující kvalifikace dělníků. Současně se zvyšuje spolupráce zaměstnanců, manažerů, vlastníků a dělníků. Od 80. let jde zejména o rozsáhlé využívání výpočetní techniky, je zde velký vliv robotizace a velké využívání telekomunikace.
==== Spojené státy americké ====
Řádek 39 ⟶ 104:
* [[Procesní řízení|Teorie procesního přístupu]] – teorie, jejímž představitelem je [[Luther Gulick]]. Snažila se popsat jak zvládnout procesy řízení a jak vymezit a určit přesně funkce vedoucích pracovníků,
* [[Teorie systémového přístupu]] – tuto teorii zavedl americký manažer [[Chester Barnard]], vycházel zde z názoru, že celek je lepší než součet jeho částí. Za hlavní zde považoval motivaci lidí pomocí například materiálních pobídek či zlepšení podmínek při práci nebo také pomocí duševních podnětů.
'''Ke konci 20. století se v managementu vytvořilo 6 odvětví''':
# Finanční řízení
# Řízení lidských zdrojů
# Řízení informačních technologií
# Řízení marketingu
# Řízení provozu a výroby
# Strategické řízení
''Třetí etapa'' uvádí již management dnešní době velmi podobný. Začaly se projevovat snahy o spoluúčast zaměstnanců na řízení firmy, ubylo exaktnosti ve prospěch intuice a zevšeobecnění zkušeností jiných manažerů. Vznikla [[koncepce dokonalého podniku]], založená na zkušenostech úspěšných manažerů a jejich zevšeobecnění.
V trendech, které ve třetí etapě již začaly pokračovala i následující, ''čtvrtá etapa'' od 90. let. [[Zaměstnanec|Zaměstnanci]] kromě podílu na řízení získali prostřednictvím [[Zaměstnanecká akcie|zaměstnaneckých akcií]] i část [[majetek|majetku]] podniku a podíleli se tak zároveň i na jeho [[zisk]]u. Osobnostmi této etapy jsou například [[Bill Gates]], [[Akio Morita]] či [[William Hewlett]].
Jako jeden z důsledků se demokracie na pracovišti (někdy označovaná jako "self-management pracovníků" ) stala běžnější a více prosazovaná, v některých místech rozdělovala všechny řídící funkce mezi pracovníky, z nichž každý přebírá část práce. Uvádí se i etapa zvaná ''management 21. století'', zde se dbá na další vylepšení spolupráce mezi společnosti a zaměstnanci.
== Dělení managementu ==
Řádek 128 ⟶ 204:
Efektivní kontrolní systém pomáhá managementu organizace dosáhnout stavu, kdy vynaložená práce probíhá podle plánu a náklady související s tvorbou, zavedením a fungováním kontrolního systému jsou úměrné jeho efektům. Každá kontrola je spojena s určitými náklady a požadavky. Prvním z nich je například požadavek přizpůsobit kontrolu specifikům organizace. K efektivnosti kontroly vede i snaha o co největší objektivnost. Dalšími požadavky jsou: pružnost (schopnost reagovat na změny), kultura organizace a dotažení do konce (odstranění odchylek od standardů s využitím plánování, organizování, personalistiky a vedení).
==
* Interpersonální: role, které zahrnují koordinaci a interakci se zaměstnanci
* Informační: role, které zahrnují manipulaci, sdílení a analýzu informací
* Rozhodující: role, která vyžaduje rozhodování (podnikatel, vyjednavač)
== Úrovně manažerů ==
Větší organizace mají obvykle tří úrovně manažerů : první linie/nižší manažeři, střední linie a vrcholové manažery.
* Vrcholoví '''(senior)''' manažeři - Vrcholoví manažeři jsou zodpovědní za rozhodnutí celé organizace, zadání plánů a cílů které ovlivňují celou společnost. Tyto osoby většinou mají tituly jako exekutivní viceprezident, prezident, ředitel managementu, hlavní provozní ředitel nebo předseda představenstva. Jsou to členi představenstva či výkonní ředitelé organizace. Stanovují strategické cíle organizace a dělají rozhodnutí o tom, jak bude celá organizace fungovat. Vyšší manažeři jsou výše postavení profesionálové, kteří určují směr manažerů střední linie, kteří jim pak přímo či nepřímo o všem referují.
* Manažeři střední linie '''(middle)''' - Manažeři střední třídy pokrývají všechny formy managementu mezi první linií a vrcholnými manažery.Tito manažeři mají na starosti organizovat práci manažerům první linie. Do této úrovně spadá například vedoucí pobočky, regionální manažer nebo manažer oddělení. Střední manažeři předávají strategické cíle vyššího managementu nižším manažerům.
* Manažeři první linie '''(lower)''' - Manažeři první linie jsou v žebříčku nejníže a řídí jednotlivce, kteří jsou přímo zůčastněni výroby a nebo tvorby produktu, který firma prodává. Manažerům v první linii se často říká také "vedoucí", ale také "linijní manažeři", kancelářští manažeři" a nebo dokonce "předáci." Jedná se například o dozorce a vedoucí týmu dohlížející na práci řadových zaměstnanců (nebo dobrovolníků, pokud se jedná o dobročinnou/dobrovolnou organizaci) a nařizují jim směr jejich práce.
Tito manažeři jsou klasifikováni v hierarchii autority, a vykonávají rozdílně úkoly. Ve spoustě organizací, počet manažerů v jednotlivé úrovni dohromady tvoří pyramidu. Všechny úrovně jsou níže upřesněny včetně specifikace jejich rozdílných odpovědností a pracovních titulů.
V menších organizacích může mít individuální manažer mnohem širší oblast působnosti. Samostatný manažer může vykonávat několik funkcí nebo dokonce všechny funkce, které můžeme vidět u větších organizací.
=== Vrcholoví manažeři ===
Nejvyšší úroveň manažerů se skládá z představenstva ( zahrnující výkonné řediteli i nevýkonné ředitely ) prezidenty, více prezidenty, CEO ( hlavní provozní ředitel ) a ostatní C-level manažery. Rozdílné organizace mají různé variace C-level manažerů, které mohou zahrnovat: hlavní finanční ředitel, hlavní technologický ředitel a tak dále. Ti jsou zodpovědní za kontrolu a dohlížení nad operacemi celé společnosti. Nasadí vysokou laťku a vytvoří strategické plány, firemní politiku, a dělají rozhodnutí o celkovém směru organizace. Navíc, vrcholoví manažeři hrají zásadní roli v mobilizaci vnějších zdrojů. Vrcholoví manažeři jsou zodpovědní vůči akcionářům, široké veřejnosti a veřejným orgánům které dohlíží na korporace a podobné organizace. Někteří členi vrcholového managementu mohou také sloužit jako tváře společnosti, a tvoří prohlášení o nových strategiích, nebo se objevují v marketingu.
Představenstvo se obvykle skládá především z nevýkonných osob, kteří dluží svěřitelské povinnosti akcionářům a nejsou úzce zapojeni do každodenních činností organizace, ačkoli se liší v závislosti na typu (např. veřejné nebo soukromé), velikosti a kultury organizace. Tito ředitelé teoreticky odpovídají za porušení této povinnosti a obvykle jsou pojištěni v rámci pojištění odpovědnosti členů představenstva a úředníků . Odhaduje se, že ředitelé společnosti Fortune 500 stráví 4,4 hodiny týdně na správních povinnostech a mediánová kompenzace činí 212,512 dolarů v roce 2010. Rada stanoví podnikovou strategii, dělá důležitá rozhodnutí, jako jsou velké akvizice a najímá, vyhodnocuje a vyhazuje vrcholového manažera (Generální ředitel nebo CEO). Generální ředitel obvykle přijímá jiné pozice. Přesto se zvýšila angažovanost představenstva v náboru dalších funkcí, jako je například finanční ředitel (CFO). V roce 2013 průzkum více než 160 generálních ředitelů a ředitelů veřejných i soukromých společností zjistil, že špičkovými nedostatky generálních ředitelů byly " poradenské dovednosti" a "angažovanost ve vedení" a 10% společností nikdy nehodnotilo generálního ředitele. Správní rada může mít také určité zaměstnance (např. Interní audity ), které jim podávají zprávy nebo přímo najali nezávislé dodavatele; například správní rada (prostřednictvím výboru pro audit ) obvykle vybírá auditora .
Užitečné dovednosti vrcholového managementu se liší podle typu organizace, ale obvykle zahrnují široké pochopení hospodářské soutěže, světových ekonomik a politiky. Kromě toho je generální ředitel zodpovědný za implementaci a stanovení (v rámci rady) obecných politik organizace. Výkonné vedení realizuje každodenní detaily, včetně: pokynů pro přípravu oddělení rozpočtu, postupů, plánů; jmenování vedoucích pracovníků střední úrovně, jako jsou vedoucí oddělení; koordinace oddělení; média a vládní vztahy; a komunikaci akcionářů.
=== Střední linie manažerů ===
Skládá se z generálních manažerů , manažerů poboček a vedoucích oddělení. Odpovídají vrcholovému vedení za funkci jejich oddělení. Věnují více času organizačním a směrovým funkcím. Jejich role lze zdůraznit jako prováděcí organizační plány v souladu s politikou společnosti a cíli vrcholového managementu, vymezují a diskutují o informacích a politikách od vrcholového managementu až po nižší management a hlavně inspirují a poskytují vedení manažerům nižší úrovně za vidinou lepších výsledků.
Střední management je střední manažerská třídní organizace, která je druhotná vůči vrcholovému managementu, ale nad nejhlubší úrovní operačních členů. Operační manažer může být dobře promyšlený středním managementem, nebo může být zařazen do kategorie neprovádějící řízení, který je odpovědný za politiku konkrétní organizace. Efektivita střední úrovně je v každé organizaci zásadní, jelikož překlenuje propast mezi štábem nejvyšší úrovně a zaměstnanci na nižší úrovni.
==== Funkce manažerů střední line: ====
* Navrhování a implementování efektivních skupinových a mezioborových pracovních a informačních systémů
* Definování a monitorování ukazatele výkonu na úrovni skupiny
* Diagnostika a řešení problémů v rámci pracovních skupin
* Navrhování a implementování systému odměňování, který podporuje kooperativní chování. Rovněž rozhodují a sdílejí nápady s vrcholovými manažery.
=== Manažeři první linie ===
Nižší manažeři zahrnují školitele, vedoucí sekcí a vedoucí týmů. Zaměřují se na kontrolu a řízení běžných zaměstnanců. Jsou obvykle zodpovědní za přiřazování úkolů zaměstnanců, vedení a dohled nad zaměstnanci při každodenních činnostech, zajištění kvality a množství výroby služby, vytváření doporučení a námětů zaměstnancům o jejich práci. Manažeři první úrovně nebo "první linie" také slouží jako vzor pro své zaměstnance. U některých typů prací mohou vedoucí pracovníci čas od času dělat stejné úkoly jako zaměstnanci. Například v některých restauracích budou během návalových hodin také manažeři první linie obsluhovat zákazníky.
==== Manažeři první linie obvykle poskytují: ====
* Školení pro nové zaměstnance
* Základní dohled
* Motivace
* Zpětná vazba a pokyny k výkonu
Někteří vedoucí pracovníci mohou rovněž poskytovat plánování kariéry zaměstnancům, kteří chtějí v rámci organizace růst.
=== Další dělení manažerů ===
==== Podle stylu řízení a režimu práce ====
# '''Autoritativní/autokratický typ:''' tento manažer zásadně trvá na svém rozhodnutí. Své názory prosazuje ve vztahu k podřízeným i svým spolupracovníkům a zakládá si na hierarchii moci.
# '''Demokratický typ:''' manažer, který spolupracuje s kolektivem, respektuje a přijímá odlišné názory o kterých je ochoten diskutovat. Dává podřízeným prostor k samostatné tvůrčí práci.
# '''Liberální typ:''' tento typ manažera se hodí pouze do určitých kolektivů, většinou nedává přímé řídící příkazy a jeho hlavním úkolem je vytvářet kreativní podmínky (podpora týmové práce).
==== Podle způsobu jednání s okolím ====
# '''Byrokratický typ:''' vyžaduje zejména plnění administrativních funkcí, přesné dodržování řádu a zakládá si na formálních vztazích
# '''Nebyrokratický typ:''' zákládá si na komunikaci s podřízenými
== Manažerské dovednosti ==
* Politické - k budování mocenské základny a vytváření spojení
* Interpersonální - koordinační, motivující, komunikační
* Koncepční - k analýze složitých situací
* Diagnostika - schopnost vizualizovat vhodné reakce na situace
* Vedení - schopnost vést a poskytovat poradenství určité skupině
* Technické - odborné znalosti v určité oblasti
* Behaviorální - vnímání vůči druhým
== Implementace zásad a strategií ==
* Všechny strategie musí být projednány se všemi řídícími pracovníky a zaměstnanci
* Manažeři musí pochopit, kde a jak mohou používat své strategie
* Musí být vypracován plán činnosti pro každé oddělení
* Politiky a strategie musí být pravidelně překontrolovávány
* Vedoucí pracovníci na nejvyšší úrovni by měli provádět pravidelné hodnocení pokroku
* Musí se analyzovat silné a slabé stránky každého oddělení s cílem určit jejich roli při plnění poslání podniku
* Metoda předpovědi vytváří spolehlivý obraz o budoucím prostředí podniku.
* Musí být vytvořena plánovací jednotka, aby bylo zajištěno, že všechny plány jsou konzistentní a že politiky a strategie jsou zaměřeny na dosažení stejných cílů
== Zásady a strategie v plánovacím procesu ==
Dávají manažerům na první a střední linii dobrý odhad pro plánování každého oddělení v organizaci Vytváří konstrukci, podle níž se následně dělají rozhodnutí a plány. Manažeři první a střední linie tak mohou firmě poskytnout své vlastní plány.
== Důležité sobnosti managementu ==
* [[Henry Ford]]
* [[Tomáš Baťa]]
| |||