Dějiny křesťanství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 724:
Mezi nevýznamnější počiny Jana XXIII. patří svolání [[Ekumenický koncil|ekumenického]] [[Druhý vatikánský koncil|Druhého vatikánského koncilu]] (probíhal [[1962]]–[[1965]]), který měl reagovat na potřeby doby a přiblížit Katolickou církev modernímu světu. První polovině koncilu předsedal až do své smrti. Na koncilu se shromáždilo přes 2500 [[biskup]]ů s převahou těch progresivněji smýšlejících; opozici jim tvořili mimo jiné spíše konzervativní [[Papežská kurie|kuriální]] kardinálové, takže důsledkem byly časté potyčky mezi koncilem a kurií. Po prvním zasedání koncilu Jan XXIII. umírá a nově zvolený papež [[Pavel VI.|Pavel VI]]. (v úřadu [[1963]]-[[1978]]) smýšlel spíše v duchu konzervativní kurie. Koncil neustanovil žádnou novou nauku či dogmata, ale přinesl několik výrazných změn: Umožnil proměnu [[liturgie]] - např. dosavadní [[Latina|latinu]] bylo možné v liturgii nahradit [[laik]]ům srozumitelnými národními jazyky, umožnil laikům [[Svaté přijímání|přijímat]] [[podobojí]] a kněžím sloužit mši čelem k lidem. Dokument [[Nostra aetate]] přinesl smířlivější pohled na jiná náboženství a odsoudil antisemitismus, dokument [[Gaudium et Spes]] se zabýval vztahem církve ke světu, dokument [[Dignitatis humanae]] připomíná, že církev by měla respektovat svobodu náboženského vyznání a měla by se vzdal požadavku, aby veřejnost i státní struktury jednaly podle katolických principů. Koncil přinesl výrazný posun v [[Ekleziologie|ekleziologii]], tedy v tom, jak Katolická církev chápe sama sebe - zatímco dosud se Katolická církev pokládala za jedinou pravou církev, během koncilu a po něm začal být tento pohled opatrně relativizován. V závěru koncilu zasedání došlo ještě k jedné významné události - papež Pavel VI. a přítomný zástupce ekumenického [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchy]] [[Seznam konstantinopolských patriarchů|Athenagora]] zrušili [[Velké schizma|vzájemnou exkomunikaci mezi východní a západní církví]] vyhlášenou roku [[1054]].<ref name=":022" />
 
Závěry koncilu nebyly všude a všemi přijaty stejně. Někteří kritici koncilu odmítají přijmout změny, které koncil přinesl (tzv. [[Katolický tradicionalismus|tradicionalisté]]) a někteří označují učení koncilu jako [[Hereze|heretické]]. Na druhé straně někteří kritikové (např. [[Hans Küng]]) koncilní změny vítají, ale nepovažují koncilem provedenou reformu církve za důslednou - uvítali by i obnovení ranněraně křesťanského kněžského manželství (zrušení povinného celibátu), revizi [[Papežská neomylnost|papežské neomylnosti]] a revizi pozice papeže jakožto nejvyšší autority církve (namísto silného papežství by uvítali [[konciliarismus]]), nebo požadují větší prostor pro působení žen v církvi (např. možnost jáhenského či kněžského svěcení žen)<ref name=":022" />
 
=== Nekatolická hnutí 20. století ===