Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace parametru „aktuální k“
→‎Sport: rozšíření
Řádek 173:
 
== Sport ==
Samostatné Estonsko po roce 1991 získalo již sedm zlatých olympijských medailí. Tu první získala [[Dráhová cyklistika|dráhová cyklistka]] [[Erika Salumäeová]] na olympiádě v [[Letní olympijské hry 1992|Barceloně roku 1992]]. Další zlato v [[Letní olympijské hry 2000|Sydney 2000]] přidal [[Desetiboj|desetibojař]] [[Erki Nool]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Dvě zlaté olympijské medaile má zápasník [[Kristjan Palusalu]], olympijským vítězem je i desetibojař [[Erki Nool]]. Uspěl i šachista [[Paul Keres]].
| titul = BBC News {{!}} EUROPE {{!}} Controversial decathalon win for Estonia
| periodikum = news.bbc.co.uk
| url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/946310.stm
| datum přístupu = 2018-11-19
}}</ref> V [[Letní olympijské hry 2008|Pekingu 2008]] ho napodobil další atlet, diskař [[Gerd Kanter]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Branch
| jméno = John
| titul = A good time to be Gerd Kanter
| jazyk = en
| url = https://www.nytimes.com/2008/08/23/sports/23iht-23olydiscus.15569384.html
| datum přístupu = 2018-11-19
}}</ref> Ještě lepší bilanci mají Estonci na olympiádě zimní, zejména díky dvěma běžcům na lyžích a dvojnásobným olympijským vítězům - [[Andrus Veerpalu|Andrusu Veerpaluovi]] a [[Kristina Šmigun-Vähi|Kristině Šmigunové]]. Ale i meziválečné samostatné Estonsko sbíralo olympijské vavříny - zápasník [[Kristjan Palusalu]] přivezl dvě zlaté z [[Letní olympijské hry 1936|Berlína v roce 1936]] (z [[Zápas ve volném stylu|volného stylu]] i [[Zápas řecko-římský|zápasu řecko-římského]]). I další zlaté brali mezi válkami zápasníci: [[Eduard Pütsep]] ([[Letní olympijské hry 1924|1924]]), [[Osvald Käpp]] ([[Letní olympijské hry 1928|1928]]) a [[Voldemar Väli]] (1928). Jediná nezápasnická medaile byla hned ta první a získal jí vzpěrač [[Alfred Neuland]] ([[Letní olympijské hry 1920|1920]]).
 
Řada Estonců ovšem uspěla i v barvách Sovětského svazu, lze vzpomenout rychlobruslaře [[Ants Antson|Antse Antsona]] (zlato [[Letní olympijské hry 1964|OH 1964]]), zápasníky [[Johannes Kotkas|Johannese Kotkase]] (zlato z [[Letní olympijské hry 1952|OH 1952]]) a [[Jaan Talts|Jaana Taltse]] (zlato z [[Letní olympijské hry 1972|OH 1972]]), výškaře [[Jüri Tarmak|Jüri Tarmaka]] (zlato z [[Letní olympijské hry 1972|OH 1972]]) či [[Basketbal|basketbalistu]] [[Tiit Sokk|Tiita Sokka]] (zlato z [[Letní olympijské hry 1988|OH 1988]]).
 
Mistry světa jsou například oštěpař [[Andrus Värnik]] (2005)<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Oštěpařským králem je Estonec Värnik
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://sport.idnes.cz/osteparskym-kralem-je-estonec-varnik-dw4-/atletika.aspx?c=A050810_131501_atletika_jam
| datum vydání = 2005-08-10
| datum přístupu = 2018-11-19
}}</ref>, šermíř [[Nikolaj Novosjolov]] (2010, 2013)<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 2013 Fencing World Championships - Novosjolov wins Men's Epee (Video)
| periodikum = www.fencing.net
| url = https://www.fencing.net/13147/novosjolov-wins-second-world-title/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2018-11-19
}}</ref>, zápasník [[August Englas]] (1953) či veslař [[Jüri Jaanson]] (1990). Úspěšný byl i šachista [[Paul Keres]].
 
V roce 1993 byl v Estonsku vynalezen nový sport - kiiking.<ref>{{Citace periodika
| titul = Kiiking – a wild sport invented in Estonia
| periodikum = Visitestonia.com
| jazyk = en
| url = https://www.visitestonia.com/en/why-estonia/kiiking-a-wild-sport-invented-in-estonia
| datum přístupu = 2018-11-19
}}</ref>
 
== Odkazy ==