Karel Veliký: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Urtal (diskuse | příspěvky)
m doplnění úvodu k tématu
Urtal (diskuse | příspěvky)
m modré odkazy
Řádek 67:
| url = https://www.britannica.com/biography/Charlemagne
| datum přístupu = 2018-11-19
}}</ref> (uvádí se také 742, 748 či 751). Byl synem [[Majordomus|majordoma]] a pozdějšího franského krále [[Pipin III. Krátký|Pipina III. Krátkého]] a [[Bertrada z Laonu|Bertrady]], dcery hraběte [[Heribert z Laonu|Heriberta z Laonu]]. Pipinovým otcem byl [[Karel Martel]], vysoce postavený úředník, kterému se podařilo po více než 200 letech sjednotit všechny Franky. Po smrti Pipina roku 768 přebírá Karel Veliký spolěčně se svým bratrem [[Karloman I. Franský|Karlomanem]] vládu. Ten umírá roku 771
 
Karel Veliký proslul nejen jako válečník a dobyvatel, ale také jako významný vládce a zákonodárce. V&nbsp;[[Cáchy|Cáchách]] založil dvorskou školu a císařský palác. Na svůj dvůr zval významné učence (např. [[Alcuin|Alkuina&nbsp;z&nbsp;Yorku]], [[Paulus Diaconus|Pavla Jáhna]], [[Petrus z Pisy|Petra&nbsp;z&nbsp;Pisy]], [[Angilbert]]a a [[Einhard]]a).
Řádek 111:
}}</ref>
 
Na území dnešního [[Maďarsko|Maďarska]] se králi podařilo úplně zničit říši [[Avaři|Avarů]], kočovného národa původem ze stepí [[střední Asie]]. Pokoušel se také o&nbsp;výpravy proti [[Slované|Slovanům]] v&nbsp;našich zemích, ale tady byl odražen a spokojil se s&nbsp;mírovými poplatky - tzv. [[Tribut|tribut pacis]]. Roku&nbsp;789 si Karel podrobil slovanské [[Obodrité|Obodrity]], kteří mu platili tribut a pomáhali mu v&nbsp;bojích proti Sasům.
 
V severní Itálii ovládl království germánských [[Langobardi|Langobardů]] a sám se prohlásil jejich králem. Pronikl až na [[Pyrenejský poloostrov]], kde válčil proti [[Umajjovci|umajjovskému]] [[Córdobský emirát|Córdobskému emirátu]]. Karlovo první tažení na Pyrenejský poloostrov však skončilo tragicky. Zadní voj franského vojska byl tehdy přepaden a všichni{{Zdroj?}} vojáci pobiti. Hrdinně zahynul i jeho velitel prefekt [[bretaň]]ské marky [[Roland]] (o tři století později byl napsán neznámým duchovním hrdinský [[epos]] ''[[Píseň o Rolandovi]]'', v&nbsp;němž oslavuje hrdinu, jenž do posledního dechu bojuje za svého krále).