Karel Veliký: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m oprava odkazu značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 10:
| regent =
| předchůdce =
| následník = [[
| typ dědice =
| dědic =
| královna = [[Desiderata. |Desiderata]] 770-771<br />[[Hildegarda]] 771-783<br />[[Fastrada]] 783-794<br />[[
| dynastie = [[Karlovci]]
| hymna =
Řádek 121:
== Karolínská renesance ==
{{Podrobně|Karolínská renesance}}
Dvůr Karla Velikého se stal významným střediskem kultury, jaké bychom v tehdejší Evropě – s výjimkou [[Byzantská říše|Byzance]] – marně hledali. Po pádu římské říše se kulturní vývoj na západě ubíral složitými cestami. Barbarské národy neuměly číst ani psát a vědění starověkého Říma upadalo pozvolna v zapomnění. Určitého vzdělání se dostávalo pouze kněžím a mnichům, kteří potřebovali číst církevní spisy, především Bibli, aby ji mohli vykládat věřícím. Teprve ve franské říši za panování Karla Velikého a mnohdy právě z jeho popudu došlo k rozkvětu vzdělanosti, výtvarného umění a stavitelství. Tato snaha o obnovu kulturního života bývá nazývána karolínskou renesancí (znovuzrození, ve smyslu obnovení antické kultury). Karolínská doba však nevzkřísila ducha antické vzdělanosti, spíše se jím jen inspirovala a snažila se ho napodobit. Dala však pevné základy dalšímu vývoji kultury a umění, který později dospěl k vytvoření [[románská architektura|románského slohu]]. V tomto období vzniklo i nové písmo, zvané [[Karolina (písmo)|Karolínská minuskule]].
Novými nositeli kultury se staly především [[klášter]]y. V jejich písařských dílnách ([[skriptorium|skriptoriích]]) se opisovaly staré [[rukopis]]y a zdobily se malbami. Šlo především o [[bible|biblické texty]], ale také o spisy antických autorů. Ty byly využívány především pro zlepšení znalostí spisovné [[latina|latiny]] – jazyka [[církev|církve]]. Svým obsahem byla antická díla chápání středověkých křesťanů již značně vzdálená. Díky těmto opisům se však řada z nich dochovala.
| |||