Krym: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění
doplnění
Řádek 78:
[[Soubor:USA C-543 (25485204160).jpg|thumb|[[Winston Churchill|Churchill]], [[Franklin Delano Roosevelt|Roosevelt]] a [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] v [[Jalta|Jaltě]] na Krymu v únoru 1945]]
 
V průběhu [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]] ([[1918]]–[[1925]]) byl Krym střediskem protibolševických sil ([[Bělogvardějci|Bílá armáda]] pod vedením [[Pjotr Nikolajevič Wrangel|Pjotra Wrangela]]) až do roku [[1921]], poté připojen k [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské sovětské federativní socialistické republice]] (RSFSR), největší republice [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. PoBolševickým obsazenísilám na Krymu bolševikyvelel bylmaďarský komunista [[Béla Kun]], který na Krymupoloostrově rozpoutánrozpoutal [[rudý teror]]. Od října 1921 existoval Krym v rámci RSFSR jakožto [[Krymská autonomní sovětská socialistická republika|Krymská autonomní SSR]].
 
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]], konkrétně v letech [[1941]]—[[1944]] byl Krym okupován [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] a Rumunskem. Němci a jejich pomahači zavraždili při [[holokaust]]u většinu krymských [[Židé|Židů]]. V roce 1944 byla Stalinem kvůli jejich údajné kolaboraci s nacistickým Německem z Krymu [[deportace|deportována]] většina krymských [[Němci|Němců]], Krymských Tatarů, krymských [[Řekové|Řeků]], [[Arméni|Arménů]] a [[Bulhaři|Bulharů]]. Celkem bylo odsunuto 220 tisíc osob,<ref name="lidovky">[http://www.lidovky.cz/krym-patri-ukrajine-uz-60-let-co-predchazelo-posledni-ruske-invazi-p9r-/zpravy-svet.aspx?c=A140302_155143_ln_zahranici_ttr Krym patří Ukrajině už 60 let. Co bylo před tím?] lidovky.cz, 2. března 2014</ref> během transportu asi 100 tisíc osob zahynulo.<ref>[http://www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2004/05/040518_ukraine_tartars_0630.shtml Ukrajina si připomíná výročí deportací krymských Tatarů], [[BBC]], 18. května 2004</ref> Podle jiných odhadů v letech 1944 až 1951 zahynulo nejméně 42 tisíc krymských Tatarů, včetně 8 tisíc během deportace.<ref>{{cite book | last=Rywkin |first=Michael | title=Moscow's Lost Empire |location=Armonk, N.Y. |publisher=M.E. Sharpe |year=1994 |isbn=9781315287713 |oclc=476453248| lccn=93029308| url=https://books.google.com/books?id=k8oPc9BCz_4C&pg=PA67&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false | ref=harv}}</ref> V roce 1967 byla obvinění Krymských Tatarů zrušena, do svých domovů na Krymu se mohli vrátit až v roce 1988.<ref name="lidovky"/> K 30. červnu [[1945]] pak byla [[autonomní republika]] zrušena a přeměněna v [[oblast]]; tato územní jednotka se v SSSR používala pro etnicky stejnorodá území.
Řádek 90:
 
=== Součást Ukrajiny ===
 
[[Soubor:Lazarus (Shvets) in Khersonez 2013.jpeg|náhled|Putin a ukrajinský prezident [[Viktor Janukovyč]] na Krymu při oslavách 1025. výročí pokřtění [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]]]
17. března 1991 proběhlo referendum o zachování [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] (SSSR). 24. srpna 1991 přijal Vrchní Sovět Ukrajiny [[Vyhlášení nezávislosti Ukrajiny]], potvrzené později celoukrajinským referendem uskutečněným 1.&nbsp;prosince 1991. Obyvatelé Krymu se tohoto hlasování účastnili a&nbsp;54 % obyvatel Krymu hlasovalo pro „ano“, čímž vyjádřili přání opustit SSSR.<ref>[http://www.laender-analysen.de/ukraine/pdf/UkraineAnalysen12.pdf ''Ukraine-Analysen''] 12/06, s.&nbsp;2 (PDF; 199&nbsp;kB), staženo 6.&nbsp;března 2014 (německy).</ref> Nicméně byl přitom porušen článek&nbsp;3 doposud platného sovětského zákona o "Pořádku pro řešení otázek, spojených s&nbsp;vystoupením svazové republiky ze SSSR", podle kterého se v&nbsp;Krymské ASSR mělo provést oddělené (pouze krymské) referendum o&nbsp;setrvání v&nbsp;SSSR nebo zachování příslušnosti k&nbsp;Ukrajinské SSR, která usilovala o&nbsp;opuštění SSSR.