Železniční trať Frýdlant v Čechách – Jindřichovice pod Smrkem: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m společné číslo |
m typo |
||
Řádek 34:
{{BS3||eABZgl||||vlečka betonárka Horní Řasnice||}}
{{BS3||BHF||18,966|[[Horní Řasnice (železniční zastávka)|Horní Řasnice]]|||}}
{{BS3||HST||21,355|[[Jindřichovice pod Smrkem-
{{BS3||KBHFxe||23,259|[[Jindřichovice pod Smrkem (železniční dopravna)|Jindřichovice pod Smrkem]]|||}}
{{BS3||xGRENZE||25,694||státní hranice [[Česko|CZ]]/[[Polsko|PL]]||}}
Řádek 97:
=== Okolo druhé světové války ===
[[Soubor:Srbská, železniční zastávka (1).jpg|náhled|Zděná čekárna v železniční zastávce Srbská, od roku 2016 přejmenované na Jindřichovice pod Smrkem-
Během třicátých let 20. století přestávaly v důsledku [[Velká hospodářská krize|hospodářské krize]] pracovat továrny v okolí tratě. Některé z nich dokonce demontovaly své provozy úplně a jejich vybavení odvážely do jiných zemí (například hornořasnická textilka Heintschel do [[Hamburk]]u a dále lodí do [[Johannesburg]]u na jihu [[Afrika|Afriky]]). V důsledku [[Všeobecná mobilizace v roce 1938|květnové mobilizace roku 1938]] začaly po trati jezdit vojenské transporty. To trvalo až do září téhož roku. Dvacátého toho měsíce došlo k přerušení dopravy a čeští pracovníci spolu se svými rodinami odjeli do československého vnitrozemí.<ref name="sto_let-19">100 let trati, s. 19</ref> Po jejich odchodu došlo k obsazení uprázdněných pracovních míst železničáři z Německa. Po změně státních hranic při vzniku [[Druhá republika|druhé republiky]] navíc přestaly Jindřichovice plnit funkci hraniční obce, protože se celá zdejší oblast [[Frýdlantský výběžek|Frýdlantského výběžku]] stala součástí [[Nacistické Německo|nacistického Německa]], a tak z nepotřebných prostor celního úřady vznikly po přestavbě služební byty. Ačkoliv celá trať z Frýdlantu do Greiffenbergu připadla [[Deutsche Reichsbahn|Německým říšským drahám]], přímé spojení mezi těmito městy zavedeno nebylo a cestující museli i nadále v Jindřichovicích přestupovat. K ukončení motorového provozu došlo s vypuknutím [[Druhá světová válka|druhé světové války]], kdy se omezil příděl [[Pohonné látky|pohonných hmot]] pro jejich provoz. Na trať se tak vrátily vlaky tažené parními lokomotivami.<ref name="sto_let-20">100 let trati, s. 20</ref> Během válečných let docházelo k opravám tratě (v části z Frýdlantu do Horní Řasnice se vyměnily koleje, v Jindřichovicích byly nahrazeny původní výhybky kvalitnějšími a dřevěnou čekárnu ve {{cizojazyčně|de|Wünschendorfu}} (Srbské) nahradil roku 1943 zděný objekt). Osvobození od nacistické okupace přineslo dopoledne 8. května 1945, kdy do Jindřichovic vstoupila [[Rudá armáda]].<ref name="sto_let-21">100 let trati, s. 21</ref> O čtyři dny později vyjel první zkušební vlak z Frýdlantu do Jindřichovic, odkud následující den – 13. května – pokračoval přes státní hranici na již polské území. Jeho jízda však skončila v první zastávce za hranicí ve Wigandsthalu (dnes [[Pobiedna]]), neboť dále již byla trať (na rozdíl od české části) přerušena. Dne 23. května dorazil do Frýdlantu z vnitrozemí obsazovací vlak, který trať a přilehlé železničářské objekty přebíral zpět do československého vlastnictví. Přeshraniční doprava byla zastavena 26. května (vlivem obsazení původních německých oblastí [[Polská armáda|polskou armádou]])<ref name="cada-29">Čada, s. 29</ref> a po tomto datu již žádný vlak z Jindřichovic do Polska neodjel. Během následujícího roku jezdily po trati vlaky odvážející [[Vysídlení Němců z Československa|odsunované Němce]] ze sběrného tábora v Novém Městě pod Smrkem.{{#tag:ref|Budování novoměstského tábora začalo v březnu 1946 a již během července téhož roku měl kapacitu 600 osob. Velel mu Jan Benátský a zdravotní službu v táboře vykonával dr. Robert Meermann. Ke zrušení tábora došlo sice již začátkem října roku 1946, ale zlikvidován byl až koncem února následujícího roku.<ref name="sbornik-odsun_nemcu">{{Citace sborníku
| příjmení = Karpašová
Řádek 193:
| datum přístupu = 2013-10-05
| vydavatel = Motorové jednotky RegioNova
}}</ref> Od začátku platnosti jízdního řádu 2016/2017, tedy od neděle 11. prosince 2016, došlo ke změně názvu zastávky „Srbská“ na [[Jindřichovice pod Smrkem-
| příjmení = Sůra
| jméno = Jan
Řádek 273:
[[Soubor:Jindřichovice pod Smrkem, železniční zastávka (2).jpg|náhled|vlevo|Budova v Jindřichovicích pod Smrkem|alt=V levé části snímku stojí zděná patrová staniční budova na jindřichovické stanici, která je zakončená střechou červené barvy. Před budovou se nachází dvě vlakem neobsazené železniční koleje a za budovou v pozadí snímku jsou vzrostlé listnaté stromy. Nad scenérií je sytě modrá obloha.]]
Severně od ní trať míjí objekty podniku Textilana (dříve patřící Ignáci Klingerovi, jednomu z propagátorů stavby této trati), znovu přechází Lomnici a stáčí se k západu. Na železničním přejezdu bez zabezpečovacího zařízení opět křižuje silnici II/291 a vchází do lesů na úbočí vrchu [[Nad nádražím]] (522 m n. m.). Tento vrch ze západní strany obchází a na jeho severozápadní straně vstupuje do zastávky [[Horní Řasnice (železniční zastávka)|Horní Řasnice]].<ref name="sto_let-47">100 let trati, s. 47</ref> Za ní pokračuje stále východním směrem, přechází silnici [[Silnice III/2919|III/2919]] a vstupuje do železniční zastávky [[Jindřichovice pod Smrkem-
=== Vlečky ===
|