Chorvatsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
→Jugoslávie (1918–1991): Tito a Tesla by zaznít mohli, plus pár dalších jmen značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 113:
[[1. prosinec|1. prosince]] [[1918]] vzniklo [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] (Království SHS), a to spojením Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, který se na podzim [[1918]] utvořil z jihoslovanských území [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] ([[Centrální Chorvatsko]], [[Slavonie]], [[Dalmácie]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Kraňsko]] a [[Dolní Štýrsko]]), se [[Srbsko|Srbským královstvím]], které se v letech [[1913]]–[[1918]] rozšířilo o [[Makedonie|Vardarskou Makedonii]], [[Kosovo]], [[Vojvodina|Vojvodinu]] a [[Černá Hora|Černou Horu]]. Roku [[1929]] se Království SHS přejmenovalo na Království Jugoslávie. V rámci královské [[Jugoslávie]] získalo roku [[1939]] Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Po faktické likvidaci Jugoslávie [[nacistické Německo|nacistickým Německem]] v roce [[1941]] vyhlásili chorvatští fašisté, tzv. [[ustašovci]], [[Nezávislý stát Chorvatsko]], zahrnující větší část chorvatských zemí a rovněž Bosnu a Hercegovinu. [[Ustašovci|Ustašovský]] režim [[Ante Pavelić|Ante Paveliće]] povraždil až 335 000 příslušníků srbské menšiny, mnohé z nich v táboře [[Koncentrační tábor Jasenovac|Jasenovac]].<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Croatia|vydavatel=Shoah Resource Center - Yad Vashem|url=http://www1.yadvashem.org/odot_pdf/Microsoft%20Word%20-%205930.pdf|druh nosiče=PDF}}</ref>
V poválečném období bylo Chorvatsko lidovou ([[1945]]–[[1963]]), resp. socialistickou ([[1963]]–[[1990]]) republikou v rámci Federativní lidové, resp. [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]]. V čele socialistické Jugoslávie stál pětatřicet let [[Josip Broz Tito|Josif Broz Tito]], rodák z chorvatského [[Kumrovec|Kumrovce]]. V období [[1945]]–[[1990]] bylo Chorvatsko po [[Slovinsko|Slovinsku]] druhou nejrozvinutější jugoslávskou republikou.
=== Nezávislost (1991–dosud) ===
Řádek 375:
== Kultura ==
[[File:HR-Sibenik-Kathedrale-01.jpg|náhled|Katedrála sv. Jakuba v Šibeniku]]
Za Chorvata může být považován nositel Nobelovy ceny za literaturu [[Ivo Andrić]], ovšem narodil se v Bosně. V barokní éře se proslavil dubrovnický básník [[Ivan Gundulić]]. Symboly renesančního humanismu jsou [[Marko Marulić]] a [[Janus Pannonius]]. Klasikem realistické prózy 19. století byl [[August Šenoa]]. V meziválečné éře proslul básník [[Tin Ujević]] či [[Vladimir Nazor]]. Významným autorem po druhé světové válce byl [[Miroslav Krleža]]. V Nizozemsku se prosadila [[Dubravka Ugrešićová]]. Nejvýznamnější autorkou literatury pro děti je [[Ivana Brlićová-Mažuranićová]]. K nejpřekládanějším současným autorům patří [[Slavenka Drakulićová]].
Nejvýznamnějším hudebním skladatelem je [[Ivan Zajc]]
Nejznámějších sochařem je [[Ivan Meštrović]], malířem [[Vlaho Bukovac]], či [[Giulio Clovio]], autor miniatur a iluminátor středověkých rukopisů.
[[Goran Višnjić]] a [[Mira Furlanová]] se prosadili jako televizní a filmoví herci v Británii a USA.
Řádek 389 ⟶ 391:
== Věda ==
V Chorvatsku, přesněji v malé vesničce [[Smiljan]], se narodil slavný fyzik Nikola Tesla. Nobelovu cenu za chemii získali [[Vladimir Prelog]] a [[Leopold Ružička]]. Významným meteorologem a seizmologem byl [[Andrija Mohorovičić]]. Všestranným badatelem byl jezuita [[Ruđer Bošković]], který v oblasti astronomie mj. našel způsob výpočtu oběžných drah planet a objevil neexistenci atmosféry na Měsíci. Průkopníkem padákového létání byl [[Faust Vrančić]].
Na Cresu se narodil benátský filozof [[Francesco Patrizi|Franciscus Patricius]]. V Donji Kraljevci zakladatel antroposofie [[Rudolf Steiner]]. Chorvatský původ měl i filozof [[Ivan Illich]].
Řádek 437 ⟶ 439:
| datum vydání = 2012-08-12
| datum přístupu = 2018-11-16
}}</ref> Krom toho má z OH dvě stříbra (1996, 2016). Chorvatští basketbalisté mají na kontě jedno olympijské stříbro (1992), k nejúspěšnějším košíkářům patřili [[Dražen Petrović]] nebo [[Krešimir Ćosić]].
Samostatné Chorvatsko vybojovalo od roku 1992 patnáct zlatých olympijských medailí. Z toho hned čtyři [[Alpské lyžování|sjezdařka]] [[Janica Kostelićová]], dvě pak [[Hod diskem|diskařka]] [[Sandra Perkovićová]]. Individuální zlaté medaile mají i [[Hod oštěpem|oštěpařka]] [[Sara Kolaková]], [[Vzpírání|vzpěrač]] [[Nikolaj Pešalov]], střelci [[Giovanni Cernogoraz]] a [[Josip Glasnović]]. Zbylé nejcennější kovy připadají na [[Veslování|veslařské]] a [[Jachting|jachtařské]] posádky. V dresu Jugoslávie dosáhli na nejvyšší olympijské vavříny plavkyně [[Đurđica Bjedovová]], kanoista [[Matija Ljubek]], boxer [[Mate Parlov]] a zápasník [[Vlado Lisjak]].
| |||