Chorvatsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Geografie: drobnosti značka: editace z Vizuálního editoru |
→Sport: rozšíření značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 340:
== Sport ==
Nejpopulárnějším sportem v Chorvatsku je [[fotbal]]. [[Chorvatská fotbalová reprezentace]] dosáhla svého největšího úspěchu na [[Mistrovství světa ve fotbale 2018|mistrovství světa v Rusku roku 2018]], kde vybojovala stříbrnou medaili.<ref>{{Citace periodika
| titul = MS 2018 fotbal {{!}} Stříbrné šílenství v Záhřebu! Chorvaté slaví, z města udělali džungli - iSport.cz
| periodikum = iSport.cz
| url = https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-reprezentace-ms-fotbal-2018/340256/stribrne-silenstvi-v-zahrebu-chorvate-slavi-z-mesta-udelali-dzungli.html
| datum přístupu = 2018-11-16
}}</ref> Tahounem tohoto mužstva byl především [[Luka Modrić]], jinak čtyřnásobný vítěz [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]] s [[Real Madrid|Realem Madrid]]. Dalšími výraznými osobnostmi stříbrného týmu byli [[Ivan Perišić]], [[Mario Mandžukić]] a [[Ivan Rakitić]]. Na [[Mistrovství světa ve fotbale 1998|světovém šampionátu roku 1998]] získali Chorvati medaili bronzovou. Pilířem byl tehdy především útočník [[Davor Šuker]], nejlepší střelec celého turnaje. Součástí týmu byl i [[Robert Prosinečki]], který patřil k nejvýraznějším hráčům [[Jugoslávská fotbalová reprezentace|Jugoslávské reprezentace]] již na [[Mistrovství světa ve fotbale 1990|šampionátu v roce 1990]].
Velmi úspěšní jsou Chorvati také v [[Házená|házené]]. Již dvakrát vyhráli olympijský turnaj, v roce [[Házená na Letních olympijských hrách 1996|1996 v Atlantě]] a roku [[Házená na Letních olympijských hrách 2004|2004 v Athénách]]. Roku 2003 se stali také mistry světa.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Na světový trůn usedlo Chorvatsko
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://sport.idnes.cz/na-svetovy-trun-usedlo-chorvatsko-dtm-/hazena.aspx?c=A030202_172300_hazena_rou
| datum vydání = 2003-02-02
| datum přístupu = 2018-11-16
}}</ref> Hlavní hvězdou tohoto týmu byl [[Ivano Balić]].<ref>{{Citace periodika
| titul = Chorvatsko táhne génius s vizáží piráta - iSport.cz
| periodikum = iSport.cz
| url = https://isport.blesk.cz/clanek/ostatni-hazena/66033/chorvatsko-tahne-genius-s-vizazi-pirata.html
| datum přístupu = 2018-11-16
}}</ref> Ten byl vyhlášen nejlepším házenkářem světa v letech 2003 a 2006.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nejlepšími házenkáři jsou Krauseová a Balič
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://sport.idnes.cz/nejlepsimi-hazenkari-jsou-krauseova-a-balic-fz2-/hazena.aspx?c=A070620_140012_hazena_ot
| datum vydání = 2007-06-20
| datum přístupu = 2018-11-16
}}</ref> V roce 2013 se stejné pocty dostalo i [[Domagoj Duvnjak|Domagoji Duvnjakovi]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Český svaz házené {{!}} Reprezentace {{!}} Nejlepšími na světě za rok 2013: Duvnjak a Lekičová
| periodikum = www.reprezentace.chf.cz
| vydavatel =
| url = http://www.reprezentace.chf.cz/content.aspx?contentid=13760
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-11-16
| url archivu =
}}</ref> Řada Chorvatů se podílela již na zisku tří zlatých olympijských medailí za časů [[Jugoslávská házenkářská reprezentace mužů|Jugoslávie]] (1972, 1984).
Nesrovnatelně s jinými zeměmi je v Chorvatsku oblíbené [[vodní pólo]]. Chorvatská reprezentace v tomto sportu získala zlatou olympijskou medaili na [[Letní olympijské hry 2012|hrách v Londýně roku 2012]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Olympijskému turnaji vodních pólistů poprvé kralovalo Chorvatsko
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://oh.idnes.cz/olympijsky-turnaj-ve-vodnim-polu-dlj-/olympiada-londyn-2012.aspx?c=A120812_182858_oh-plavecke-sporty_par
| datum vydání = 2012-08-12
| datum přístupu = 2018-11-16
}}</ref> Krom toho má z OH dvě stříbra (1996, 2016). Chorvatští basketbalisté mají na kontě jedno olympijské stříbro (1992).
Samostatné Chorvatsko vybojovalo od roku 1992 15 zlatých olympijských medailí. Z toho hned čtyři [[Alpské lyžování|sjezdařka]] [[Janica Kostelićová]], dvě pak [[Hod diskem|diskařka]] [[Sandra Perkovićová]]. Individuální zlaté medaile mají i [[Hod oštěpem|oštěpařka]] [[Sara Kolaková]], [[Vzpírání|vzpěrač]] [[Nikolaj Pešalov]], střelci [[Giovanni Cernogoraz]] a [[Josip Glasnović]]. Zbylé nejcennější kovy připadají na [[Veslování|veslařské]] a [[Jachting|jachtařské]] posádky. V dresu Jugoslávie dosáhly na nejvyšší olympijské vavříny plavkyně [[Đurđica Bjedovová]], kanoista [[Matija Ljubek]], boxer [[Mate Parlov]] a zápasník [[Vlado Lisjak]].
Vítězem [[Wimbledon (tenis)|Wimbledonu]] v roce 2001 se stal [[Tenis|tenista]] [[Goran Ivanišević]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ivaniševič konečně vyhrál Wimbledon
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://sport.idnes.cz/ivanisevic-konecne-vyhral-wimbledon-dvn-/tenis.aspx?c=A010709_134044_tenis_vas
| datum vydání = 2001-07-09
| datum přístupu = 2018-11-16
}}</ref> Chorvaté roku 2005 též vyhráli [[Davis Cup]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Davis Cup dobyli Chorvaté {{!}} Ostatní sporty {{!}} Lidovky.cz
| periodikum = Lidovky.cz
| url = https://www.lidovky.cz/sport/ostatni-sporty/davis-cup-dobyli-chorvate.A051205_103850_ln_sport_vvr
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-11-16
}}</ref>
== Státní svátky a dny pracovního klidu ==
| |||